Neuběhl ani měsíc od vystoupení Spojeného království z Evropské unie a britské ministerstvo obchodu zkoumá možnosti deregulace pracovního trhu. Přestože novela nebyla zatím předložena kabinetu a sněmovně, specifické návrhy na deregulaci byly neformálně představeny vedoucím osobnostem britského byznysu, uvádí deník Financial Times. Mezi připravovanými změnami je nejvýznamnější zrušení horního limitu maximální pracovní doby, která byla dosud zastropována na 48 hodinách týdně. Mezi dalšími zvažovanými kroky je konec započítávání přesčasů do nároku na dovolenou a zrušení minimální jedenáctihodinové pauzy mezi dvěma směnami. Návrh by představoval formální odchylku od evropských norem, nicméně rychlá celní odveta ze strany EU se jeví jako málo pravděpodobná. Brusel by mohl reagovat novými tarify pouze pokud zvládne prokázat materiální dopad nových pravidel na konkurenceschopnost britských firem.
Útoky na práva zaměstnanců nejsou v Konzervativní straně ojedinělé, sám Boris Johnson označil evropské omezení pracovní doby jako „přebytečnou zátěž pro britský průmysl“.
Ministr obchodu Kwasi Kwarteng na zprávu reagoval s tím že „standardy ochrany práv zaměstnanců snižovat nehodlá“ a že v mnohých ohledech jdou „nad rámec norem EU“. Kwarteng tím měl pravděpodobně na mysli 5,6 týdne dovolené oproti čtyřem týdnům, jež mají zaměstnanci garantovány v EU. Je ale nutné dodat, že do 5,6 týdne „dovolené“ vláda započítává i osm státních svátků, bez nichž se celková délka volna činí standardní čtyři týdny.
Sám Kwarteng, který ve svém vyjádření vyzdvihuje práva britských zaměstnanců jako „nejlepší na světě“, ale nikdy nebyl znám jako jejich největší obhájce. Spolu s dalšími členy aktuálního kabinetu je spoluautorem pravicového politického manifestu Britannia Unchained, publikovaného v roce 2012. V něm spolu se současnou ministryní vnitra Priti Patel a ministrem zahraničí Dominicem Raabem tvrdí, že regulace pracovního trhu „odměňují lenost“, a označuje britské zaměstnance za jedny „nejméně výkonných na světě“. Podobné útoky na práva zaměstnanců ale nejsou v Konzervativní straně ojedinělé, sám Boris Johnson během své brexitové kampaně označil evropské omezení pracovní doby jako „přebytečnou zátěž pro britský průmysl“.
Kromě očekávané kritiky ze strany labouristů a odborů může Kwarteng ale s připravovanou novelou narazit i ve vlastní straně. Neochota podpořit deregulace se očekává z řad konzervativních poslanců nově zvolených v bývalých labouristických baštách z tzv. red wall. Tito poslanci byli voleni na základě slibů vládní pomoci pro pracující ve svých sociálně a ekonomicky vyloučených regionech. Při hlasování o omezení práv zaměstnanců by si tak museli vybrat mezi loajalitou ke straně a vlastními voliči.
Bez ohledu na to, zda ministerstvo nakonec novelu vládě formálně předloží, chystané návrhy pro britské zaměstnance nevěstí nic dobrého. A co více, ochota ministerstva zvažovat deregulační kroky pouhé tři týdny po odchodu z EU ukazuje pravou tvář motivací stojících za brexitovou vizí britské Konzervativní strany.
Autor je člen Labour Party, žije v Londýně.