Šéf exekutorského úřadu Runták otevřel v Olomouci galerii. Studenti umění protestují

„Není v pořádku, když se umění podporuje z peněz, které pocházejí z obchodu s chudobou,“ vysvětluje jedna z protestujících, co se jí nelíbí na iniciativě Roberta Runtáka.

Foto Monika Rygálová

Výstavou olomouckého rodáka Václava Stratila otevřela galerie Telegraph šéfa Exekutorského úřadu v Přerově Roberta Runtáka. Kromě návštěvníků, kteří si přišli nový prostor kousek od olomouckého hlavního nádraží prohlédnout, se tu objevila i skupina studentů převážně z brněnské FaVU VUT, kteří sem přišli protestovat. Součástí skupiny, která se dala dohromady kvůli protestu, byli však i studenti z pražských uměleckých škol nebo lidé, kteří už nestudují, ale jsou zaměstnaní v uměleckém provozu.

Všichni se shodneme, že problémem je jeho práce na Exekutorském úřadě v Přerově.

Hned po kurátorském proslovu studenti začali střílet do vzduchu přinesené konfety s nápisem „exekuce“ a část z nich se svlékla do dresů s nápisem „Exekuce.cz“. Poté, co v galerii vylepili na stěny nálepky s fakty o exekuční praxi v České republice, z vernisáže odešli. „Chtěli jsme, aby to vyznělo jako vzkaz. Ne všichni jsme ochotní přistupovat na to, že jsou umělci závislí na podpoře mecenášů, kterými mohou být leckdy tak problematické osobnosti, jako je šéf exekutorského úřadu Robert Runták,“ říká studentka FaVU Bára Bažantová, která protestní akci pro Alarm popsala a vysvětlila.

Proč vypadal váš protest právě takto?

Dresy s nápisy Exekuce.cz na zádech odkazovaly na to, že Robert Runták, který otvírá tuto galerii a založil zdejší politické hnutí SpOlečně, dříve vlastnil fotbalový klub Sigma Olomouc a v tu dobu fotbalisti nosili tyhle nápisy na zádech. Vypovídá to o tom, kam až sahají prsty tohoto člověka. Olomouc je takový jeho monopol – je schopný si ji skoupit se vším všudy od umění po sport a ovládnout celý veřejný život.

Proč je pro vás Robert Runták problematická osobnost?

V naší skupině na něj existuje spektrum názorů, ale všichni se shodneme, že problémem je jeho práce na Exekutorském úřadě v Přerově. Tam vydělává peníze, které investuje do umění. Právě z těchto peněz podporuje umělce, a vytváří tak o sobě pozitivní představu, a přitom to jsou prostředky, které pocházejí z obchodu s chudobou, z dluhů jiných lidí. Jeho práce je společensky ohrožující, protože u nás je exekuční systém špatně nastaven – exekutoři fungují sice pod státem, ale jako soukromí podnikatelé, a sami si například určují mzdu. Další věc je, že mecenášská podpora umění nijak nevytrhne – financování umění je třeba ošetřit systémově.

Runták má ale mezi umělci také mnoho podporovatelů, v médiích své aktivity obhajuje a leckomu obhajitelné připadají…

On s tím samozřejmě počítá, že lidé budou proti němu, a proto preventivně dává rozhovory do novin. Uvědomuje si, že když otevře galerii, vznikne nějaká reakce. Skutečnost, že v těch rozhovorech už dopředu mluví o možné kritice, je chytré krytí. Říkali jsme si, jestli není lepší ho úplně ignorovat, ale shodli jsme se, že je důležité se vymezovat vůči věcem, které nám přijdou hraniční, že je to lepší než mlčet.

Někteří umělci mu veřejně vyjadřují vděk.

O tom si nemyslíme vůbec nic – nechceme uplatňovat své morální zásady na někoho jiného, nemyslíme si, že je potřeba vyvolávat nějaký rozkol mezi lidmi. Všichni jsme často v situaci, kdy nemáme peníze, protože v uměleckém provozu prostě nejsou, a nikdo nemá dlouhodobou smlouvu s odběratelem svých děl. Je pochopitelné, že lidé, kteří mají rodinu nebo se blíží důchodovému věku, na podobné spolupráce kývnou, ale my máme možnost to nepřijímat, a také to děláme. Chtěli jsme, aby náš protest byl vzkazem, že ne všichni jsou ochotní přistupovat na danou situaci.

včera v olomouci u roberta runtáka, šáňa bylo málo, čokoládová fontána nikde🧐https://a2larm.cz/2019/11/sef-exekutorskeho-uradu-runtak-otevrel-v-olomouci-galerii-studenti-umeni-protestuji/https://artalk.cz/2019/11/17/skupina-studentu-umeni-protestovala-proti-otevreni-olomouckeho-centra-telegraph/

Zveřejnil(a) Endless Delirium dne Pondělí 18. listopadu 2019

Zmiňovala jste, že máte pochybnosti o samotném mecenášském principu…

Ano, já osobně určitě. Je to jen náplast na vážný problém. Zajistí to pár lidí na nějakou dobu, ale neřeší to financování uměleckého prostrou komplexně. Byli bychom rádi, kdyby kromě státní podpory, která sice existuje, ale zdaleka každý grant nedostane, existovaly i alternativní způsoby financování umění. To znamená zakládání družstev, spolků a promýšlení alternativního systému. Zní to abstraktně, ale je potřeba se o tom bavit. Financování umění je nekonečná debata a mrzí mě, že na základě toho vznikají vnitřní nepokoje, pocity křivdy a odsuzování. Je škoda, že je málo lidí, kteří by se chtěli angažovat ve vytváření těch zmiňovaných alternativních struktur. To by bylo podle mě užitečnější.

Vzniká v Česku něco, co s tím alespoň vzdáleně souvisí?

Vznikají ekobuňky na uměleckých školách, byla založena feministická instituce, což je kodex, který se zabývá ochranou klimatu i genderovým vyvážením uměleckých institucí zavazujících se splňovat různá pravidla a kvóty. Existují také nezávislé umělecké skupiny, které fungují mimo instituce, což je pozitivní, protože se vymaňují z trhu a jejich práce je pak nezachytitelná pro investory.

 

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies