Foto Alarm / Petr Zewlak Vrabec
Opravdu těžko říct, co se honilo hlavou Tomáši Zimovi a lidem v jeho okolí, že jim z toho vyšla Zimova kandidatura na prezidenta. Podle samotného Zimy v rozhodování hrály roli „zahraniční zkušenosti“, „vedení lékařské fakulty i celé univerzity“ a také největší z českých politických klišé, a sice že „jako lékař celý život pomáhal lidem“. Podle svých slov chce být především „hlasem zdravého rozumu“ a nerad by společnost rozděloval. Zimův tým teď bude muset najít voliče, kteří vlastně nic nechtějí, věří doktorům a nevadí jim skandály, jakým byla spolupráce Univerzity Karlovy s nedemokratickou Čínou či se společností Home Credit, ani Zimovo někdejší členství v KSČ. Tyto kauzy nicméně aspoň ukazují, že v různých situacích umí bývalý rektor zdravý rozum opravdu využít.
Nabídka, která se dá snadno odmítnout
Bizarní či extravagantní kandidáti jsou kořením každé přímé prezidentské volby. Obvykle jsou spojení také s bizarními politickými názory. Skladatel a hudebník Petr Hannig v roce 2018 jako kandidát krajně pravicových Rozumných (za které kandidoval mimo jiné také odsouzený antisemita Adam B. Bartoš) v předvolební kandidátské debatě se studenty neodolal kouzlu okamžiku a pochlubil se užíváním kokainu v osmdesátých letech. Kandidát jiného hnutí s ultrapravicovými prvky zbrojař Jiří Hynek zase za nejdůležitější pro národ označil – nepřekvapivě – silný zbrojní průmysl vyvážející zbraně, kam se mu zamane. Tomáš Zima ale nic nenabízí ani v tomto směru, a pokud by svou kandidaturou chtěl zviditelnit nějakou myšlenku, nejspíš by to byla skutečnost, že se českým úspěšným mužům nechce do důchodu a raději by jej trávili na Hradě. Nebo že i úspěšný akademik může dostat Bludný balvan od spolku skeptiků Sisyfos a pak ještě kandidovat na českého prezidenta – jako hlas rozumu.
Nerozdělování společnosti nakonec může být Zimovou jedinou předností. Zima společnost nerozdělí, protože ji ničím nezaujme.
Bývalý rektor Zima tak přišel s nabídkou, která se dá snadno odmítnout. Pro antivaxery bude těžko přitažlivější než extravagantní miliardář Karel Janeček, jehož ezokapitalistický program polemizuje s realitou. Pokud bude kandidovat Andrej Babiš, který Zimovu zdravému rozumu už dlouho konkuruje rozumem selským, Zima se svými zkušenostmi jeho voliče těžko oslní. Co je pár milionů od Home Creditu pro Karlovku proti eurodotacím pro Agrofert? V oblasti boje za normální svět ho zase snadno trumfne europoslanec za SPD generál Hynek Blaško, který „zvedl hozenou rukavici“ a přijal kandidaturu na prezidenta a který nedávno odmítl vývoz zbraní na Ukrajinu.
Jediná přednost
První kandidátské výroky Tomáše Zimy naznačují, že by se mohl stát, alespoň částečně, sociálně citlivým kandidátem. Na rozdíl od vlády by přemýšlel o zrušení či snížení DPH na zboží, jehož zdražování citelně snižuje životní úroveň velké části české populace. Ani v tomto ale není Zima jednoznačný a mluví o tom, že by se „nebál otevřít toto téma“. Kandidát na prezidenta by se tedy nebál otevřít téma, které je dávno otevřené, ale které vláda odmítá přijmout. Levicové voliče ale mnohem spíše osloví předseda odborů Josef Středula, který má za sebou kampaně jako Konec levné práce a v podobných tématech se dlouhodobě angažuje.
Nerozdělování společnosti tak nakonec může být Zimovou jedinou předností. Zima společnost nerozdělí, protože ji ničím nezaujme. Nerozdělovat společnost je líbivé heslo, stejně tak je ale naprosto nicneříkající. Sjednocení společnosti by mělo znamenat zaujmout tématem, pro které se vyjedná shoda napříč velkou částí veřejnosti, a ne jen se vyhýbat kontroverzním otázkám. Bývalý rektor Karlovy univerzity vypadá, že ani on sám neví, proč vlastně kandiduje, a teprve to zjišťuje. Pokud se snad zhlédl v kandidatuře dalšího akademika Jiřího Drahoše před čtyřmi lety, kdy Drahoš jen těsně prohrál s Milošem Zemanem, bohužel je také mimo. Drahoš byl především Antizemanem a celá jeho kampaň tomu byla podřízená. Prezidentské volby příští rok by mohly v něčem připomínat loňské volby do sněmovny s výraznou rolí motivu Antibabiše. Ani to ale Zimovi moc nepomůže, antibabišovští či antizemanovští kandidáti mají svoje vlastní struktury a narativy a bývalého rektora do party opravdu nepotřebují.
Autor je redaktor Alarmu.