Foto European Council, Flickr, CC BY-NC-ND 2.0 DEED
V posledních týdnech se objevují zprávy ze Slovenska, které ukazují, že současná vláda Roberta Fica chce měnit zaběhané struktury. Nově se objevila informace o změnách ve slovenské televizi a rozhlase. S politologem Erikem Lášticem z Univerzity Komenského v Bratislavě jsme hovořili o avizovaných změnách ve veřejnoprávních médiích, situaci nevládních organizací i důvodech, proč vládní koalice v posledních týdnech akcentuje proruské narativy.
Na Slovensku se mluví o zákonu, který má zásadním způsobem zasáhnout do fungování veřejnoprávních médií. O co přesně jde?
Není to zákon, ministerstvo kultury zveřejnilo zatím pouze návrh zákona, který počítá s tím, že slovenská televize a rozhlas budou fungovat v jiném institucionálním rámci. Výsledek by měl mít dopad personální, tedy zvolení nového ředitele televize. Jde však také o to, jakým způsobem bude ta instituce kontrolována, jak bude fungovat a jak do ní budou moci zasahovat buď ministerstvo, nebo parlament.
Vidíme snahu ovládnout další instituce a na řadu přijdou i nevládní organizace, kterým poslední půlrok vyhrožují.
Z návrhu zákona, který ještě není v legislativním procesu, je zřejmá snaha posilnit úlohu ministerstva tím, že bude mít přímý dohled nad třemi členy rady, která vznikne. Rada bude mít sedm členů. Tři z nich bude jmenovat ministerstvo kultury, čtyři bude volit parlament. V tomto okamžiku volí členy televizní rady jen parlament. Teď by měla exekutiva přímý vliv. A druhá linie je dohled nad programem, což v tom návrhu není úplně jasně formulované, ale je možné ho číst i tak, že vláda chce politicky ovládat televizi včetně zasahování do programu.
To znamená, že rada by přímo ovlivňovala tvorbu programu?
Můj soukromý odhad je, že nakonec ne. Nestalo by se poprvé, že vznikne návrh zákona, který je zjevně přes čáru, a že je předložena ta nejextrémnější verze. Čeká se, jaká proběhne veřejná diskuse a jak na to zareaguje například Evropská unie a Evropská komise, a některé věci se z návrhu odstraní. Tudíž ten návrh vnímám jako ideální scénář vládní koalice, ale v současném znění nejspíš neprojde. Ve skutečnosti jde hlavně o to vyměnit ředitele televize. Ve chvíli, kdy tam budou mít svého člověka, nebude až tak důležité, aby se dalo do programu intervenovat.
Jaké jsou střednědobé výhledy Slovenska z hlediska zachování demokratických struktur? V poslední době se mluví o novele trestního zákona, rozruch způsobily i výroky premiéra ohledně Vladimira Putina.
Část z toho souvisí s prezidentskými volbami. Jediný způsob, jak by mohl Peter Pellegrini prohrát, je, že ho v druhém kole nepřijdou podpořit extremističtí voliči, to znamená fanoušci alternativních médií a proruských narativů. Pellegrini není v tomto okamžiku jejich kandidátem a může mít problém je mobilizovat. Možné vysvětlení, proč za posledních několik týdnů nastal tento pohyb v rámci vládní koalice, zní, že je tam snaha získat tyto voliče a Pellegrinimu pomoct, aby byl zvolen prezidentem. Ale celkově pozorujeme útok na instituce a média – část mediálního trhu je v rukou Penty, která vlastní všechna klíčová bulvární média.
A média Penty podporují vládní kroky? Když jsem si googlila současného ředitele Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS) Luboše Machaje, narazila jsem na zprávu v Novém čase, kde se psalo, že se zúčastnil bujaré zábavy prominentů, tedy že byl na nějakém plese, kde byl i jeho syn, který prošel tranzicí. Přišlo mi to jako celkem jasný útok okořeněný kulturní válkou.
Bez výzkumu médií se to nedá říct. Určitě píší ve prospěch Penty, to vnímám jako stěžejní. Není to nutně tak, že je Penta v tomto okamžiku provládní, je to komplikovanější. I v opozici jsou politici a političky, kteří mají blízko k Pentě a k zájmům ve zdravotnictví a Penta tyto politiky a jejich strany nebude skrze svá média kritizovat. Oni tu mají pojišťovnu, řadu nemocnic, ucházeli se o evropské peníze, mají velký byznys se státem, takže mají blízko i k současné vládě. Ale v prvé řadě jim jde o byznys, a ten si chrání. A ano, vycházejí tam bulvární zprávy, které se snaží jakýmkoliv způsobem oslabit nebo očernit konkurenty v mediálním prostoru.
Jaké jsou další vlivy na média?
Například to, co se děje v Markýze, což je nejsledovanější komerční televize. Tam jsou právě teď velké změny v managementu a Robert Fico v listopadu otevřeně naznačil, že televize může přijít o státní peníze z reklamy, které tvoří asi deset procent reklamního příjmu. V Markýze je teď nové vedení, které přišlo částečně z Čech, a uvidí se, jaký to bude mít na televizi vliv, jak na to budou reagovat.
A jak se současná vláda staví k dalším strukturám slovenské společnosti, jako je občanský sektor?
Vidíme snahu ovládnout další instituce a na řadu přijdou i nevládní organizace, kterým poslední půlrok vyhrožují. Na Slovensku dlouhodobě funguje model, kdy těmto organizacím mohou fyzické i právnické osoby dedikovat až dvě procenta z daní. To je podstatný zdroj příjmů pro mnoho z nich. Kdyby do toho stát vstoupil, může ztížit jejich finanční situaci.
Před několika týdny zrušilo ministerstvo spravedlnosti den před vyhlášením velké grantové schéma, které fungovalo i za předchozích vlád Roberta Fica. Týká se lidských práv. Ministerstvo řeklo, že celé to schéma bylo zmanipulované ve prospěch progresivních stran a lidí, kteří jsou těmto stranám blízcí. Týkalo se vzdělávání, mládeže, tolerance, LGBT, ale jsou skrze něj financování třeba i skauti nebo programy, které souvisejí s právy pacientů, a podobně. Od velkých nevládek až po ty malé lokální. Bylo to zrušeno způsobem, který všem naznačil, že to bude fungovat jinak. Nyní je na stole audit celého procesu a je dost pravděpodobné, že výsledkem bude, že výzva bude kompletně zrušena a ty peníze se přerozdělí jinak nebo ministerstvo vymyslí vlastní schéma, aby nad tím získalo větší kontrolu.