Koronavirus je poslední naděje, která nám zbyla

Fráze průmyslníků a politiků o nemožnosti jakékoli akce, která by mohla zastavit nebo alespoň zpomalit rozvrat klimatu, znějí tváří tvář epidemii koronaviru najednou absurdně.

Koronavirus nelze zastavit. Pokud vůbec existuje. Epidemie zde vždy byly a budou. Zažili jsme už mnohem horší. Ať už morové epidemie nebo španělskou chřipku. Současný nebezpečný alarmismus ohrožuje růst ekonomiky. Přece nemůžeme kvůli studiím či varování nějakých vědců rušit fotbalové zápasy, letecké linky, nákupní centra nebo zavírat školy. V budoucnu se jistě najde lék, který vše vyřeší. Naše země je malá, takže s virem nic nezmůže. Že umírají lidé je sice nepříjemné, ale přece neohrozíme náš průmysl.

Co nedokázaly rekordní letní vedra, požáry pralesů nebo u nás kůrovec, dokázal neviditelný virus a zvýšená teplota. Náhle přešla všechna moc na stranu imaginace.

Výmluvy, které po celá léta posloucháme od politiků, lobbistů a představitelů průmyslu či energetiky na adresu globálního oteplování, znějí v případě koronaviru tak absurdně, že by je možná nevypustil z úst ani Andrej Babiš. Každý náhle chápe, že nelze jen tak stát a čekat, až nás epidemie převálcuje. Není o tom nutné diskutovat, svolávat konference, požadovat další a další studie, pořádat diskusní pořady v konceptu pro a proti: vědec vs. blázen hájící svůj náhodný názor.

Epidemie a klimatický rozvrat

Srovnávat akutní epidemii s klimatem je samozřejmě v mnoha ohledech zavádějící. Před klimatem se nedá nikam utéct. Nelze uzavřít hranice ani vyhlásit lokální karanténu. Samo klima je nemocné a naše chování je zdrojem nákazy. Překvapivě jsou však potřebná opatření k nápravě ignorována, zatímco hrozba horečky vyvolává smrtelnou vážnost.

Děti stávkující v pátek proti změnám klimatu jsou předmětem posměchu či odsudků. Ať si za svou budoucnost stávkují v sobotu, smradi! V případě nemoci, která děti nejspíš příliš neohrožuje, však není problém zavřít jim školy na neurčito. Rozdíl je totiž v tom, koho daná hrozba bezprostředně ohrožuje. Budoucnost nastupujících generací je pro držitele moci příliš abstraktní a nezajímavá, zato nemocní voliči jsou naprosto srozumitelní. Sedmnáctiletá Greta má sice ve všem pravdu, ale moc drží v rukou pošetilý třiasedmdesátiletý Trump, který odstoupil od Pařížské klimatické dohody a globální oteplování považuje za fake news.

Koronapreference

Dlouho se zdálo nemožné donutit politiky a byznysmeny – není úplně jasné, kdo přesně vládne komu – k jakékoli relevantní akci v oblasti klimatu. Vše bylo považováno za nepředstavitelné, nemožné a příliš drahé. Jako by všem těmto mocným stárnoucím vzteklým mužům chyběla základní empatie, soudnost a představivost. Co nedokázaly rekordní letní vedra, požáry pralesů nebo u nás kůrovec, dokázal neviditelný virus a zvýšená teplota. Náhle přešla všechna moc na stranu imaginace.

U nás samozřejmě v obvyklé absurdní podobě, kdy se z novodobého moru snaží vytlouct PR kapitál a přízeň voličů premiér. Ten je na každé tiskovce obklopen všudypřítomnou Alenou Schillerovou, jejíž tvář bude nejspíš brzy i na dětských plenách a kelímcích od jogurtu, nebo Karlem Havlíčkem, který dokáže aportovat hozený klacek šestnáct hodin denně včetně víkendů. Ale budiž, nechť si vymlátí preference z epidemie.

Pro nás ostatní je podstatná nikoli samotná nemoc, ale všechna ta opatření, která je možné vůči ní přijmout. Samotná opatření jsou v pořádku. Předběžná opatrnost je vždy na místě. Zvláště když jsou ohroženy lidské životy, máme v rukou dostatek varování a současně čelíme nejistotě, co vše nás ještě může čekat.

Až horečka poleví a bacil zmizí z veřejného prostoru, musíme důrazně připomenout jinou globální epidemii, která ohrožuje budoucnost současné civilizace, naši i dalších generací. V okamžiku, kdy je možné zastavit běh světa, zavřít do karantény města i celou zemi, nebo dokonce provádět takové nemyslitelné věci, jako je v případě Itálie pozastavení hypotečních splátek, ukazuje se, že je v moci tohoto světa úplně všechno. Tedy i postavit se globální změně klimatu a přijmout reálná opatření za dosud nemyslitelnou cenu.

Srovnání s koronavirem samozřejmě kulhá, ostatně jako každé srovnání. Změnu klimatu totiž nelze vyležet v posteli, nelze ji odvrátit na poslední chvíli, nelze na ni nalézt vakcínu a její důsledky budou pro nás pro všechny mnohem horší. Nyní však díky epidemii víme, že všechny ty výmluvy, proč nelze s klimatickou změnou nic dělat, byly vylhané. Možné je totiž všechno.

Autor je publicista.

 

Čtěte dále