Srí Lanka se dostala do ekonomické krize. Na vině je pandemie, ale i tamní vláda

Ekonomická krize na Srí Lance je jednou z nejhorších od vyhlášení nezávislosti této ostrovní země. Rekordní inflace a nedostatek základních surovin vedou k demonstracím volajícím po svržení prezidenta.

Obyvatelé Srí Lanky trpí výpadky elektřiny a na potraviny čekají ve frontách. Jídla je nedostatek a inflace stále roste. Lidé zažívají týdny výpadků elektřiny a nedostatku potravin, léků i paliva. Ostrovní země se dostala do jedné z nejhorších ekonomických krizí od získání nezávislosti na Británii. Probíhají demonstrace proti prezidentu Gotabaji Radžapaksovi a jeho vládě, které se nedaří vyřešit ekonomické dopady pandemie. „I když nedokážeme tuto krizi zastavit během dvou nebo tří dnů, vyřešíme ji co nejdříve,“ řekl prezident v televizním projevu. Dodal, že každá minuta, během níž se protestuje v ulicích, znamená ztracenou příležitost vydělávat dolary pro svou zemi.

V důsledku krize hodnota srílanské rupie klesla o 40 procent a ceny potravin vzrostly o 30 procent.

„Tahle ekonomická krize je skutečně nejhorší. Před pandemií naše ekonomika rostla především v čajovém průmyslu, cestovním ruchu a oděvnictví,“ řekl průvodce a ředitel Go Tours Lanka Ruwan Wijerathne. Lidé sice peníze mají, ale často si za ně nemohou nakoupit plyn, palivo ani další importované základní produkty. „Musíme stát dlouhé fronty, abychom si mohli koupit předražené zboží,“ uvedl Wijerathne. Vláda si z důvodu ekonomické krize nemůže dovolit platit v amerických dolarech za dovoz základních surovin a produktů.

Protestující vyšli do ulic po celém ostrově

V mnoha městech po celém ostrově demonstranti zorganizovali protivládní protesty. V jižních městech Galle, Matara a Moratuwa protestující zablokovali provoz na hlavních silnicích. V hlavním městě Kolombu policie zavedla noční zákaz vycházení. Během nočních nepokojů před prezidentovým soukromým sídlem, kde stovky lidí požadovaly jeho odstoupení, policie použila slzný plyn a vodní dělo. Dav zapálil dva vojenské autobusy, policejní džíp, dva hlídkové motocykly a tříkolku. Následně srílanský prezident na začátku dubna vyhlásil výjimečný stav, který dal bezpečnostním silám rozsáhlé pravomoci.

Když se rozšířily demonstrace po celém jihoasijském státě, začal prezident využívat zákonů, které armádě umožňují zatýkat a zadržovat podezřelé bez soudu. Protestů se zúčastnil i Wijerathne. „Lituju, že jsem vládě před několika lety dal svůj hlas. Vláda nemá jasnou vizi ani plán pro zlepšení ekonomiky.“ Wijerathne si ekonomickou krizi vysvětluje zkorumpovanými politiky, kteří krizi řešili tiskem peněz a nechovali se dostatečně zodpovědně vůči obyvatelům ostrova. Svízelnou situaci navíc umocnila pandemie, která zastavila příjmu mnoho lidí pracujících v cestovním ruchu.

Ekonomická podpora ze zahraničí

Stávající šéf centrální banky Nanadalal Weerasinghe aktuálně vyjednává s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o záchranném balíčku. Konečná podoba dohody se očekává za tři týdny. Země patrně bude muset provést bolestivé reformy, aby obdržela asi tři miliardy dolarů. „V budoucnosti bude tým MMF podporovat úzkou spolupráci s úřady na ekonomickém programu,“ uvedl šéf mise pro Srí Lanku Masahiro Nozaki. „Klíčovým cílem je dosáhnout udržitelnosti dluhu ještě před programem MMF,“ řekl Weerasinghe a dodal, že brzy budou jmenováni odborníci, kteří zahraniční dluh Srí Lanky odhadovaný na 51 miliard dolarů znovu projednají. Současná jednání hledají strategii k obnovení ekonomické stability a zmírnění dopadů na chudé a zranitelné. Prezident před týdnem oznámil, že Světová banka na zmírnění hospodářské krize poskytne 600 milionů dolarů. Oficiální údaje ukázaly, že meziroční inflace v dubnu dosáhla 29,8 procenta, což je sedmé rekordní maximum v řadě. Weerasinghe přitom varoval, že by inflace mohla vzrůst ještě více kvůli zdražování pohonných hmot a potravin. V důsledku krize hodnota srílanské rupie klesla o 40 procent a ceny potravin vzrostly o 30 procent.

Mimo to čelí obyvatelé Srí Lanky výpadkům elektřiny. Státní elektrárenský monopol uvedl, že od čtvrtka zavádí každodenní třináctihodinový výpadek elektřiny, protože nemá naftu pro generátory. Nedostatek nafty navíc vyvolal v posledních dnech protesty u prázdných pump.

Zvýšené ceny zasáhly i zdravotnictví. Ceny antibiotik, léků na bolest a na léčbu srdečních onemocnění vzrostly až o 40 procent. Vláda tvrdí, že neměla jinou možnost než zvýšit cenu farmaceutických produktů. I toto opatření má pomoci zpomalit vyčerpání devizových rezerv.

Čtěte dále