V Brazílii proběhlo 7. října první kolo prezidentských voleb, ve kterém výrazně uspěl ultrapravicový kandidát Jair Bolsonaro. Tento pravicový populista získal 46 procent hlasů a byl jen krůček od toho, aby se stal prezidentem už po prvním kole. Podle průzkumů měl největší šanci levicový kandidát a bývalý velmi populární prezident Lula da Silva, za jehož vlády klesla míra chudoby v zemi ze 12,3 procenta na 4,8. Lula je však odsouzen na devět a půl roku za údajnou korupci, a nemohl se tedy voleb zúčastnit. Bývalý brazilský prezident doufal téměř v zázrak, jenže soud možnost jeho účasti ve volbách zamítl. Poté Lula vyzval své příznivce, aby podpořili jiného kandidáta Strany práce, Fernanda Haddada. Kritici však namítají, že Lula vyčkával příliš dlouho, takže Haddad neměl dost času získat podporu voličů.
Propagátor násilí a střílení na ulici
Brazílie směřuje k autoritářství už od roku 2015, kdy se objevila petice za odvolání prezidentky Dilmy Rousseffové. K samotnému parlamentnímu puči nakonec došlo o rok později, kdy Dilmu nahradil Michel Temer, člověk z neoliberálních kruhů a korupčník, zapletený v mnohem horších kauzách než odvolaná prezidentka. Temer dostal osmiletý zákaz kandidovat na volenou funkci za porušení volebních pravidel v roce 2016, což však nezabránilo tomu, aby byl do této funkce dosazen – namísto toho, aby byl řádně zvolen. Temer je nepopulární politik bez osobního charismatu, který reprezentuje jen nejbohatší brazilské elity. Ačkoli volby ještě nejsou rozhodnuté, nyní se zdá, že vcelku nevýrazný Temer svou rétorikou proklestí cestu k prezidentství nebezpečnému populistovi Bolsonarovi. A jestli Bolsonaro skutečně vyhraje, uvěznění Luly a zamezení jeho účasti ve volbách na tom budou mít lví podíl.
Bolsonaro vyzývá policisty, u nichž se těší velké popularitě, aby řešili problémy přeplněných věznic tím, že budou zločince střílet přímo na ulici. Ti, kteří zabijí domnělé pachatele, mají být podle něj oceňováni.
Jair Bolsonaro je o několik řádů nebezpečnější politik než Temer, který je „jen“ elitářský korupčník a u něhož největší nebezpečí představuje snaha zvrátit sociální reformy, k nimž dospěla za poslední půldruhé dekády levicová Strana práce. Na místě je důvodné podezření, že Bolsonarova vláda bude směřovat k dost tvrdému autoritářství. Bolsonaro už jako mladík započal vojenskou kariéru ve službách někdejší fašistické diktatury. Tato skutečnost dává nynější situaci v Brazílii i symbolickou rovinu. Dost pravděpodobně bude totiž zvolen brazilským prezidentem kandidát, jenž sloužil zločinnému režimu, který věznil pučem sesazenou prezidentku Dilmu Rousseffovu jako svoji politickou oponentku.
Milovník junty
Bylo by pokrytecké Bolsonarovi jeho angažmá v armádě vyčítat, kdyby po celý svůj dosavadní život otevřeně nechválil brazilskou diktaturu a nebyl obdivovatelem chilského diktátora Augusta Pinocheta. Bolsonaro vešel ve známost ostrou kritikou demokratické vlády, která vznikla po pádu diktatury v roce 1985. Bývalý parašutista po celý svůj život tento diktátorský režim opěvuje a dodnes říká, že za určité situace by bylo ospravedlnitelné se k takové formě vlády vrátit. Bolsonaro, jemuž jeho příznivci přezdívají „Legenda“, je znám svými homofobními, mysogynními a rasistickými výstupy, stejně jako obecnou nenávistí k médiím, o nichž tvrdí (podobně jako Donald Trump), že šíří „jen fake news“. Používá navíc stejnou rétoriku jako filipínský autoritářský prezident Rodrigo Duterte: například když vyzývá brazilské policisty, u nichž se těší velké popularitě, aby řešili problémy přeplněných věznic tím, že budou zločince střílet přímo na ulici. Policisté, kteří zabijí domnělé pachatele, mají být podle něj oceňováni. Fernando Haddad tedy mluví pravdu, když o svém soupeři říká, že propaguje kulturu násilí.
V Brazílii se už také objevily případy napadání homosexuálů, černochů a levicových aktivistů právě příznivci Bolsonara. Nezávislé novinářské uskupení Agência Pública informovalo, že Bolsonarovi stoupenci stáli od začátku října za padesáti nejrůznějšími násilnými útoky, zatímco příznivci Haddada se vyskytli u pouhých šesti incidentů. Jedna čtyřicetiletá brazilská novinářka byla napadena skupinou mužů, když šla volit. Podle její výpovědi měl násilník, který ji pořezal v obličeji, triko s portrétem Jaira Bolsonara. Útočníci ji obestoupili a poté se dohadovali, jestli ji pobodají nebo znásilní. Nakonec utekli, protože si jich všimla řidička, která projížděla kolem a začala na ně troubit. Hůře však dopadl třiašedesátiletý trenér brazilského tance capoeira Romualdo da Costa, který byl ubodán k smrti – údajně po hádce o politice. Da Costa volil Fernanda Haddada a útočník Bolsonara, jak informovalo brazilské BBC.
Levice to nezvládla
V poslední výzvě muž zvaný „Legenda“ svým příznivcům explicitně slíbil, že svůj prezidentský mandát použije k tomu, aby vyčistil zemi od „rudých nepřátel“. Pravicový kandidát se dokonce sám stal obětí násilí, když byl před prvním prezidentským kolem pobodán mentálně postiženým člověkem, kterého však ještě předtím, než byl zatčen, zmlátili Bolsonarovi stoupenci. Podle průzkumů veřejného mínění nakonec populistickému kandidátovi surový útok na jeho osobu politicky pomohl. Je nutno dodat, že nynější impuls ke změně politického kursu v Brazílii byl zapříčiněn i zklamáním z levicových politiků, kteří participovali na vládní korupci.
Lula da Silva i Dilma Rousseff nějaký díl viny jistě nesou, i když zdaleka ne takový jako například současný dosluhující prezident Michel Temer a lidé, kterými se obklopuje. Rousseff si znepřátelila mnoho voličů před fotbalovým šampionátem v roce 2014, kdy byly nemilosrdně likvidovány chudinské čtvrti v okolí stadionů, kde se později odehrálo mistrovství světa. Korupční aféry Dilmy a Luly ale rozhodně neospravedlňují parlamentní puč, který byl proveden proti demokraticky zvolené prezidentce, stejně jako uvěznění a odsouzení nejpopulárnějšího politika v Brazílii v pochybném procesu. Určitá participace levicových prezidentů na korupci však odpůrcům levice záminku ke změně politického směřování Brazílie skutečně poskytla.
Autor je publicista.