Foto Rawpixel, CC0 1.0
Mezi čtvrtou a pátou hodinou ranní v noci z neděle na pondělí otřáslo jihovýchodem Turecka a severozápadní Sýrií zemětřesení o síle 7,8 stupně Richterovy škály. Epicentrem byla provincie Kahranmanmaraş, okolí měst Gaziantep, Şanliurfa, Diyarbakır, Adana, Adiyaman, Malatya nebo Osmaniye a také provincie Hatay. Právě Hatay je na tom dle dostupných informací momentálně nejhůř. Do této oblasti, vedené levicovou republikánskou stranou CHP, byly Úřadem pro řešení katastrof a mimořádných situací vyslány pouze dvě záchranářské jednotky a Červený kříž tu má jen tři týmy. Otřes následovalo dalších 78 včetně dvou o síle 6,5 a 6,4 Richterovy škály. Záchranářské týmy se ihned vydaly na poškozená místa a stále vyprošťují zraněné a přeživší z trosek budov, kterých se podle oficiálních čísel zhroutilo více než 3400.
Čtvrtý stupeň pohotovosti
Celkový počet mrtvých se k úternímu ránu vyšplhal na číslo 4365, z nich 1444 lidí pocházelo ze Sýrie a 2921 hlásí nyní Turecko. Zraněných je téměř 16 tisíc lidi, zachráněných kolem osmi tisíc. Česká republika vyslala zatím do Turecka šedesát osm záchranářů. V celém regionu žije přes třináct milionů lidí.
Přírodní katastrofa, jako je zemětřesení, zcela jistě není vládní strategií, mediální diskurs ovšem drží v rukou Erdoğan a situaci může využít ve svůj prospěch.
Je ovšem jasné, že počty mrtvých i zraněných budou i nadále stoupat, jelikož vyprošťování stále probíhá a záchranáři na místě bojují se silným sněhem a deštěm. Nepříznivé počasí sužuje region od minulého týdne – jen včera bylo zrušeno více než tři sta letů z Istanbulu. Většina lidí také pro brzký čas zemětřesení neměla šanci opustit své domovy. O pár hodin později navíc region zasáhlo další zemětřesení o podobně ničivé síle 7,5 Richterovy škály, zatímco se lidé vzpamatovávali z prvního otřesu, reportéři přijížděli na místo katastrofy a záchranáři pokračovali v práci. Situace je podle úřadů katastrofální.
Území Sýrie sice nebylo zasaženo tak silně, místní lidé ovšem žijí v otřesných podmínkách – mnoho z nich kvůli občanské válce a nucené migraci pouze v provizorních stanech a bez teplého oblečení. Otřesy navíc poničily nemocnice okolo Aleppa, Idlíbu a Raqqy a oslabily již tak nedostatečně rozvinutou zdravotní péči severozápadu Sýrie. Přes milion Syřanů navíc žije právě v zasažené oblasti Turecka. Otřesy byly cítit i v sousedním Libanonu, Iráku, Egyptě a na Kypru, kde lidé ze strachu opouštěli své domy.
Podle starostů zasažených tureckých provincií, budou školy minimálně do příštího týdne uzavřeny a veškeré sportovní a kulturní akce zrušeny. Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan vyhlásil sedmidenní smutek a na twitteru oznámil, že se se všemi starosty telefonicky spojil a vyjádřil svou soustrast, nezávislé zdroje ovšem uvádějí, že zatím nehovořil s provinciemi vedenými opoziční levicovou stranou CHP – Hatay a Adanou. Své obavy a přání šťastného konce naopak popřál rodině člena parlamentu vládní strany AKP Yakupa Taşe, kterou se (včetně samotného politika) aktuálně snaží vyprostit záchranáři z trosek budov v Adiyamanu. Ankara také vyhlásila čtvrtý stupeň pohotovosti volající po mezinárodní pomoci. Přislíbilo ji už 45 zemí, včetně USA, Ruska nebo válkou poškozené Ukrajiny, jednotky na místo brzy vyšle i EU a NATO.
Region nebyl připraven
Turecko je kvůli své geografické poloze jednou z nejaktivnějších oblastí výskytu zemětřesení na světě. Nynější dvojice zemětřesení je nejsilnější od roku 1939, kdy Richterova škála v provincii Ercinzacn na východě Turecka naměřila 7,8 stupně a téměř 33 tisíc lidí přišlo o život. Spousta občanů pamatuje i silné zemětřesení z roku 1999, které zasáhlo provincii Kocaeli východně od Istanbulu a zanechalo po sobě 18 tisíc mrtvých. Tehdy zemětřesení dosáhlo 7,6 stupně Richterovy škály.
