Foto pixabay.com
Smog, auta, dopravní zácpy, znečištění. Zhruba tak vypadá běžný život ve většině dnešních velkoměst včetně Prahy. Vědci z univerzity v britském Lancasteru nyní zveřejnili nový výzkum, který ukazuje, že lidé žijící v takto znečištěných oblastech mají v tělech nadměrné množství drobných toxických částic, které způsobují poškození buněk, tkání a srdce. Částice složené z nečistot a kovů, které produkují auta nebo průmysl, mohou být jednou z klíčových příčin mnoha závažných civilizačních chorob.
Vědci z Lancasteru se aktuálně zaměřili na souvislosti špinavého vzduchu a nemocí srdce. Zjistili, že lidé žijící ve znečištěných oblastech, zvlášť ve velkých městech, mají v tělech mnohonásobně víc zmíněných toxických částic než obyvatelé venkova. Tento problém se přitom týká i malých dětí. Vědci zjistili, že k poškození srdeční tkáně v důsledku znečištěného vzduchu došlo dokonce i u tříletého dítěte. Znečištění tak podle vědců může být příčinou zvýšeného rizika chorob srdce i dalších orgánů.
Jiné studie zároveň ukazují, že nadměrné znečištění vzduchu může poškodit v zásadě jakoukoliv buňku ve vašem těle. Vdechujeme totiž masivní množství drobných částic, které se nám dostávají do krevního oběhu a tímto způsobem putují do dalších orgánů, které můžou poškodit. Již v roce 2016 zmíněný vědecký tým zjistil, že toxické nanočástice způsobují poškození mozku a mají souvislost třeba se zvýšeným rizikem onemocnění Alzheimerovou chorobou. Podle všeho navíc existuje spojitost mezi znečištěním a řadou dalších nemocí, jako je cukrovka, nebo s porodními komplikacemi a nechtěnými potraty.
Není kam utéct
Problém znečištěného ovzduší je velmi vážný a týká se všech. Světová zdravotnická organizace (WHO) před časem varovala, že pouhé dýchání špinavého vzduchu má každoročně za následek zhruba sedm milionů úmrtí (z toho asi půl milionu v zemích Evropské unie) a komplikuje život většiny lidstva na Zemi. Přes devadesát procent světové populace totiž dnes dýchá toxický vzduch. Zvlášť zranitelné jsou v tomto ohledu malé děti: „Svět se zlepšil v přístupu k tabáku a kouření, ale dnes se musí stejně tak zaměřit na boj s „novým tabákem“ – znečištěným vzduchem, který denně vdechují miliardy lidí. Bohatí ani chudí nemají před znečištěním kam utéci. Jde o vážné ohrožení veřejného zdraví. (…) Obyvatelé naší planety jsou přesto ke smogu zatím převážně lhostejní,“ varoval šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.
Jediným řešením je dlouhodobě snížit množství zplodin v ovzduší, a to hlavně ve velkoměstech. Mark Miller, expert na kardiovaskulární choroby z univerzity v Edinburghu, v deníku The Guardian poznamenal: „Potřebujeme snížit emise, snížit počet aut na silnicích a přesvědčit lidi, že mají na krátké vzdálenosti chodit pěšky nebo používat jízdní kola.“