Foto Alarm / Stanislav Biler
Britský deník The Guardian zveřejnil analýzu, podle které 98 procent evropské populace dýchá toxický vzduch. Konkrétně se zaměřil na částice PM2,5 a vytvořil mapu Evropy podle jejich koncentrace na základě satelitních snímků a dat pozemních měřících stanic. Drtivá většina Evropanů žije na území, kde množství těchto částic překračuje limity doporučené Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Skoro dvě třetiny lidí pak žijí v oblastech, kde je množství těchto částic ve vzduchu dvojnásobné. Sem patří i prakticky celá Česká republika, navíc s rozsáhlými územími, kde je bezpečná hladina těchto látek překročená troj- i čtyřnásobně.
Praha překračuje limity mikročástic víc než dvojnásobně, Brno trojnásobně a Olomoucko, Ostravsko nebo Ústecko limity překonávají více než čtyřnásobně, a řadí se tak k nejhůře zasaženým oblastem Evropy.
Mikročástice o velikost PM2,5 vznikají především spalováním fosilních paliv. Hlavními zdroji jsou automobilová doprava, průmysl, vytápění a zemědělství. Částice mohou procházet plícemi až do krevního oběhu, kde pak ovlivňují fungování tělesných orgánů a funkcí. Podle směrnic WHO by jejich koncentrace neměla překročit 5 mikrogramů na metr krychlový. Jak ale ukázala analýza, takové štěstí mají v Evropě jen dvě procenta populace. Podle expertů způsobuje nadměrné znečištění v Evropě každoročně okolo 400 tisíc úmrtí.
Tým vědců analyzujících data vedl profesor environmentální epidemiologie z Utrechtské univerzity Roel Vermeulen, podle nějž se jedná o vážnou krizi veřejného zdraví. Obzvláště brutálně jsou znečištěným ovzduším zasaženy především státy východní a střední Evropy: Srbsko, Albánie, Maďarsko, Slovensko, Česko a zvláště pak území Polska. Ze západních států se vyznačuje extrémním znečištěním především severní Itálie, naopak nejlepšímu vzduchu se těší především skandinávské státy.
Česká republika pak, jak ukazuje interaktivní mapa, překračuje limity prakticky na celém území s výjimkou některých oblastí v Pošumaví. Praha překračuje limity mikročástic víc než dvojnásobně, Brno trojnásobně a Olomoucko, Ostravsko nebo Ústecko limity překonávají více než čtyřnásobně, a řadí se tak k nejhůře zasaženým oblastem Evropy.
Evropský parlament přijal usnesení, podle něhož má Unie přijmout doporučení WHO ohledně limitů jako závazné do roku 2035. Podle expertů je však takový časový horizont nedostatečný – upozorňují na rostoucí množství důkazů, podle nichž znečištění ovzduší ovlivňuje prakticky všechny orgány a způsobuje řadu zdravotních problémů, ať už se jedná o srdeční či plicní nemoci, rakovinu, cukrovku či kognitivní a duševní problémy či deprese.
Jiné studie upozornily, že například srdce lidí žijících ve městech obsahují miliardy drobných toxických částic, a to se týká i nejmenších dětí. Některá evropská města přijímají parciální opatření týkající se zavádění nízkoemisních zón, vytlačování automobilové dopravy nebo podpory cyklistů a chodců ve městě. To ale není případ České republiky, která přitom patří k nejhůře zasaženým zemím Evropy.