Foto Alarm / Petr Zewlakk Vrabec
Od začátku července platí nový zákon, který výrazně zpřísnil podmínky pomoci ukrajinským válečným běžencům. Zákon však obsahuje kategorii takzvaných zranitelných osob, které mají nárok na větší ochranu a podporu. Mezi tyto osoby patří děti a mladí lidé do 18 let, senioři starší 65 let, studenti českých škol do 26 let věku, zdravotně hendikepovaní, těhotné ženy a lidé pečující o děti do šesti let věku a hendikepované. V případě lidí, kteří bydlí na ubytovnách, spočívá tato pomoc také v tom, že za ně stát ubytovnu platí, a to až do výše 350 korun za osobu a noc.
Tedy například matka s dvěma dětmi ve věku osm a dvanáct let, která bydlí na ubytovně, za sebe musí od začátku června platit ubytování, protože ona sama do skupiny zranitelných osob nepatří, ale za děti jí náklady na ubytovnu hradí stát prostřednictvím ministerstva vnitra. Částka za osobu na měsíc pak může být šest tisíc korun, ale i přes deset tisíc korun, nejčastěji kolem osmi devíti tisíci měsíčně za jednu osobu.
Pokud například matka dvou dětí pracuje a vydělá si více než 12 000 korun, ztrácí na humanitární dávku rodina nárok.
Kromě příspěvku, který ministerstvo vnitra vyplácí prostřednictvím krajů ubytovacím zařízením, existuje také humanitární dávka (HUD), kterou pobírají Ukrajinci pod dočasnou ochranou, kteří nemají žádné příjmy. V případě dětí do 18 let je měsíční výše humanitární dávky 3 490 korun (5 235 korun, pokud se jedná o osobu se zdravotním postižením; 4 188 Kč, pokud se jedná o dítě ve věku 6–10 let), u lidí starších 18 let pak 4 860 korun a pro lidi se zdravotním postižením nad 18 let je to 7290 korun. Pokud například matka dvou dětí pracuje a vydělá si více než 12 000 korun, ztrácí na humanitární dávku rodina nárok. Děti však na ubytovně bydlí za státní příspěvek a jen matka platí za své ubytování.
Nový výklad zákona
Nyní dostaly úřady práce pokyn z Generálního ředitelství úřadu práce, kde je nový výklad zákona, podle kterého musí ti, kdo bydlí v nouzovém ubytování, splňovat dvě podmínky, aby za ně stát ubytování hradil. Musejí být v kategorii zranitelných osob a zároveň být příjemci humanitární dávky. Dosud se případy rodin, kde si dospělí vydělali více peněz, řešily tak, že rodina sice humanitární dávku nepobírala, ale zranitelné osoby v této domácnosti měly přesto hrazené ubytování. To by se mělo novým výkladem změnit. Tedy například žena, která má příjem 23 500 korun za plný úvazek na recepci a má dvě děti, by ztratila nově nejen nárok na humanitární dávku, ale také nárok na příspěvek v nouzovém ubytování pro své děti. Nyní by tak musela platit na ubytovně, kde bydlí, až 31 500 měsíčně za ubytování. Ukrajinci pod dočasnou ochranou zároveň nemají nárok na příspěvek na bydlení ani na jiné dávky z českého dávkového systému. Jediný příspěvek, na který mají nárok, je dávka mimořádné okamžité pomoci. Ta je ovšem jednorázová a slouží k řešení mimořádných událostí, nikoliv k hrazení běžných nákladů na život.
O změně výkladu zákona se ještě jedná
Občanské organizace, které se zabývají pomocí uprchlíkům z Ukrajiny, upozornily minulý týden ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku, že tento nový výklad může působit problémy lidem pod dočasnou ochranou, zejména těm, kteří se snaží a pracují. V pátek spolu jednali ministři Marian Jurečka a Vít Rakušan. Podle mluvčího MPSV budou jednání v dalších dnech pokračovat. „MPSV situaci uprchlíků z Ukrajiny spolu s Ministerstvem vnitra pravidelně monitoruje. Strategická skupina k Ukrajině proběhla naposledy minulý týden. Nezaznamenali jsme žádné výrazné problémy s adaptací na nová pravidla,“ uvádí pro Alarm vedoucí oddělení mediální komunikace Ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta.
Na dotaz, jak má svou situaci řešit matka s dětmi, jejíž náklady na bydlení převyšují její příjmy a změnou přišla o nárok na veškerou podporu, odpověděl, že co se týká příjmové situace, tu testují pro nárok na dávky i u českých občanů. „Nejde tedy o nic nového. Pokud se někdo ocitne ve složité situaci a nezvládá pokrýt své životní náklady, od toho je tu sociální systém. Například mimořádnou okamžitou pomoc mohou čerpat také osoby s dočasnou ochranou,“ uzavírá Augusta.
Jenže problém pro osoby s dočasnou ochranou spočívá právě v tom, že tu pro ně žádný sociální systém není. „Ve chvíli, kdy mají větší příjem, než je jejich existenční minimum, případně kombinace existenčních minim dospělé osoby a jejich dětí, ztrácejí nárok na jakoukoliv podporu ze strany státu,“ vysvětluje Matěj Šulc, koordinátor sociálního a právního poradenství v Centru následné podpory uprchlíkům z Ukrajiny z Organizace pro pomoc uprchlíkům.
Odkazování MPSV na mimořádnou okamžitou pomoc má podle Šulce ten háček, že je jednak jednorázová, tedy není možné o ni žádat opakovaně a zároveň, pokud není žádána na kauci, tak se počítá do příjmů. Takže po zažádání o MOP ztrácí uprchlík nárok na humanitární dávku v dalším měsíci.
„Při novém výkladu zákona by to znamenalo, že si uprchlík zažádá o MOP, která mu pomůže vyřešit situaci na jeden měsíc, ale další měsíc už nemá jak svou situaci řešit, protože by neměl nárok ani na HUD ani na MOP a žádná jiná státní podpora pro uprchlíky neexistuje. Pro matku samoživitelku s příjmem například 23 500 korun měsíčně to znamená, že z tohoto platu musí zaplatit ubytovnu přibližně 9–10 tisíc měsíčně na osobu a veškeré rodinné náklady. Taková osoba se dostává do neřešitelné situace, respektive jediné řešení je nelegální práce,“ upozorňuje koordinátor sociálního a právního poradenství.