Foto Fabrice Bourgelle
Ghost-Note, 28. 10. Jazz Dock
Elitní funk a groove s bubeníky ze Snarky Puppy. Tuto superskupinu vede snad nejlépe sehraná dvojice hráčů na bicí a perkuse, Robert Searight a Nate Werth, mnohonásobní držitelé Grammy ze Snarky Puppy. Hvězdnou sestavu obohatili ti nejlépe fundovaní sidemani takových hvězd jako Prince, Snoop Dogg, Erykah Badu, Herbie Hancock či Kendrick Lamar. Žánrově navazují na funkové základy, které položili Fela Kuti, Talking Heads či James Brown, a transformují je do zatím nikdy neslýchané instrumentální exploze. Připravte se na divokou party v té nejlepší muzikantské společnosti! Skupina vznikla roku 2015, obě její studiová alba vzbudila světový ohlas a pronikla na vrchol jazzového žebříčku iTunes. Na druhém z nich, Swagism, hostoval jeden z nejžádanějších světových jazzmanů, saxofonista Kamasi Washington. Kritika psala, že zvuk kapely se na něm rozpíná všemi myslitelnými směry, včetně funku, psychedelie a diska. Oba zakladatelé kapely, Searight a Werth, pocházejí z Texasu, a jejich společným cílem je hudba stojící na perkusích a věčně pulsujícím rytmu.
Lotto, 6. 11. Punctum
Polská instrumentální trojice obratně propojuje ambientní plochy s věčně proměnlivými rytmy. Odborníci zmiňují minimalismus, jazz, elektroniku, improvizaci, noise. To vše jejich hudba reprezentuje, ovšem hlavní kouzlo je v převratném a zcela přirozeném propojení různorodých prvků. Skupina má souběžně základnu ve Varšavě i Berlíně. Členové jsou pověstní žánrovými přesahy, basista Mike Majkowski koncertoval s mistrem psychedelického ethio-jazzu Hailu Mergiou, dalším příležitostným spoluhráčem je australský bubeník Tony Buck z The Necks. Kytarista Łukasz Rychlicki řadí k inspiracím tak rozdílné osobnosti, jako je americký skladatel Morton Feldman, Jimi Hendrix či Charles Mingus. Na rozdíl od jiných avantgardistů je Lotto pravým opakem akademického přístupu. Jejich hudba pulsuje, vysílá seismické vibrace, promyšleně umístěné změny uprostřed klidné pasáže vytvářejí stejné šoky jako Hitchcockův horror.
Lakha Khan, 18. 11. Palác Akropolis
Virtuozní houslista Yehudi Menuhin kdysi prohlásil, že temný a hypnotický tón nástroje sarangi je tím nejpřesnějším obrazem indické duše. Jedná se o paralelu evropských houslí, která je ovšem podobně jako sitar opatřena sadou rezonančních strun a užívá se jak v klasické, tak i lidové hudbě. Dvaasedmdesátiletý Lakha Khan patří k největším žijícím mistrům sarangi, jeho repertoár sahá od klasiky přes súfijské zpěvy až k hudebním eposům. Lakha Khan je aktivní více než půl století, hudebně čerpá z indického regionu Rádžastán, který je pravlastí evropských Romů. Nositeli místní tradice byly rodové klany dědičných hudebníků Manganiyar, sponzorovaní z vyšších společenských kast, a Khan patří k posledním mistrům této vymírající dynastie. I když je sarangi spřízněné s houslemi, má celkem 27 strun, jeho zvuk je mnohem komplexnější a zní jako souhra několika nástrojů. Khan vystupuje se svým synem, který ho doprovází na buben dholak, a je držitelem řady světových ocenění. Letos byl vybrán odbornou porotou jako showcase prestižního veletrhu Womex.
Přijde Kometa a zničí veškeré iluze. Přinese novou realitu, vnímání, schopnosti i povědomí, které budou existovat v jednom. Ten konec bude jen začátkem.