Čtyřicetisekundový otřes v neděli v noci způsobila srážka Arabské tektonické desky s Euroasijskou deskou. Mezi nimi se nachází malý Anatolský blok, na kterém leží právě Turecko. Podle geologů takto silné zemětřesení znamená posun desek horizontálně o pět metrů a dotřesy mohou trvat další dny, týdny, dokonce i měsíce. Budovy proto kolabují i nadále. Nezávislí novináři navíc upozorňují na nedodržování některých regulací, které pro stavbu budov platí od roku 1999 a byly zavedeny právě na základě častých zemských otřesů v regionu. Spousta budov v regionu byla navíc postavena před rokem 1999 a nutné modifikace nebyly provedeny. I přes turecké přísloví „Geografie je osud“ region mohl být na katastrofu lépe připraven.
Letiště ve dví
V Hatayi zemětřesení rozseklo ve dví místní letiště a všechny přistávací dráhy jsou nepřístupné. Případná pomoc a záchranářské týmy tak nemohou letiště využít. Po druhém zemětřesení zkolabovalo i letiště v Malatyi. Celkově do regionu bylo vysláno přes 9 tisíc záchranářů, jejich dopravu ovšem komplikuje počasí. Stejně tak je těžké dostat na místo nutnou humanitární pomoc – nejpotřebnější jsou v tuto chvíli ohřívače, přikrývky, ložní prádlo a jiné teplé oblečení, stany a hygienické potřeby. Do některých míst pomoc stále ještě nedorazila – příjezdové silnice do regionu blokují i auta, ve kterých se aktuálně ukrývají lidé. Poškozen byl i plynovod distribuující zemní plyn do Gaziantepu, Hatay, Kilis a Kahramanmaraşe a vedení elektřiny do regionu.
Pomoc je organizována jak obcemi, včetně municipalit Istanbulu a Ankary, tak nezávislými organizacemi. AFAD prosí občany, aby nejezdili na místo sami, ale spíše darovali právě přes organizované sbírky. Někteří ovšem vládním zdrojům, především při darování peněžních podpor, nevěří a volí pomoc prostřednictvím občanských organizací, jako je např. Feministická fialová solidarita (Mor dayanışma). Místní červený kříž vyzval obyvatele, aby darovali krev, výzvu ovšem aktuálně pozastavil, neboť krev nejde schraňovat dlouho a není jasné, jak transport proběhne. Sbírku na pomoc Turecku a Sýrii pro české občany spustil i Člověk v tísni.
Turecko čekají volby
Ničivé zemětřesení přišlo před prezidentskými volbami, které budou podle mnohých nejdůležitějšími volbami za poslední desetiletí. V tuto chvíli jsou naplánované na květen a současný prezident Erdoğan v nich pravděpodobně bude kandidovat, byť to podle ústavy není možné, neboť již úřadoval dvě volební období. Turecko sužuje tíživá ekonomická situace s prudce rostoucí inflací, která sice po novém roce klesla, obrovský nárůst cen ovšem obyvatelům znemožňuje nákup už i základních životních potřeb. Tradičně chudší a konzervativnější region zasažený zemětřesením přitom patří k základně voličů Erdoğana, a ačkoliv je na nějakou hlubší analýzu toho, co katastrofa přinese, ještě brzy, je jasné, že ekonomický propad bude značný.
Turecko již od října, kdy došlo k havárii v dole v provincii Bartin, každý měsíc zasáhla nějaká výrazná událost, ať už se jedná o listopadový teroristický útok na Taksimském náměstí nebo o prosincové zatčení oblíbeného Istanbulského starosty Ekrema Imamoğlua na základě absurdních obvinění. Přírodní katastrofa, jako je zemětřesení, zcela jistě není vládní strategií, mediální diskurs ovšem drží v rukou Erdoğan a situaci může využít ve svůj prospěch. Katastrofu bude pravděpodobně rámovat podobně jako nehodu v dole, tedy jako „osud“, a oběti jako „mučedníky“, aby se tak vyhnul politické zodpovědnosti. Média již nyní zaplnily titulky o rychlých reakcích AKP, zatímco lídru opoziční CHP Kemalu Kılıçdaroğlovi bylo zabráněno hovořit s AFAD, čímž vzniká dojem, že opozice je slabá a neefektivní. „Pod vedením prezidenta Erdoğana jsme již zvítězili nad mnoha přírodními katastrofami,“ prohlásil před několika hodinami viceprezident Fuat Oktay, a silácky tak maskoval strukturální problémy infrastruktury, které mohou za dopady katastrofy.
Autorka studuje blízkovýchodní studia se specializací na Turecko a sociokulturní antropologii.