Foto Needpix
Ukrajinští ochránci přírody varují, že neobvykle teplé počasí začalo negativně ovlivňovat hibernační schopnosti ukrajinských medvědů hnědých. Správa ukrajinského Národního parku Siněvir na svém facebookovém profilu oznámila, že z 32 medvědů, kteří jsou v současnosti v místním rehabilitačním centru, usnuli zimním spánkem pouze tři. Toto centrum se stará o medvědy, kteří celý život prožili v zajetí, a nejsou tedy zvyklí přes zimu hibernovat. Pečovatelé se ale snaží, aby se jim přirozené instinkty vrátily a medvědi mohli být vypuštěni do přírody. Minulý rok přitom ještě většina medvědů v péči centra spala zimním spánkem, což je dobrý indikátor, že se jejich zdravotní stav zlepšil.
Medvědí nespavost je způsobena tím, že teploty vzduchu na Ukrajině neklesly na úroveň vhodnou pro hibernaci na dobu delší než týden.
Délka spánku ovšem závisí na zimních teplotách. Během tuhých zim v minulosti mohli medvědi spát tvrdě až do jara. Dnes se ale medvědi v různých lokalitách všude na světě mnohem častěji budí dříve a hladoví opouštějí svá doupata. Rok 2019 byl zatím nejteplejším rokem v dějinách měření a nic nenasvědčuje tomu, že by se trend zvyšování průměrných teplot zpomaloval. Medvědí nespavost je tedy způsobena tím, že teploty vzduchu na Ukrajině neklesly na úroveň vhodnou pro hibernaci na dobu delší než týden. Teploty v Siněvirském národním parku se v současnosti pohybují okolo 4 °C, v tomto období jsou přitom na Ukrajině obvyklé průměrné teploty -2,3 °C.
Nízké venkovní teploty jsou pro zimní spánek medvědů nepostradatelné. Vědecké studie ukázaly, že medvědí hibernaci spouští takřka bezvýhradně vlivy prostředí. Jakmile klesá teplota, zpomaluje se tep medvědího srdce, klesá teplota medvědího těla a ustává fyzická aktivita. Když teploty klesnou pod nulu, medvědi vyhledají noru a usnou. Délka zimního spánku se liší podle druhu. Některé druhy (například černí medvědi v Mexiku) hibernují pouze několik týdnů, jiné i půl roku (třeba hnědí medvědi na Aljašce). Dřívější probouzení ze zimního spánku přitom může pro medvědy znamenat vážné ohrožení, pokud například nebudou schopni najít dostatek potravy. Mláďata pak pravděpodobně uhynou. Velké obavy například panují ohledně medvědů grizzly v americkém Yellowstonském národním parku. Pokud medvědi nebudou schopni hibernovat, budou jako druh vážně ohroženi. Zimní spánek jim totiž umožňuje přežít nedostatek potravy během zimy. Klimatická krize přitom už dnes významně ovlivňuje chování černých medvědů v americkém Coloradu, kterým se zimní spánek stále zkracuje. Každý stupeň Celsia, o který se zima v průměru oteplí, zkrátí dobu jejich spánku přibližně o šest dní, což znamená, že do roku 2050 se může doba jejich spánku zkrátit na pouhých 15 až 39 dní. Tento problém se však netýká pouze medvědů, ale může se dotknout i ostatních živočichů, kteří přes zimu hibernují.