Na Slovensku se rodí klimatické hnutí

Klimatické hnutí na Slovensku začalo získávat pozornost společnosti, médií a politiků.

Kdybyste před rokem chtěli s někým na Slovensku vést debatu o změně klimatu, vysloužili byste si pravděpodobně pozornost leda u několika lidí ze sdružení, která se tématem zabývají dlouhodobě. Klimatická krize zde dlouho nebyla považována za významný politický problém, který by si zasloužil pozornost médií a aktivní přístup politické reprezentace. Příležitostných demonstrací se účastnilo několik desítek lidí z environmentálních organizací či iniciativ, jejichž výzvy a aktivity se většinou nedočkaly většího ohlasu. Kromě nich na Slovensku působí ještě uskupení, která se dlouhodobě soustřeďují především na lokální ochranářskou činnost.

Přímá akce

V zimě minulého roku si významnou pozornost vysloužila přímá akce slovenské pobočky Greenpeace, jejíž aktivisty a aktivistky poslal soud na několik dní do vězení za vyvěšení transparentu na těžební věž v dole Nováky. Kromě toho, že tyto události nepřímo ukázaly propojenost uhlobaronů, některých politiků a místních soudů, staly se dopady fosilních paliv alespoň na pár dní tématem, o kterém diskutovala celá země. Lidé spontánně vyjadřovali zadrženým podporu a politici byli konfrontováni s nepohodlnými otázkami. Mezitím upoutal v zahraničí pozornost protest švédské aktivistky Grety Thunberg, které se podařilo vyvolat mohutnou mezinárodní odezvu, jež postupně přerostla do dosud největší globální environmentální demonstrace v historii lidstva.

K podpoře globální klimatické stávky se oficiálně připojila Univerzita Komenského v Bratislavě, Slovenská technická univerzita a Slovenská akademie věd, tedy tři nejvýznamnější vzdělávací a vědecké instituce na Slovensku.

Podobně jako v jiných částech světa, i na Slovensku se tak v současnosti začínají formovat nová hnutí, jejichž cílem je, aby se z klimatické krize stala politická priorita. Ačkoli na Slovensku tyto iniciativy teprve vznikají, už teď se ukazuje pestrost jejich rétoriky i možného repertoáru jednání, od stávek přes přímé akce občanské neposlušnosti až po osvětu zaměřenou především na rodiče a děti. Jednou z nejvýraznějších iniciativ se stalo hnutí stávkujících žáků a žákyň Fridays for Future. Dosavadní výsledky této celosvětové akce, v jejímž rámci se většina mladých lidí vůbec poprvé v životě setkává s budováním hnutí, vzájemnou solidaritou a politikou jako takovou, pouze potvrdily, že grassroot může být mnohem účinnější než internetové petice, marketingové kampaně či většina aktivit tradičně institucionalizovaných subjektů. K podpoře aktivit pro záchranu klimatu se dnes přidává nejen stále více lidí, ale i celé instituce. Je však nutné si uvědomit, že k těmto posunům by nedošlo bez množství zapojených skupin, jednotlivců i organizaci, jejichž mravenčí práce zůstává častokrát neviditelná.

Zrod klimatického hnutí

Přestože v organizování se zdola na Slovensku pořád ještě doháníme dlouhé roky nečinnosti, vše nasvědčuje tomu, že se klimatické hnutí konečně rodí i u nás. Začátkem tohoto týdne se k podpoře globální klimatické stávky oficiálně připojila Univerzita Komenského v Bratislavě, Slovenská technická univerzita a Slovenská akademie věd, tedy tři nejvýznamnější vzdělávací a vědecké instituce na Slovensku, které se navíc zavázaly k úzké spolupráci při řešení dopadů změny klimatu. Příští týden se na Univerzitě Komenského uskuteční přednášky věnované aktivizaci lidí a prohlubování jejich poznatků o klimatické krizi a na doporučení rektora univerzity budou probíhat diskuse a alternativní výuka o změně klimatu. Podporu celosvětové klimatické stávce ohlásila například Vysoká škola výtvarných umění, Filozofická fakulta Univerzity Komenského, dále přes sedmdesát nevládních organizaci, místopředsedkyně odborů a neoficiální podporu stávce vyjádřila i nově zvolená prezidentka Zuzana Čaputová.

Deník SME, který je jedním z největších Slovenských deníků, dokonce nedávno vydal speciální číslo, které bylo celé věnováno problému změny klimatu. Články vědců a vědkyň, které jako jedno z opatření, která může pro planetu udělat každý člověk, uváděly omezení letecké dopravy, sice byly proložené komerčními reklamami, jež propagovaly exotické dovolené na druhém konci světa, ale přesto je ve veřejném diskursu i zájmu patrný posun. Klimatická krize začíná být pomalu ale jistě vnímána jako zásadní politický problém i na Slovensku.

Výzvy před námi

Pro možný budoucí úspěch slovenského environmentálního hnutí je důležitá především spolupráce a vědomí toho, že pestrost filosofických východisek či politického směřování není na škodu, ale naopak může celé hnutí posunout vpřed. Hlavním úkolem zůstává, aby současné nasazení v této věci nebylo jen dočasné a čistě deklarativní. V době, kdy ekologičtí aktivisté zablokovali hlavní vstup na frankfurtský autosalon, kam po uzavřené dálnici přijely desetitisíce lidí na kolech, je asi vhodné položit si otázku, proč se na Slovensku o některých tématech mlčí. Proč se v zemi, která je jedním z největších výrobců aut v Evropě (počítáno na osobu), nemluví o dopadech tohoto odvětví na životní prostředí?

Většina práce klimatické hnutí na Slovensku dozajista teprve čeká – od prohlášení k reálným krokům totiž vede dlouhá cesta. Ukázalo se to i při nedávném přijetí novely zákona o ochraně přírody, která podle ochranářů přírodu příliš nechrání. Snad tedy nebude příliš optimistické, když budu považovat několik okolností zmíněných v tomto textu aspoň za nadějné vykročení za lepší budoucností.

Autor působí jako doktorand na Filozofické fakultě Univerzity Komenského.

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies