česká literatura

Michal Kašpárek napsal konverzační román Fosilie o třech generacích: dědovi vyplašeném z migrantů, otci ajťákovi a dceři, která nechce zničit planetu.

Stefan Segi ve své knize Nekorektní literatura skrze ústřední pojem mapuje současné uvažování o české literatuře.

Před více než měsícem vyšla recenze, kde jsem vyjádřila přesvědčení, že Alena Mornštajnová se v Lese v domě nápadně, ale neobratně inspirovala textem Toy Box. Následný mediální rej mě utvrdil v tom, že takhle se ničeho nedobereme.

Alena Mornštajnová prý chtěla otevřít téma sexuálního zneužívání. Proč se jí to těžko věří a v čem je reakce autorky i nakladatelství na debatu o její knize nešťastná a nebezpečná?

Román Aleny Mornštajnové Les v domě má podobné nedostatky jako fotka vygenerovaná AI. Je působivý, při bližším pohledu ale odhalíte divné detaily a švy. Ani v uměleckém slova smyslu proto neobstojí jako autentický.

Nový román Petry Hůlové Nejvyšší karta je vyprávěn z pozice „stárnoucí feministky“, která naráží na to, že ve svých padesáti letech se pro společnost stává neviditelnou a bezvýznamnou.