Rusko se proměnilo ve válečnou ekonomiku. Je to vážná hrozba nejen pro Ukrajinu

Hostem dílu shrnujícího poslední vývoj v napadené Ukrajině byl expert na mezinárodní vztahy Michal Smetana.

Brzy ráno 24. února 2022 zahájil Vladimír Putin ruskou invazi na Ukrajinu. Počáteční plán na rychlou operaci se proměnil ve vleklou válku, v níž umírají statisíce vojáků na obou stranách. Není úplně jisté, kdo momentálně vyhrává, kdo je na tom hůře a jak daleko jsme od konce. Jisté je jen to, že takto krvavý a brutální konflikt Evropa dlouho nepamatuje a není těžké propadnout depresi a zoufalství. O tom, jak vypadá situace na válečné frontě a co znamenají změny ve velení ukrajinské armády, jsme se ptali Michala Smetany z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a z Peace Research Center Prague.

Co všechno znamená dobytí města Avdijivka ruskou armádou?

Samotné dobytí města není žádný zásadní operační zvrat, to v žádném případě. Hodně se o tom teď mluví i proto, že jde o viditelný symptom toho, co se děje. Je to něco, co můžeme v budoucnu vidět znovu, pokud se situace s dodávkami munice a zbrojních systému nevyřeší. Čistě operačně to ale není zásadní. Zároveň se mi nelíbí opačný extrém, kdy pokaždé, když Rusko nějaké město dobude, tak se řekne, že to nemělo vůbec žádný význam. To taky není pravda. Čistě z vojenského pohledu to, že se Rusům podařilo odtlačit ukrajinské jednotky více na Západ od regionální metropole Doněcku, kterou potom Ukrajinci nemohou odstřelovat, má nějaký vojenský význam. Jedním z klíčových cílů Ruska je dobytí celé doněcké oblasti a tohle je jeden z těch dílčích kroků, které Rusko chtělo provést.

Mnohem více ale převládá politická logika, protože čistě operačně rozhodně Avdijivka nestála Rusku za ty obrovské ztráty, co tam utrpělo – jak na technice, tak na lidech. Válka ale není jen vojenská záležitost, ale také politická a mezinárodně politická. Kreml toho využívá v rámci své propagandy jako vítězství, které předkládá svému obyvatelstvu, svým elitám a které předkládá i na Západ. A narativy jsou jasné: „Rusko vítězí, daří se nám na frontě, byli jsme schopni mobilizovat průmysl i armádu, Ukrajina prohrává, Rusové, buďte pyšní na to, co děláme“ a směrem na západ říkají: „Vidíte, nemá to smysl podporovat Ukrajinu, tlačte na Ukrajinu, aby s námi vyjednávala, přestaňte s dodávkami, protože vyhazujete peníze, které můžete využívat na něco úplně jiného.“

Rusko se vehementně snaží využít současné situace i kvůli tomu, že se blíží prezidentské volby. A toto velmi hraje do karet Vladimíru Putinovi. Ne že by se Vladimír Putin bál, že prohraje volby, ale i v autoritářských státech chcete co nejvyšší účast, aby podíl lidí, kteří pro vás regulérně hlasují, byl co nejvyšší. Obecně nedemokratické státy potřebují pracovat s veřejným míněním a podporou veřejnosti. Je to jeden z klíčových aspektů, proto je to důležité. A pokud jsou dodávky nedostatečné a projevuje se to na frontě, tak samozřejmě toho Rusko chce využít a dosáhnout co největších bojových zisků.

Čtěte dále