Foto Petr Zewlak Vrabec
Tento týden proběhlo zkrácené třídenní vnitřní připomínkové řízení ohledně připravovaného zákona o přídavku na bydlení. Návrh Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) má za cíl sjednotit poskytování finanční podpory v oblasti bydlení do jediné dávky – přídavku na bydlení. Doposud existovaly dávky dvě, a to příspěvek a doplatek na bydlení. Podle předkládací zprávy ministerstva je účelem sjednocení dávek zjednodušení systému dávkové podpory, zvýšení adresnosti výplaty dávky a zároveň eliminace negativních jevů a rizik spojených s možným zneužitím dávkového systému.
„Jde bezpochyby o největší útok na chudé lidi od dob Drábkových reforem. Šílené je, že přichází od ministryně za sociální demokracii.“
Navrhovaný zákon nově definuje vhodný prostor pro bydlení, který musí splňovat minimální standardy. Pokud předmětný byt nebude stanovené standardy splňovat, dávka nebude přiznána, případně bude odejmuta. Zákon rovněž počítá s ukončením výplaty dávek pro lidi v takzvaném substandardním bydlení, tedy na ubytovnách, a to do tří let od nabytí účinnosti zákona. Lidé z ubytoven budou mít podle návrhu MPSV tři roky na to, aby si našli přiměřené standardní bydlení, pokud budou požadovat i nadále finanční podporu státu. Týkat by se to mohlo i těch, kteří dnes bydlí v nevyhovujících bytech. Záměrem zákona je také zkoumat pracovní aktivitu žadatele a osob s ním společně posuzovaných. U lidí, kteří jsou evidováni na úřadech práce, se bude zkoumat, jak jsou v rámci této evidence aktivně součinní. Cílem tohoto opatření je vytvořit motivační prvek k práci jako další kritérium pro posouzení nároku na dávku. Podle informací Alarmu počítá MPSV s úsporou dvou miliard korun ročně.
Úspory vs. náklady veřejných rozpočtů
Navrhovaný zákon kritizuje Vít Lesák z Platformy pro sociální bydlení. Upozorňuje, že podle analýz platformy jsou rodiny na ubytovnách koncentrovány přibližně v patnácti městech, jako je Ostrava, Kladno, Příbram, Kolín a další. „Vyřešit situaci všech lidí z ubytoven během tří let tato města nemohou zvládnout – obce potřebují státní podporu pro konstruktivní řešení, ne toto odsouzení k sociální katastrofě,“ popisuje Lesák. Dalším vážným nedostatkem je podle něj i údajná úspora. „MPSV nevěrohodně vyčíslilo určité úspory, ale zapomnělo na obrovské náklady veřejných rozpočtů, které by tato změna přinesla: obrovský nárůst byrokracie na úřadech práce, přehlcení azylových domů a dalších služeb, umisťování dětí do ústavů kvůli neřešitelné situaci rodin v pasti,“ vypočítává Lesák, podle něhož tyto náklady dalece přesáhnou uváděné úspory na dávkách.
Tisková mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí Kristýna Křupková se k dotazům Alarmu, jak hodlá ministerstvo řešit situaci lidí z ubytoven a zda existují nějaké analýzy zneužívání dávek a také budoucích dopadů zákona, vyjadřovat nechce. „Komentovat věc, která není hotová, není seriózní a ani není vhodné se k ní zatím jakkoliv vyjadřovat,“ uvádí Křupková. Podle mluvčí jde o polotovar, který chutná vždy jinak než hotový pokrm. „Cílem zákona je zamezit obchodu s chudobou, zajistit, aby bylo vyplácení dávek na bydlení férové, zamezilo se jejich zneužívání a zjednodušil se celý systém,“ potvrzuje nicméně a dodává, že o návrhu je vhodné se bavit až ve chvíli, kdy bude předložena finální verze. „Také nekomentujete výsledek závodu běžců na dlouhou trať krátce po startu,“ uzavírá tisková mluvčí.
Na ubytovnách nejsou lidé dobrovolně
Podle Martina Freunda, bývalého brněnského zastupitele, který se věnoval sociální politice a bydlení, mohou být důsledky zákona naprosto devastující. „Je neuvěřitelně nezodpovědné, že si ministryně v tomhle ohledu nevyžádala studii dopadů. Ti lidé nebydlí na ubytovnách proto, že by se jim tam líbilo nebo že by byli líní najít si jiné bydlení. Bydlí tam jednoduše proto, že nemají na výběr, a kdyby se paní ministryně jednou do podobné ubytovny přišla podívat, pochopila by, že v takovém prostředí nikdo dobrovolně bydlet nebude,“ říká Freund. Podle něj není v dané chvíli nikdo schopen odhadnout, co tento zcela bezprecedentní krok způsobí. „Jde ale bezpochyby o největší útok na chudé lidi od dob Drábkových reforem. Šílené je, že přichází od ministryně za sociální demokracii,“ myslí si Freund.
Připravovaný zákon vnímá jako problematický i pirátská poslankyně Olga Richterová, podle které není vůbec jasné, co chce vláda nabídnout jako řešení pro tisíce lidí, kteří dnes mají střechu nad hlavou právě díky doplatku na bydlení. „Návrh navíc předpokládá, že to ve skutečnosti bude řešit teprve vláda, která zde bude za tři roky,“ upřesnila na dotaz Alarmu poslankyně a dodala, že je to „přístup ,po nás potopa‘ a navíc hazardování s osudy mnoha rodin i osamělých seniorů“. Richterová na základě zkušeností z Prahy upozorňuje také na to, že právě počet seniorů na ubytovnách stoupá.