Europarlament radikálové neovládnou. České výsledky ale mnoho radosti nepřinesly

Evropský parlament se sice posune trochu doprava, ale mohlo být hůře. Ursula von der Leyen v čele nejspíš zůstane. Greendeal pojede dál. Voliči účtovali především s domácími vládami.

Evropský parlament se posune doprava. Nicméně ne tak radikálně, jak se v posledních měsících Evropa bála. V Česku dopadly volby pro strany vládní koalice lehkým až těžkým debaklem. Naopak uspěl fanoušek benzinu a nacismu Filip Turek. Ve většině zemí se zdá, že voliči účtovali především s domácími vládami. Největší debakl tak zažili Macron a Scholz, ale o neotřesitelnou pozici přišel také Viktor Orbán.

Jak a proč v Česku kdo volil, se u nás bude opět spíše odhadovat, protože opět nemáme k dispozici exit polly z volebních místností. Jak přitom bylo patrné ze zveřejňování výsledků z celé Evropy, patříme v tomto spíše k výjimkám. Možná by stálo za úvahu, že by si veřejnoprávní televize odpustila nějaký fotbalový přenos a zaplatila místo něj průzkum, jehož existence je ve veřejném zájmu. Ale k výsledkům.

A jako poslední se těsně dostala Okamurova SPD, kterou zdecimovala Konečná spolu s Turkem. Nechybělo mnoho a SPD v europarlamentu být ani nemusela.

ANO i Spolu víceméně potvrdily předvolební průzkumy. Babišovi znovu vyšla sázka na strašení migrací a kontinuální útok na vládní koalici. ANO si polepšilo a v europarlamentu tak bude mít sedm tentokrát poslušných zástupců. Stejně tak se mu povedlo vytvořit věrohodnou kandidátku z Kláry Dostálové, která získala vůbec nejvíce preferenčních hlasů. Uvidíme, zda bude Babiš v Evropě pokračovat ve své dosavadní politice, kdy pro domácí publikum straší před Bruselem, zatímco v Bruselu jeho strana tiše hájí současný evropský konsensus.

Spolu je víceméně na svém. Oslabili jen lidovci, za které v rámci koalice získal mandát pouze Tomáš Zdechovský. V takovém případě avizoval předem předseda KDU-ČSL Marian Jurečka, že nebude v říjnu znovu kandidovat na předsedu strany. Nic takového předem sice neavizoval předseda Pirátů Ivan Bartoš, nicméně právě tato strana dopadla v rámci koalice vůbec nejhůře. Průzkumům navzdory dostali Piráti pouze přes šest procent a místo tří poslanců je tak nově bude zastupovat pouze Markéta Gregorová, kterou voliči posunuli z druhého místa před leadera kandidátky.

To jsme ale přeskočili skutečného skokana voleb, uživatele sava, benzinu a neonacismu Filipa Turka. Coby vůdce Přísahy přesáhl těsně hranici 10 procent, získal druhý nejvyšší počet preferenčních hlasů a koalice dvou obskurních stran získá v Evropském parlamentu dva poslance. Současně tím odpověděl na otázku, komu přesně pomohla finální kampaň STANu zacílená proti Přísaze. Tak snad za to pošle Turek Nerudové aspoň čokoládu. Belgickou.

Kateřina Konečná kandidující za koalici Stačilo! se může těšit na začátek druhé dekády v Evropském parlamentu. Spolu s ní tam zamíří Ondřej Dostál, což je bývalý nominant Pirátů na ministra zdravotnictví, který se etabloval především jako dezinformátor nejen okolo covidu. Nyní může proti očkování a vědeckému poznání brojit rovnou z Bruselu.

A jako poslední se těsně dostala Okamurova SPD, kterou zdecimovala Konečná spolu s Turkem. Nechybělo mnoho a SPD v europarlamentu být ani nemusela. I tak může potěšit, že místo lídra kandidátky Petra Macha půjde do Evropy Ivan David. Mach může Okamurovi třeba mazat svačiny.

Celkové výsledky a rozložení sil v europarlamentu neavizují žádný radikální obrat. Levice ztratila jednotky mandátů. Nejvýrazněji, o dvacet míst, oslabí frakce zelených a posílí především pravicový střed a částečně ultrapravice.

Větší zemětřesení se však koná v některých zemích, a to především ve Francii, kde už Macron vyhlásil nové volby a v Německu, kde vyhořely všechny strany nepopulární vládní koalice a posílila extremistická AfD. Extrémní pravice pak vyhrála v sousedním Rakousku.

Existují i dobré zprávy. Socialisté a zelení vyhráli v Nizozemí nebo v Dánsku. Vůbec všechny skandinávské země dokázaly prakticky eliminovat extrémní pravici a do Evropy poslat nejčastěji levicové, zelené a většinou maximálně středopravicové poslance. Silný sociální stát a vysoké daně jsou tak stále tím skutečným dědictvím Evropy, které vede ke stabilním a odolným společnostem. Ostatní cesty vedou k sociálním otřesům a posilování extrémní pravice.

Autor je redaktor Alarmu.

Čtěte dále