Stav bydlení v Česku sto let po VŘSR


Stát nestaví a místo toho dává skrze doplatky peníze soukromníkům. Airbnb se na placení daní státu bude teprve domlouvat. A bydlení se zdražuje.

Minulý měsíc vyšla výroční zpráva o stavu bydlení v EU, kterou česká média, podobně jako mnohé jiné důležité věci, ignorovala. Což je škoda, protože by mohla informovat čtenáře o tom, že bydlení v EU se stává stále nedostupnějším. To tuší asi každý, ale opravdu zajímavým zjištěním je snižování podílu kapitálových investic státu ve prospěch dávek na bydlení. Jinými slovy, na veřejné úrovni (stát a obce) se přestává stavět, a naopak se více přispívá majitelům nemovitostí, kteří neustále zvyšují ceny nájmů. Jaký smysl má taková politika bydlení? Vyplatí se investorům, protože právě bydlení je oblastí, kde si zejména díky ústupu státu od stavby bytů směrem k platbám pronajímatelům může velký i menší kapitál přijít na slušné zisky. Jinak řečeno, probíhá privatizace zisků a socializace nákladů. Co se týká zvyšování nájmů, jedním z tradičních vysvětlení tohoto jevu je, že nájmy kopírují zvyšující se kupní sílu a inflaci. Vzhledem k neustálému poklesu reálných příjmů v EU a kvazinulové inflaci se nezdá, že by to byla pravá příčina. Spíše jí bude souhrn celé řady faktorů, ať už se jedná o levné peníze dostupné velkým investorům, Airbnb ve velkých městech či vytrácení se konkurence v podobě veřejných sociálních bytů, která držela ceny nájmů na uzdě.

Příklad Písnice

Tento trend dorazil i do Česka. Pražské sídliště Písnice bylo odkoupeno investorem, který očekává náležité zisky. Nájemníci, z větší části v důchodovém věku, to už pocítili, když jim dorazily výzvy od nového vlastníka, aby začali platit násobné nájemné ve srovnání s tím současným. V opačném případě hrozí, že na ně podá vlastník žaloby, neboť nízké nájemné, které platili dosud, „bylo nemravné“. Vzhledem k tomu, jaké náklady jsou spojeny se soudním řízením, se dá očekávat, že většina lidí se bude chtít drahým a stresujícím soudům vyhnout a s vysokým nájemným bude souhlasit, čímž se propadnou pod hranici chudoby. S některými nájemníky, kteří měli tu smůlu, že neměli nájemní smlouvy na dobu neurčitou, nebyly nájemní smlouvy uzavřeny vůbec. Skvělá perspektiva po celoživotní námaze a jeden z dalších důvodů, proč hájit stávající liberální systém, který přece všem umožnil cestovat a svobodně se projevovat… Teď se mohou chudší nájemníci svobodně projevovat na ubytovnách.

Pokud by měl nájemník problém s placením, vlastník bytu mu poradí, jak získat dávky na bydlení.

Je dobré připomenout, že jde o výsledek transakce ČEZu, na níž se podíleli dvě největší koaliční strany, ČSSD a ANO, a to tím, že jí nezabránily, ačkoliv mohly a měly. ANO z pozice akcionáře a ČSSD z pozice nominantů v dozorčí radě ČEZu. U ČSSD se takovému postupu po kauze bytů OKD a vazbám na ČEZ asi bude divit málokdo, ale předseda ANO případ ostravských bytů s oblibou ve své argumentaci používal. Teď má i on máslo na hlavě. Stát, který získal pár milionů z prodeje bytů jako dividendu ČEZu, bude nyní v souladu s evropským trendem přispívat písnickým důchodcům a nízkopříjmovým rodinám na excesivní nájemné. Zisk z prodeje se změní v mnohonásobnou ztrátu. Je otázka, kam by předseda ANO došel, kdyby tak jako stát řídil svůj Agrofert. Přitom nájemníci ČEZ na důsledky upozorňovali.

Praha jako Ostrava

Pražané se možná diví, ale na Ostravsku jsou na podobný scénář dávno zvyklí. Před vánoci nájemníkům pravidelně přistane ve schránkách doporučený dopis s tím, že jejich nájemné je nižší než to tržní a že ho vlastník bytů zvyšuje (nájemní smlouvy jsou sestaveny tak, že ke zvýšení nájemného není třeba souhlasu nájemníka). Zajímavostí je, že právě tento vlastník (Residomo, ex RPG Byty) ovládá na Ostravsku trh s nájemním bydlením, a určuje tak i cenu nájmu. Ekonom, který by zjistil, kdy se na takovémto trhu dosáhne tržního nájmu, by mohl aspirovat na Nobelovu cenu. A pokud by měl nájemník problém s placením, vlastník bytu mu poradí, jak získat dávky na bydlení. Těm, co mají štěstí a nájem dokáží zaplatit, vlastník za peníze vybrané na nájmu oplotí dům a nainstaluje kamery, aby se do něj, nedej bože, nedostali ti, co takové štěstí neměli. A teď otázka: proč má ČSSD, která OKD i s jejími byty zprivatizovala, historicky zdaleka nejhorší výsledek na Ostravsku, kde donedávna dominovala?

Bydlení v platformách

Není však nutné být pesimistický. Airbnb vysvětlila, jak přispívá k ekonomice a ziskům hlavního města a tím pádem i nás všech. Bohužel se nevyjádřila k vládní analýze, jejíž závěry svědčí o tom, že většina případů pronájmu je realizována tak, že majitel pronajímá více bytů. To znamená, že spíše než o dočasné sdílení se jedná o standardní byznys s ubytováním, kdy spekulanti mění dosavadní nájemní bytový fond v bydlení hotelového typu. To pak vytlačuje tisíce nájemníků z centra a zvyšuje poptávku po nájemním bydlení v celé Praze. Výsledkem je rostoucí nájemné, které přesahuje výši nájemného například v Berlíně a které nejsou mnozí nájemníci schopni zaplatit. Stát jim tak musí přispívat prostřednictvím příspěvku na bydlení, na který se vynakládá víc, než kolik kdy odvede Airbnb a turisté.

Jinak řečeno, Airbnb (a další podobné společnosti) poskytuje platformu spekulantům, kteří přispívají k vylidňování centra, zvyšování nájemného a využívají výhodného či žádného daňového režimu. Samotná firma se regulaci brání, nebrání se nicméně jednání se státem a dosažení dohody. V tom ji podporují všemožní analytici poukazující např. na model pobaltských zemí. Někomu by se možná mohlo zdát překvapivé, že společnosti nechtějí platit daně, a místo toho se o nich snaží dohodnout se státem a stát na dohodu přistoupí. Představa, že daňový poplatník přijde na finanční úřad s tím, že daně platit nebude, ale že se na nich může dohodnout, je opravdu poněkud absurdní. Dohody o v daňové oblasti u globálních firem ale nejsou nic nového, Starbucks, Google a další uzavíraly zvláštní daňové dohody s vládami v Irsku či Lucembursku. Problém je, že právě na základě těchto jednání nakonec platili globální šampioni prakticky nulové daně. A můžeme očekávat, že Airbnb se povede podobný kousek.

Autor je právník.

 

A2LARM