O podnikatelkách jsme si povídaly s Markétou Švarcovou ze Sociologického ústavu Akademie věd, která se zaměřuje na nerovnosti na trhu práce z genderové perspektivy, migraci a prekaritu práce. Poznatky z výzkumů (OSVČ jako prekérní práce, Prekarita jako reálná zkušenost sebezaměstnaných a mikropodniků) doplňujeme vlastními příběhy i zkušenostmi našich posluchaček.
Mezi podnikajícími je u nás třetina žen – od roku 2008 jejich počet výrazně narostl, a to rychleji než u mužů. Výrazný nárůst byl zaznamenán zejména ve věkové skupině 35+ a také ve skupině vysokoškolaček. Proto se také podnikání žen stalo předmětem výzkumů. Byly přitom vymezeny čtyři skupiny žen ohrožených prekaritou: ženy absolventky, ženy vracející se na trh práce po rodičovské, ženy v předdůchodovém věku a ženy s migračním statusem. Lišily se přitom důvody, pro které s podnikáním začaly. Zatímco například u absolventek převládaly motivy spojené se svobodou, u žen s dětmi to byla potřeba flexibility a u žen v předdůchodovém věku se mezi důvody vyskytovala diskriminace, ale také touha realizovat vlastní nápady.
Ženy nejčastěji podnikají jako osoby samostatně výdělečně činné nebo zakládají mikropodniky s několika zaměstnanci. Ukazuje se ale, že často nemají moc dobrou představu o tom, jaká forma podnikání je pro ně výhodná, a že v této oblasti chybí dostupné poradenství. Ženy dále uvádějí nižší sebevědomí oproti mužům-podnikatelům a jiný přístup k analýze rizik a investicím vlastních financí. Mimo to bývají zatížené druhou směnou. Ukazuje se, že ženy si nemusí vždy uvědomovat, kolik času budou muset podnikání věnovat a že časová flexibilita může být jen domnělá. A to i v situaci, kdy fungují v takzvaném švarc systému.
Velkým tématem je také sladění podnikání s péčí o děti a rodinu, kdy právě nedostatek času označují podnikatelky za velkou překážku dalšího rozvoje. Férovějšímu rozdělení může pomoci například projekt Férová domácnost prostřednictvím auditu domácí práce. V rámci výzkumu se řada žen jen obtížně identifikovala s pozicí podnikatelky – svoje podnikání mohou chápat jen jako sekundární zdroj příjmů v rodině a svou roli i nadále zejména jako roli pečující. I podnikajícím ženám by prospělo dostupnější institucionální zajištění péče, zejména o malé děti. Ani v legislativě není situace ideální – české právo v oblasti podnikání v podstatě zcela ignoruje skutečnost, že ženy mohou mít během této činnosti děti.
I mezi podnikajícími panují významné rozdíly v odměňování mezi muži a ženami (Freelance Pay Gap). Struktura oborů, ve kterých ženy podnikají, je podobná jako na trhu práce, kdy působí zejména ve službách a v oblastech, které jsou méně finančně ohodnocené. Velkým problémem je také nedostatečná informovanost a poradenství v oblasti účetnictví, daní, cash-flow, nastavení cen. Chybí adekvátní poradenství, pomoc a podpora ze strany státu. S ohledem na uvedené překážky a problémy, kterým podnikatelky musí čelit, řada žen zvažuje, že se nechá opět zaměstnat.
Dobrou zprávou je, že funguje sdílení zkušeností mezi profesionály na volné noze a podnikateli (např. portál Na volné noze, Kalkulátor hodinové sazby) a také finanční poradenství, mentoring a vzdělávání na komerční bázi. Také zmíněné projekty Sociologického ústavu Akademie věd snad napomůžou tomu, aby se ženám, které rozjíždějí vlastní byznys, v budoucnu lépe dařilo.
I nadále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu [email protected].
Podcast vzniká s podporou české pobočky nadace Friedrich-Ebert-Stiftung.