Chudák pan Jurečka. Všechno zkazil a měl by odejít

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka zřejmě politicky přežije svou největší aféru – papalášský večírek těsně po bezprecedentně tragické události.

Zní to skoro neuvěřitelně, ale Marian Jurečka kdysi tvrdil, že on a jeho lidovci budou „sociálním svědomím“ stávající vlády. Za dva roky pětikoaličního vládnutí byli lidovci vším možným, byli ultrakonzervativci i asociály, vinaři i traktoristy, sociálním svědomím ale určitě nebyli. Do největších problémů se však Jurečka dostal až kvůli večírku na ministerstvu, který následoval těsně po vražedné střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Petr Fiala ho ale podržel. Stejně tak před pár měsíci podržel brněnskou primátorku Markétu Vaňkovou, která si v minulosti užívala všemi oblíbený „bílý prášek“. A podržel i Pavla Blažka po jeho pitce s bývalým blízkým spolupracovníkem Miloše Zemana s úzkými vazbami na Rusko, kterého sama ODS líčí jako čiré zlo. Na Fialu je v tomto spoleh.

Výsledkem Jurečkova předsednictví ve straně a jeho působení na ministerstvu je propad preferencí KDU-ČSL až pod hranici vstupu do sněmovny.

Jurečka se každopádně nestal sociálním svědomím vlády, ale naopak jedním z nejagilnějších propagátorů politiky škrtů, která se v jeho resortu vždy projevuje zejména domnělou disciplinací chudých a jejich reálným ožebračováním. Jurečka neváhal naskočit na rétoriku šetření a přispěchal se snahou omezovat už tak dost omezené dávky v nezaměstnanosti. Rétoriku pozitivní motivace, revidování a zpřísňování si Jurečka vůbec oblíbil a potřebou motivovat chudé škrty se kasal často. Laskavý ale nebyl ani k lidem, kteří pracují – bohužel však pod ním. Prakticky na všech pozicích patří práce v sociálních službách k těm nejhůře placeným a zástupci odborů marně žádají zvýšení tarifů aspoň o patnáct procent. To všechno se odehrává v době, kdy vládě pod rukama proběhly miliardy pro fosilní oligarchii, kterou koalice nebyla schopná danit.

Lidovci se tak nejvíc vyznamenali absurdní daňovou výjimkou pro vinaře, kterou jakožto sociální svědomí producentů alkoholu vybojovali v rámci konsolidačního balíčku. Pár měsíců nato přišla Jurečkova strana s rasistickým plakátem proti „zneužívání dávek“. Kromě absurdity velké konspirace o zneužívání dávek, která se ve veřejném prostoru neustále udržuje právě kvůli zbabělým demagogům, jako je Jurečka, rasistický plakát s Romem-zneužívačem posunul rétoriku šetření do agresivní polohy, které se Fialova vláda obvykle vyhýbala, když přes drastické škrty dávala v krizi přednost řečem o tom, že „nenechá nikoho padnout“.

Jurečkovo ministerstvo sociálních věcí dokázalo v přísnosti na lidi – tentokrát na ukrajinské uprchlíky – trumfnout i ministerstvo vnitra. To se projevilo při přípravě a schvalování tzv. Lex Ukrajina 5, kdy MPSV změnilo praxi vstřícného výkladu předpisů, podle něhož za „zranitelné“ byly považovány děti Ukrajinek žijících na ubytovnách bez ohledu na to, zda měly či neměly práci. Podle MPSV ale rodiny, kde rodiče získali práci, už neměly na dávku nárok – přestože se ministerstvo vnitra klonilo k zachování přívětivějšího výkladu.

V čem lidovci naopak nezaostali za očekáváním, byl jejich boj proti manželství pro všechny. Ten spojili s bojem proti náhradnímu mateřství a éterem jako vždy proletělo několik hoaxů a blábolů, které si nezaslouží opakovat. Jurečkovi lidovci dokonce podali návrh na ústavní zakotvení manželství jako svazku výhradně muže a ženy, přičemž schválení podobného zákona komplikuje případné manželství pro všechny i do budoucna. Zatím nebylo schváleno ani jedno, ale Jurečka už předminulý rok dával „svému“ zákonu šance s tím, že sněmovna je na české poměry výjimečně konzervativní.

A konečně, výsledkem Jurečkova předsednictví ve straně a jeho působení na ministerstvu je propad preferencí KDU-ČSL až pod hranici vstupu do sněmovny. Tím se strana stává závislou na ochotě ODS být s ní v koalici. Toto spojenectví funguje ve prospěch hladkého fungování vládní koalice, tedy ve prospěch jak Jurečky, tak Fialy, který Jurečku podržel při kauze „oslava po střelbě až do ranních hodin“. Straníci mimo vládu však toto spojenectví můžou vidět úplně jinak, což se projeví nejspíš hned po prvním výrazném volebním neúspěchu. Do té doby může být Jurečka klidný. Ať se vymluví sebedebilněji, premiér Fiala si vládu rozvracet nedá a ani vedení KDU-ČSL si nechce kazit svou podivnou pohodu pod Jurečkou.

Autor je redaktor Alarmu.

Čtěte dále