Ilustrace Alarm
Pozvání do podcastu přijala přední odbornice na problematiku genderu a migrace, sociální antropoložka Petra Ezzeddine z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Povídaly jsme si o postavení migrantek ve společnosti i na (nejen) českém pracovním trhu, o náročnosti péče, specificích expatské komunity i o dopadech války na Ukrajině. V současné době se Petra věnuje mezinárodnímu výzkumu CareOrg: Researching the Transnational Organization of Senior Care, Labour and Mobility in Central and Eastern Europe“.
Pro komplexnější zhodnocení situace migrantek v Česku nám chybí data v potřebné struktuře, nicméně se ukazuje, že se v migrační populaci objevuje čím dál více žen. Děje se tak proto, že se zlepšuje postavení žen v zemích původu – společnost lépe akceptuje samostatnou migraci žen. V přijímacích zemích také roste poptávka po ženské pracovní síle v určitých profesích. Mluvíme zde například o migraci péče, kdy péči zabezpečuje žena migrantka v domácím prostředí nebo v institucionálním zařízení, kde pečuje převážně o seniory.
Součástí evropské přeshraniční (interní) migrace jsou i ženy z Česka, které často fungují v cyklech a 24hodinových turnusech. Setkáváme se s narativem win-win efektu, kdy tyto ženy vydělávají slušné peníze a přitom zvládnou péči o děti i domácnost v zemi původu, ale realita je mnohem komplexnější. Do tohoto typu migrace v ČR vstupují ženy obzvlášť zranitelné na trhu práce – samoživitelky a ženy 50+. Jejich postavení je sice lepší než u migrantek ze zemí mimo EU, ale i ony musí čelit stereotypům, předsudkům, rasismu, etnizaci (different shades of whitness), a to nejen ze strany zaměstnavatelů. Také v samotné skupině migrantek existují etnické hierarchie.
Migrující ženy nezřídka řeší otázku péče a zejména mateřství na dálku; Petra se výzkumu přeshraničního mateřství věnovala již v minulosti, a to se zaměřením na ženy ze západní Ukrajiny. Pro ženy bylo náročné nemoci si vzít děti s sebou a vztahy udržovaly různě, například skrze různé dárky (komodifikované mateřství). S rozvojem komunikačních technologií je snadnější udržovat kontakt, pozorujeme určitou technologizaci vztahů.
Velkým tématem byla podpora příchozích, a to již od prvních uprchlických vln v devadesátých letech, kdy chyběla infrastruktura a podpůrné služby (například neziskové organizace) vznikaly za pochodu. Československo tehdy jako první zavedlo status dočasné ochrany a velmi zafungovaly solidární iniciativy. I tehdy bylo běžné, že ženy fungovaly v profesích s nižší kvalifikací, protože se musely věnovat péči a podpoře dětí, a v tomto ohledu se situace příliš nezlepšila už kvůli nedostatečné podpoře ze strany státu. Podle LMC Až 45 procent lidí z Ukrajiny šlo do pozic s výrazně nižší kvalifikací a 19 procent s o něco nižší kvalifikací.
Hovořily jsme o tom, jak sociální systém nepočítá s transnacionálním životem, a to ani v zemích EU, jak malý přehled máme o kvalifikační struktuře migrace, i o určité izolaci „zlaté klece“, do které se mohou dostat ženy, které doprovází své partnery (expaty) a zcela rezignují na vlastní kariéru. Politiky jsou genderově slepé, jsou stavěné na situaci, kdy přijíždí mladý muž bez závazků a žena je v politikách téměř neviditelná. Největším problémem je, že pracují s temporalitou pobytu a primárně se nezaměřují na dlouhodobou integraci
Jako obvykle jsme se snažily nebýt jen kritické a zmínit i příklady fungujících institucí. Patří mezi ně celá řada neziskových organizací a iniciativ, které suplují stát a poskytují služby a podporu migrantům v rámci sociální služeb, právních služeb, kariérního poradenství, terapie pro nově příchozí, mentoringové projekty, některé dokonce advokační činnost (Centrum pro integraci cizinců, Meta, InBaze, MigAct, SiMi, OPU, Aperio). Objevuje se i čím dál více samotných migrantů a migrantek pracujících s nově příchozími i první vlaštovky rozvoje práce s migračními skupinami na komunitní a lokální úrovni.
I nadále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu [email protected].
Podcast vzniká s podporou české pobočky nadace Friedrich-Ebert-Stiftung.