27 let před Gretou tu byla Severn, ale svět ji ignoroval

Greta Thunberg měla předchůdkyni. Na klimatickém summitu v Riu de Janeiro v roce 1992 promluvila o klimatické krizi dvanáctiletá Severn Cullis-Suzuki.

Školní stávky za klima mnoho lidí překvapily. Školačka Greta Thunberg se stala neočekávaným zjevem světové politiky a dnes ji můžeme vidět na různých summitech a konferencích apelovat na světové vůdce. Úplně novým fenoménem ale není. Dvanáctiletá Severn Cullis-Suzuki z kanadského Vancouveru se snažila dospělé vyburcovat k akci na záchranu planety už před sedmadvaceti lety. Jenže svět tehdy ještě dopady klimatické krize tolik nepociťoval, a tak ji všichni ignorovali.

„Přicházím bez postranních úmyslů, bojovat za svou budoucnost. Přijít o svoji budoucnost není totéž jako prohrát volby nebo ztratit pár bodů na akciovém trhu. Mluvím za všechny budoucí generace. Slýcháme, že další a další druhy zvířat a rostlin vymírají každý den a mizí navždy. Museli jste se o tyto věci zajímat, když jste byli v mém věku?“

Většina lidí by dnes tuto promluvu nejspíš připsala klimatické aktivistce Gretě Thunberg. A mýlila by se. Tato slova zazněla na plenárním zasedání Rio Earth Summitu v roce 1992. Vyslovila je tehdy teprve dvanáctiletá Severn Cullis-Suzuki.

Jsme vůbec na seznamu vašich priorit?

Nakrátko se proslavila jako „dívka, která na pět minut umlčela svět“. Co kdyby jí tehdy svět naslouchal? Kolik druhů zvířat mohlo být zachráněno, když uvážíme, že podle odborníků lidstvo od sedmdesátých let vyhubilo 60 procent veškeré zvířecí populace?

Termín „environmentální žal“ možná nemusel nikdy vzniknout. Dnes jím trpí čím dál větší počet lidí, protože je klimatická a ekologická krize stále zřetelnější. Od doby summitu v Riu ale lidstvo do atmosféry vypustilo více CO2 než kdy předtím. Míra emisí skleníkových plynů musí začít kolem roku 2020 prudce klesat a třeba podle autora knihy Neobyvatelná Země Davida Wallace-Wellse to bude vyžadovat mobilizaci „jako za války“.

Emisí skleníkových plynů ale naopak v ovzduší přibývá. Současný vývoj by znamenal, že zvýšení průměrné globální teploty v budoucnosti překročí hranici 1,5 stupně, což je podle Mezivládního panelu pro klimatickou změnu ještě bezpečný limit pro lidskou a ekologickou bezpečnost. Růst globální průměrné teploty o více než 2 stupně přinese ničivé následky v podobě ničivého sucha, požárů, extrémního počasí, stoupajících hladin moří a rozvratu klimatu.

Slova Severn Cullis-Suzuki dnes s tímto vědomím znějí prorocky: „Rodiče by měli být schopni uklidnit své děti a říci: všechno bude v pořádku, přece není konec světa a děláme to nejlepší, co můžeme. Ale já si nemyslím, že nám to ještě můžete říkat. Jsme vůbec na seznamu vašich priorit?“

Kdybychom poslouchali Severn, mohli jsme ještě relativně bezbolestně předejít vývoji klimatické změny, nynější ekologické krizi i masovému vymírání druhů. Budeme alespoň teď naslouchat Gretě Thunberg?

Autor je novinář a hudebník.

 

Čtěte dále