Foto ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0 DEED
Uprchlíky a uprchlice z Ukrajiny v Praze stále častěji ohrožuje bezdomovectví, některých z nich se přímo týká. Vyplývá to z čtyřměsíčního výzkumu neziskové organizace Místní místním z podzimu 2023. Studie se zaměřuje na riziko bezdomovectví u lidí z Ukrajiny v Praze a vychází z dotazníkového šetření i z rozhovorů s pracovníky organizací, které poskytují pomoc cizincům, lidem bez domova či obecně lidem v nouzi. A také z analýzy dostupných dat, jako je třeba výzkum PAQ Research, který upozorňuje na to, že zaměstnanost uprchlíků z Ukrajiny sice stále stoupá, ekonomicky aktivních jich je 72 procent a rostou i jejich příjmy, většina však stále pracuje pod svou kvalifikací a velmi často i v prekarizovaných podmínkách. Tento poslední ukazatel se podle výzkumu PAQ Research dokonce zhoršuje. Proto zůstává 57 procent příchozích pod hranicí chudoby, podíl extrémně ohrožených od loňského června do podzimu dokonce vzrostl. Roli v tom hrají změny v podpoře, po kterých se během posledního půl roku výrazně snížil počet příjemců humanitárních dávek i podíl uprchlíků bydlících zdarma.
Výzkum organizace Místní místním ukazuje, že sociální organizace zaměřující se na pomoc v těžkých životních situacích nebo práci s lidmi bez domova zaznamenávaly v roce 2023 nárůst klientů a klientek z Ukrajiny. Například terénní pracovníci z organizace In Iustitia uvádějí, že ještě před rokem lidi z Ukrajiny bez domova nezaznamenávali vůbec. Nyní je ale více než pětina lidí bez domova, se kterými pracují v terénu, ukrajinské národnosti. Terénní tým Ukrajina (Armáda spásy) si všímá 20–30procentního nárůstu podporovaných lidí z Ukrajiny. Také organizace Jako Doma zaregistrovala nárůst o 5–10 procent.
Organizace v nouzi
V kritických situacích Ukrajincům a Ukrajinkám v Česku sice pomáhají sociální organizace, ale nízkoprahová denní centra, azylové domy a další sociální služby často nemají finanční ani personální kapacity pro práci s lidmi z Ukrajiny. S tím se potýká například organizace Naděje Praha, která je kvůli kapacitě schopna poskytnout pomoc pouze v situaci, že uprchlík či uprchlice ovládá český jazyk. Některé organizace, které se přímo zaměřovaly na ukrajinské klienty, například UNICEF nebo Centrum následné podpory uprchlíkům z Ukrajiny (CNPUU), přestaly koncem roku pomoc poskytovat úplně.
Kromě jazykové bariéry identifikuje organizace Místní místním jako zásadní problém také zaměstnávání uprchlíků a uprchlic na pracovních pozicích pod jejich kvalifikací spolu s dalšími problémy, které zvyšují riziko bezdomovectví u Ukrajinců a Ukrajinek. Těmi je například nízká informovanost o možnostech podpory. Výzkum také uvádí, že komerční i městské ubytovny jsou obecně dlouhodobě přeplněny.
Ve výzkumu autorky upozorňují na dva důležité aspekty, které situaci uprchlíků komplikují. Jedná se o velké riziko eskalace nouzové situace u lidí bez funkčních sociálních vazeb, kteří se v případě krize nemají na koho obrátit, což lidé z Ukrajiny, jejichž vazby na záchytné sítě pomoci jsou zpřetrhány, splňují. Problémem je také status Ukrajinců v Česku. „V případě Ukrajiny, která není členem Evropské unie, se na její občany nevztahují běžné sociální dávky a sociální služby u nás nejsou zavázané je přijímat – proto také vznikají nárazové typy podpory uprchlic a uprchlíků z Ukrajiny jako Lex Ukrajina, nárazové financování a další typy ad hoc podpory. Absence dlouhodobé souvislé a systémové podpory lidí z Ukrajiny vytváří začarovaný kruh, kde jsou tito lidé odkázáni na sebe, což je v této složité situaci velmi problematické,“ píše se ve zprávě.
Cílem výzkumu nebylo podle autorek pouze upozornit na naléhavost situace, ale také aktivně přispět k nalezení konkrétních opatření. Konkrétní kroky by podle zprávy měly implementovat městské části Prahy a hlavní město Praha. V závěru zprávy navrhuje čtyři klíčové kroky pro zlepšení současné situace a pomoci lidem z Ukrajiny, které ohrožuje bezdomovectví. Mezi ně patří dlouhodobá dostupná a kvalitní integrace, efektivnější komunikace ohledně podpory, boj proti diskriminaci a prevence ohrožení bezdomovectvím. „Doufáme, že zpráva mimo jiné splní i svůj cíl ve zvýšení povědomí o vážnosti situace, která se pro lidi z Ukrajiny v Praze bohužel zhoršuje,“ dodává za Místní místním Tereza Malá.