Špinavá Evropa?

Evropsk├Ż parlament vymyslel syst├ęm spitzenkandid├ít┼», aby evropsk├ę volby byly atraktivn─Ťj┼í├ş. Pokud ho opust├şme, evropsk├í politika se op─Ťt vzd├íl├ş sv├Żm voli─Ź┼»m.┬á

Evropsk├í rada ┼í├ęf┼» a ┼í├ęfek vl├íd ─Źlensk├Żch zem├ş EU minul├Ż t├Żden po dlouh├ęm rokov├ín├ş rozhodla, ┼że navrhuje n─Ťmeckou lidoveckou ministryni obrany Ursulu von der Leyen na p┼Öedsedkyni nov├ę Evropsk├ę komise. Belgick├Ż liber├íln├ş p┼Öedseda vl├ídy Charles Michel z├şskal post p┼Öedsedy Evropsk├ę rady. Na rozd├şl od Michela, nem├í Ursula von der Leyen sv┼»j post jist├Ż. N├ívrh na jej├ş jmenov├ín├ş mus├ş proj├şt Evropsk├Żm parlamentem, kter├ęmu by se nemusel l├şbit netransparentn├ş proces v├Żb─Ťru. Von der Leyen pot┼Öebuje k pot┼Öebn├ę absolutn├ş v─Ťt┼íin─Ť vedle podpory lidovc┼» (EPP) a liber├íl┼» (Renew Europe) tak├ę hlasy socialist┼» (PES-S&D) a zelen├Żch (GREENS). Projde von der Leyen do ─Źela Evropsk├ę komise? A chceme v┼»bec, aby pro┼íla?

Evropa bojuje s formou sv├ę vlastn├ş existence. Sou─Źasn├í ┼ípinav├í hra je v├Żsledek nejasn├ę podoby Evropsk├ę komise.

Leto┼ín├ş volby do Evropsk├ęho parlamentu m─Ťly fungovat podle principu tzv. spitzenkandid├ít┼», kter├Ż za┼żil svoji premi├ęru p┼Öed p─Ťti lety. Ve volb├ích v roce 2014 syst├ęm fungoval tak, ┼że politick├í skupina, kter├í z├şsk├í nejv├şce mand├ít┼» v Evropsk├ęm parlamentu, m─Ťla pr├ívo, aby byl jej├ş spitzenkandid├ít navr┼żen na post p┼Öedsedy Evropsk├ę komise. A l├şdr tehdej┼í├ş nejsiln─Ťj┼í├ş eurostrany EPP ÔÇô Jean-Claude Junker ÔÇô byl skute─Źn─Ť po volb├ích zvolen do ─Źela Evropsk├ę komise.

Spitzenkandid├íti jako l├íkadlo pro voli─Źe

M┼»┼żeme polemizovat, jestli se jednalo o model ├║sp─Ť┼ín├Ż, ale nem┼»┼żeme pop┼Ö├şt, ┼że z├íjem o volby do europarlamentu byl letos skute─Źn─Ť vy┼í┼í├ş: poprv├ę za dvacet let se z├║─Źastnilo v├şce evropsk├Żch ob─Źan┼» ne┼ż v posledn├şch volb├ích. Pr┼»m─Ťrn├í volebn├ş ├║─Źast se dokonce poprv├ę dostala nad pades├ít procent od vzniku sou─Źasn├ę EU v roce 1992. Z├ív─Ťry byly vesm─Ťs pozitivn├ş: politick├í t├ęmata Unie kone─Źn─Ť za─Ź├şnaj├ş b├Żt pro ob─Źany d┼»le┼żit├í. Evropsk├Ż parlament byl p┼Öesv─Ťd─Źen├Ż, ┼że vy┼í┼í├ş ├║─Źast je z├ísluha syst├ęmu spitzenkandid├ít┼», proto┼że ob─Źan├ę kone─Źn─Ť v─Ťd├ş, kter├ę kandid├íty ÔÇô a hlavn─Ť s jak├Żm programem ÔÇô do bruselsk├Żch pozic po┼ílou. Spitzenkandid├íti dali volb├ím ÔÇ×tv├í┼ÖÔÇť a u─Źinili z┬ákomplexn├ş evropsk├ę politiky jednodu┼í┼í├ş, m├ęn─Ť st├şnovou a abstraktn├ş formu.

Spitzenkandid├íti byli sice i letos zn├ím├ę osobnosti, nicm├ęn─Ť tv├í┼Öe lidovc┼» Manfred Weber nebo socialist┼» Frans Timmermans se nel├şbili francouzsk├ęmu prezidentu Macronovi. Jeho liber├íln├ş skupina se ji┼ż p┼Öed volbami rozhodla nej├şt cestou spitzenkandid├ít┼». Macron dlouhodob─Ť v─Ťd─Ťl, ┼że liber├ílov├ę nikdy nebudou nejsiln─Ťj┼í├ş eurostranou, tak┼że sou─Źasn├Ż syst├ęm by mu nikdy nep┼Öinesl vrcholnou pozici v evropsk├Żch struktur├ích. Weber m─Ťl sice podporu sv├ę politick├ę skupiny v Evropsk├ęm parlamentu, ale n├írodn├ş lidoveck├ę l├şdry p┼Öesv─Ťd─Źit nedok├ízal. Timmermans m─Ťl ze v┼íech spitzenkandid├ít┼» asi nejlep┼í├ş karty: vlastn├ş eurostrana ho podpo┼Öila a z├írove┼ł se l├şbil i velk├ę ─Ź├ísti zejm├ęna z├ípadn├şch n├írodn├şch vl├íd. Weber a Timmermans ov┼íem byli nakonec konfrontov├íni se stejn├Żm probl├ęmem: ob─Ť eurostrany, lidovci a socialist├ę, volby jasn─Ť prohr├íly ÔÇô nap┼Ö├ş─Ź Evropou ztratily kolem p─Ťti procent. Jasn├Żmi v├şt─Ťzi byli nakonec liber├ílov├ę, zelen├ş a extr├ęmn├ş pravice.