— z manifestu skupiny The Comet Is Coming
The Comet Is Coming, 19. 11. Palác Akropolis
Sestava vznikla před šesti lety v Londýně, když se k funkové dvojici bicí-klávesy na pódiu spontánně připojil saxofonista Shabaka Hutchings, příležitostný člen skupiny Arkestra, která navazuje na odkaz snad největšího jazzového vizionáře, jakým byl Sun Ra. Ke jeho krédu „uchovat si vynalézavost, i když hrajete na konvenční nástroje“ přidala trojice další: rozvíjet jazzové myšlení a aplikovat je do taneční roviny. The Comet nepracují se samply či notebooky, užívají klasické syntezátory ze sedmdesátých let. Nezbytnost odpojit se od dobové rutiny deklarují i ve svém manifestu, který reflektuje současné sociální a ekologické hrozby: „Přijde Kometa a zničí veškeré iluze. Přinese novou realitu, vnímání, schopnosti i povědomí, které budou existovat v jednom. Ten konec bude jen začátkem.“ Hutchings je původem z karibského ostrova Barbados a už léta patří k nejprogresivnějším britským jazzmanům, je držitelem prestižní ceny Mobo, hrál s Floating Points, Heliocentrics i s průkopníkem ethiojazzu Mulatu Astatkem. Na letošních Colours vystoupí se svou další skupinou Sons Of Kemet. Debutové album skupiny Channel The Spirits bylo nominováno na cenu Mercury. The Comet Is Coming přijíždí do Prahy se svým novým albem Trust In The Lifeforce Of The Deep Mystery, které vydal legendární label Impulse!
Alash, 28. 11. Palác Akropolis
Drsný hrdelní zpěv byl v centru Asie po staletí praktikovanou tradiční disciplinou, ve světovém kontextu patří k objevům posledních dekád. Techniku, která vytváří tóny fascinujících zvukových barev, na Západě zpopularizovaly skupiny jako Huun Huur Tu či Albert Kuvezin & Yat-Kha. Nový tvůrčí pohled přinášejí o generaci mladší Alash. Tradici obohatili o jemné harmonie a moderní písňové struktury, ale stále se drží původních nástrojů i syrového akustického zvuku. Sestavu tvoří zkušení hráči a absolventi hudebních škol v Kyzylu, hlavním městě Tuvy, republiky Ruské federace na severní hranici Mongolska, která je považována za kolébku hrdelního zpěvu. Fenomenální virtuos na banjo Béla Fleck si skupinu před dvěma lety přizval jako hosty na album Jingle All the Way, které získalo cenu Grammy, navíc hostovali u legendární free-jazzové sestavy Sun Ra Arkestra.
Selma Uamusse, 29. 11. Palác Akropolis
Podobně jako Kapverdy či Brazílie patří Mozambik mezi kulturně navzájem spřízněné země portugalské sféry. Po hudební stránce je to ovšem zatím nezmapovaný region. O to větším překvapením je zpěvačka Selma Uamusse, která organicky spojuje dva dosud oddělené světy – živelné rytmy mosambického venkova i funk a zvukovou psychedelii evropských klubů. Tak například – bubeník hraje na klasickou bicí soupravu tak, že zní jako sbor afrických perkusinoistů, další hráči střídají západní nástroje s africkými variantami, zpěvačka přidává další rytmickou vrstvu pulsujícím frázováním, které vás v žádné jazzové škole nenaučí. Výsledek obohacuje kvality západního jazzu či soulu úžasnou barevností a živelností afrických kořenů. Na podiu se střídá brazilské berimbau, které proslavil Nana Vasconcelos, či timbila, mozambická verze balafonu, který je značně muzikálnější a všestrannější variantou evropského xylofonu. Zvláštní zmínku zasluhuje mbira, magický nástroj s kovovými jazýčky, dosud spojovaný spíš s rituály v Zimbabwe, a pod jménem kalimba rozšířený i v Kongu. Díky talentu a originalitě získala zpěvačka kontrakt u Sony, její debutové album Mati produkoval expert na africkou hudbu Jori Collignon ze skupiny Skip & Die. Zpěvačka navíc absolvovala důkladnou průpravu v širším hudebním kontextu a má za sebou projekty věnované odkazu Niny Simone, Miriam Makeby a dalších hudebních gigantů.