Klimakemp s masovými akcemi občanské neposlušnosti Ende Gelände, který se konal v německém Porýní loni na podzim, byl bezprecedentním úspěchem. Euforie z úspěšného boje za prales Hambach se tehdy přelila do přímých akcí a více než tisíc lidí uskutečnílo rekordní 24 hodinovou blokádu kolejí vedoucích z dolu do elektrárny.
Jak se ale ukazuje, klimatické hnutí překonává své rekordy každý rok. Po zápasu o Hambach mu letos vlilo do žil novou mízu hnutí školáků Fridays for Future, které souběžně s kempem uspořádalo mezinárodní demonstraci v Cáchách. Navzdory snahám německé policie obě hnutí rozdělit a označit antikapitalistické organizátory Ende Gelände za nebezpečné extremisty, se aktivisté a aktivistky za klima udrželi pohromadě a hnutí Fridays for Future se nechalo slyšet, že navzdory různým formám protestu jde oběma akcím o stejný cíl.
Akce skončily jednoznačným úspěchem. Sedm tisíc lidí v charakteristických bílých overalech zablokovalo v podstatě celou infrastrukturu největšího německého uhelného revíru.
Akční dny tentokrát znovu provázely problémy s policií. Ta např. přesvědčila provozovatele železnice, aby v okolí klimakempu přestaly zastavovat vlaky. Přesto skončily akce jednoznačným úspěchem. Sedm tisíc lidí v charakteristických bílých overalech zablokovalo v podstatě celou infrastrukturu největšího německého uhelného revíru. Zelený prst obsadil koleje pro vlaky vozící uhlí do elektrárny Neurath. Červenému a zlatému prstu se podařilo proniknout do dolu Gerzweiler, odkud aktivisty druhý den násilím vyklidila policie. Stříbrný prst se vrátil na místo podzimní akce a obsadil koleje z dolu Hambach. V době psaní tohoto článku některé z blokád stále ještě neskončily.
Aktivisté požadují klimatickou spravedlnost a upozorňují, že nejhorší dopady bude mít klimatická krize na ty, kteří za ně nesou nejmenší zodpovědnost. Přechod na bezuhlíkovou ekonomiku má být podle nich sociálně spravedlivý. Protestují také spolu s místními za záchranu vesnic, které mají padnout za oběť dalšímu rozšiřování dolů, a hlavně za rychlejší odstoupení od uhlí, než je to deklarované na rok 2038. Současná dohoda totiž neumožňuje dodržet klimatické cíle, ke kterým se Německo zavázalo podpisem Pařížské dohody. To ostatně potvrdil i pravicový politik Markus Söder, který prohlásil, že je třeba dohodu změnit a od uhlí odstoupit už v roce 2030. Ukazuje se tak, že protesty mají smysl a podle průzkumů je stále větší část německé společnosti podporuje.
V České republice začíná společná stavba Klimakempu příští víkend na Pardubicku. Cílem protestů je Tykačova elektrárna Chvaletice. Akční dny se budou konat 5. a 6. července.