Star├ę dobr├ę z├íkulisn├ş jedn├ín├ş

Slab├Ż v├Żsledek lidovc┼» a socialist┼» byl polibkem smrti syst├ęmu a umo┼żnil Macronovi prosadit v r├ímci rady ├║pln─Ť jin├ę kandid├íty, kte┼Ö├ş voleb do europarlamentu nez├║─Źastnili, a tedy nez├şskali ┼ż├ídnou legitimitu od evropsk├Żch voli─Ź┼». Pop┼Öen├ş principu spitzenkandid├ít┼» mu je┼ít─Ť usnadnila skupina V4, kter├í sehr├íla roli u┼żite─Źn├ęho idiota. V4 blokovala Timmermanse proto┼że liber├íln─Ť levicov├Ż p┼Öedseda komise by mohl b├Żt problematick├Ż p┼Öi budov├ín├ş neliber├íln├ş demokracie ma─Ćarsk├ęho nebo polsk├ęho st┼Öihu. Macron nakonec z├şskal, co cht─Ťl: lidovci p┼Öi┼íli s novou kandid├ítkou, oslabenou n─Ťmeckou ministryn├ş obrany, a s├ím prosadil frankofonn├şho Michela na p┼Öedsedu Rady a francouzskou ┼í├ęfku Mezin├írodn├şho m─Ťnov├ęho fondu Christine Lagarde do Evropsk├ę centr├íln├ş banky. Na rozd├şl od von der Leyen, nemus├ş posty Michela a Lagarde schvalovat Evropsk├Ż parlament. Sta─Ź├ş jim po┼żehn├ín├ş od ┼í├ęf┼» a ┼í├ęfek evropsk├Żch vl├íd.

V├Żsledkem z├íkulisn├şch jedn├ín├ş Evropsk├ę rady nen├ş jen slab├í kompromisn├ş kandid├ítka na p┼Öedsedkyni Evropsk├ę komise. Socialist├ę z├şskali jen p┼Öedsedu Evropsk├ęho parlamentu (a to jen na dva a p┼»l roku) a p┼Öedstavitele EU pro zahrani─Źn├ş v─Ťci a bezpe─Źnostn├ş politiku. Zelen├ş sice ve volb├ích usp─Ťli, ale nez├şskali v┼»bec nic. B├Żt bez postu v sou─Źasn├ę Evrop─Ť p┼Öitom znamen├í b├Żt zcela bez vlivu. Bez podpory socialist┼» a zelen├Żch Ursula von der Leyen p┼Ö├ş┼ít├ş t├Żden v┬áparlamentu neprojde a v tuto chv├şli, tj. po ─Źtvrte─Źn├şm jedn├ín├ş frakce, se zd├í, ┼że zelen├ş ji nepodpo┼Ö├ş. Jestli se v europarlamentu nenajde absolutn├ş v─Ťt┼íina, m┼»┼że hra o budouc├şm p┼Öedsedovi Evropsk├ę komise za─Ź├şt znovu a spitzenkandid├íti se mohou vr├ítit zp─Ťt do hry.

Na z├ív─Ťry je je┼ít─Ť brzo, ale je jasn├ę, ┼że Evropa bojuje s podobou sv├ę vlastn├ş existence. Evropsk├Ż parlament vymyslel syst├ęm spitzenkandid├ít┼», aby evropsk├ę volby byly atraktivn─Ťj┼í├ş. Probl├ęm ov┼íem je, ┼że slo┼żen├ş Evropsk├ę komise, jako ka┼żd├ę jin├ę mezin├írodn├ş organizace, nevznik├í na z├íklad─Ť demokratick├Żch voleb. Evropan├ę volili z├ístupce do europarlamentu, av┼íak Evropsk├í komise je dodnes v├Żsledkem komplexn├şch a ─Źasto netransparentn├şch kompromis┼» n├írodn├şch vl├íd. Mo┼żn├í by Evropa u┼ż pot┼Öebovala evropsk├ę kandid├ítky ÔÇô a Evropsk├í komise by pak mohla vzniknout na z├íklad─Ť koali─Źn├şch jedn├ín├ş v europarlamentu. Tak daleko ale dnes v┼»bec je┼ít─Ť nejsme. Sou─Źasn├í ┼ípinav├í hra je v├Żsledek nejasn├ę podoby Evropsk├ę komise. Komise nen├ş evropsk├í vl├ída. Evropsk├Ż parlament m┼»┼że p┼Ö├ş┼ít├ş t├Żden ve ┼átrasburku d├ít n├írodn├şm vl├íd├ím sign├íl, ┼że chce, aby se Komise skute─Źn─Ť regul├ęrn├ş vl├ídou stala. Stejn─Ť tak ale m┼»┼że vyslat sign├íl, ┼że m├í z┼»stat oby─Źejn├Żm mezin├írodn├şm org├ínem, kter├Ż koordinuje budoucnost evropsk├Żch politik bez v─Ťt┼í├şch politick├Żch ambic├ş a z├írove┼ł bez opravdov├ę demokratick├ę legitimity.

Autor je ┼Öeditel bruselsk├ęho ├║┼Öadu pr├íce Actiris a b├Żval├Ż spolupracovn├şk soci├íln├ş demokracie v Evropsk├ęm parlamentu.┬á

 

─ît─Ťte d├íle