Foto Studio F13 (CC-BY-SA 4.0)
Vlády Polska a Maďarska už nezávislá veřejnoprávní média dokázaly zničit a Česko se vydává jejich cestou. Svědčí o tom takřka jednohlasné odvolání dozorčí komise Radou České televize, pro což nebyl uveden žádný zákonný ani jiný relevantní důvod. Odborný poradní orgán s širokými pravomocemi byl odvolán bez diskuze a bez informování veřejnosti.
Česká televize spolu s Českým rozhlasem podle průzkumů dlouhodobě patří k nejdůvěryhodnějším českým médiím. ČT24 je pak vůbec nejsledovanějším zpravodajským kanálem v Evropě. Koncesionáři jsou tedy spokojeni. Televizi si platí a svou kontrolu nad ní vykonávají dle zákona o České televizi prostřednictvím Rady České televize. Ta by měla odrážet a hájit jejich zájmy.
Noví radní svým konáním plní přání mocných. Nebyli zvoleni proto, aby hájili zájmy veřejnosti, ale zájmy této moci. Útočí na Českou televizi, protože plní svou veřejnoprávní roli.
Otázkou tedy je, čí zájmy Rada České televize ve skutečnosti hájí a sleduje. Především zpravodajství a publicistické pořady už dlouhou dobu leží v žaludku několika postavám české politiky. Svým odporem k veřejnoprávní televizi se netají Miloš Zeman ani Andrej Babiš, stejně jako komunisté, SPD a Trikolóra, tedy strany, které pomohly Babišovi ovládnout složení Rady.
Ve střetu zájmů
Současný převrat v televizi se odehrává v situaci, kdy straně Andreje Babiše poprvé klesají preference a oči veřejnosti jsou upřeny k zahlceným krematoriím coby důsledkům jeho osobního selhání, kdy nadřadil osobní zájmy zájmům společnosti. Babišovi by se pochopitelně velmi hodilo krotké médium, jež by se věnovalo jiným věcem, než je jeho katastrofální nezvládnutí epidemie nebo nelegální dotace Agrofertu. Zvláště s ohledem na volby, které nás čekají nejpozději příští rok na podzim.
Sice si před lety koupil Mafru, ale z jejího vlivu už moc nezbývá. Nejčtenější deník skupiny, Mladá fronta Dnes, měl v době ovládnutí vydavatelství náklad přesahující dvě stě tisíc výtisků. Letos se propadl pod sto tisíc. Z kdysi investigativního listu se pod vedením Jaroslava Plesla stal plátek oslovující především chovatele koček a houbaře. Texty věnované politice a vládě zvláště jsou důvěryhodné asi jako ty z Mladé Fronty v roce 1984 a z rubriky komentářů se stala smutná skrumáž konzervativní agitky několika rozhněvaných starých mužů.
Zatímco Babišova mediální moc slábne, před měsícem byl dokončen prodej televize Nova, nejsledovanější tuzemské stanice, do rukou nejbohatšího českého oligarchy Petra Kellnera. Kellner ovládl stanici, jejíž diváci se překrývají s voliči Andreje Babiše a Miloše Zemana. A čím hůř pro Českou televizi, tím lépe pro něj.
Poměry v současné Radě ČT se definitivně obrátily s poslední volbou nových členů, kdy do ní nastoupili Xaver Veselý, Lipovská a Matocha. Matocha, který má blízko k mladšímu z Klausů, byl následně na návrh Xavera Veselého zvolen místopředsedou Rady a je nyní považován za lídra nových pořádků.
Visegrádský scénář
S návrhem na odvolání dozorčí komise přišla na zasedání Hana Lipovská. Ta pracovala čtyři roky pro Institut Václava Klause, který platí právě Kellner. Lipovská byla kandidátkou kardinála Duky, jemuž za její nominaci poděkoval prezident Zeman. Pozornost vzbudila třeba v červnu, kdy byla již coby radní ČT zachycena v hradní limuzíně s Jiřím Ovčáčkem. Aby toho nebylo málo, je Lipovská od léta členkou institutu, který založila Jana Bobošíková, aby mohla bojovat proti EU, komunismu a homosexualitě. Bobošíková byla v ČT šéfkou zpravodajství, a to krátce na přelomu let 2000 a 2001, kdy se s její pomocí Klaus se Zemanem neúspěšně pokoušeli televizi ovládnout.
Zákon o České televizi přitom o radních píše: „Člen Rady nesmí zastávat žádnou funkci v politických stranách, politických hnutích nebo občanských sdruženích, ani nesmí při výkonu své funkce v Radě jejich jménem vystupovat nebo působit v jejich prospěch nebo ve prospěch jiných skupinových zájmů.“ Co jiného ale Lipovská a další radní dělají?
Za normální situace by se nabízelo jejich odvolání Poslaneckou sněmovnou, jenomže v normální situaci nejsme a radní svým konáním plní přání mocných. Nebyli zvoleni proto, aby hájili zájmy veřejnosti, ale zájmy této moci. Útočí na Českou televizi, protože plní svou veřejnoprávní roli.
Cílem není nic menšího než zničené a servilní médium – scénář, jaký známe z Polska nebo Maďarska. V pravomocích Rady je odvolání a jmenování generálního ředitele České televize. K tomu je zapotřebí deset hlasů. Právě deset hlasů bez diskuse a bez vysvětlení rozhodlo o odvolání dozorčí komise.
Teď bude každý člověk v televizi vědět, jaké je rozložení sil a o co se hraje. Nad každým krokem bude nyní viset hrozba odvolání ředitele a dosazení poslušného poskoka vládnoucí gerontokracie.
Autor je publicista a spolupracovník redakce.