Foto Alarm / Jan Bělíček
Francouzská společnost zažívá horké léto. Podobné pouliční nepokoje jako v posledních týdnech nezažila od roku 2005. Letošní protesty vypukly po smrti francouzského mladíka Nahela v pařížském Nanterre, který byl zastřelen policií ve svém autě. Co se v zemi děje, přišla do Kolapsu popsat politoložka a novinářka Eva Svobodová.
Jak o nepokojích a protestech reportují mainstreamová francouzská média?
Francouzští novináři jsou na místě, chodí do ulic a baví se s lidmi na předměstích a s demonstrujícími. Debata kolem toho je strašně komplikovaná. Míra násilí a množství zničených věcí je obrovské, a proto je skoro nemožné to obhajovat. Ale stejně je důležité zamyslet se nad kontextem, proč se to děje a co stojí za tím. Není nutné to omlouvat, ale je potřeba dění vysvětlit. Často se ve francouzských médiích řeší také to, že protestující ničí vybavení, které má sloužit jejich sousedům, protesty nabírají i rozměrů politického násilí. Těžko se o tom teď mluví s chladnou hlavou.
Kdo se vlastně účastní nepokojů ve francouzských ulicích?
Spousta médií udělala profil typického účastníka. Je to záležitost skutečně hodně mladých kluků, průměr je sedmnáct let, ale objevují se tam děti ve věku dvanáct třináct let. To je rozdíl oproti těm nepokojům v roce 2005. Často jsou tam děti, které vyrůstají jen s jedním rodičem, jenom s mámou. Tento typ kluků se cítí jako ve slepé uličce, chybí jim přítomnost dospělých. Zdaleka ale nejde jen o kluky s imigrantskými kořeny, je to francouzská mládež. Devadesát procent zadržených jsou Francouzi. Samozřejmě je tu diskurz, který dlouhodobě vede krajní pravice, která rozlišuje tzv. papírové Francouze a Francouze podle rodu. Čili oni argumentují, že jde jen o papírové Francouze, a ne o ty opravdové. To je samozřejmě diskutabilní samo o sobě, ale například ministr vnitra v jedné debatě upozornil, že tam byla také spousta „Kevinů a Mateů“. Jméno Kevin je striktně svázáno s chudým, bílým, dělnickým prostředím. Chtěl tím říct, že nejde jen o děti migrantů.
Co tito kluci řekli francouzským médiím?
Už v minulosti se hodně mluvilo o tom, že se zanedbala předměstí, o nedostatečné infrastruktuře. Toto přetrvává. Zároveň je na předměstích silný pocit nespravedlnosti ze strany policejních složek. Protestující často zmiňují špatný vztah s policií, který je v současnosti v troskách. Sami ze strany policie zažili nespravedlnost a výsměch.