Foto Pixnio (CC0)
V dobách, kdy médiím dominuje třaskavé téma koronaviru, se vyplatí sledovat, co se děje stranou pozornosti. Zatímco Milion chvilek upozorňuje na to, že vláda v mediálním ryku kolem zákazu vycházení zařadila na svůj pondělní program návrh zákona o evidenci skutečných majitelů, jenž může Andreji Babišovi umenšit problémy se střetem zájmů, dostal se potichu na pondělní program jednání vlády i další kontroverzní návrh: novela zákona o Vojenském zpravodajství, která nebezpečně ukrajuje ze soukromí na internetu. Vláda novelu zákona schválila a nyní půjde do parlamentu.
Černé šmírovací skříňky
Nový zákon by umožnil vojenské tajné službě instalaci „černých skříněk“ k poskytovatelům internetového připojení a nejspíše i k telefonním operátorům a v důsledku toho i odposlech a zásahy do tuzemského síťového provozu. „Je zarážející, že vláda kontroverzní novelu schvaluje v době, kdy je pozornost veřejnosti upřena zcela jiným směrem,“ diví se advokát Jan Vobořil z organizace Iuridicum Remedium, jež mimo jiné udílí anticeny Velkého bratra.
Citlivý zákon vláda projednává v situaci, kdy se na její tiskovou konferenci dostane jen několik vybraných médií a všichni se ptají po distribuci roušek.
Novelu se pokusili vojáci protlačit parlamentem už v letech 2016 a 2017, ale narazili na výrazný odpor odborné i laické veřejnosti. Odborníci zákonu vyčítali zejména nedostatečnou kontrolu a příliš široké a nejasné vymezení pravomocí, jak by vojáci mohli se získanými daty nakládat. Poskytovatelé připojení se zase báli schopnosti černých skříněk zasahovat do provozu, jež by jim mohla rozbíjet sítě. Proti se postavily i zbývající dvě domácí tajné služby Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) a BIS, pro než pravděpodobně návrh znamenal výrazné vychýlení poměru sil: odposlech internetového provozu je totiž zatím možný pouze na základě povolení soudu a na omezenou dobu. Podprahovou politickou spekulací pak byl zájem hnutí ANO na zvýšení pravomocí Vojenskému zpravodajství, jediné tajné službě, jejíž ministerstvo má tato strana pod kontrolou. Neúspěšné projednávání zákona pak zastavil až konec Sobotkovy vlády.
Nyní vojáci přicházejí s upravenou podobou zákona, která sice reaguje na původní výtky a zavádí některé kontrolní mechanismy, zásadní slabiny zákona však přetrvávají. „Nejnovější návrh zákona je prezentován jako změněná koncepce, která zohledňuje všechny validní připomínky. Pravda je, že v jádru se jedná o tentýž princip, který už byl jednou odmítnutý laickou i odbornou veřejností. Nový návrh je přebarvený ‚z modré na bledě modro‘ záměnou slov definujících prakticky totéž,“ uvádí pro Alarm bezpečnostní expert Pavel Růžička z platformy DBaS, která novelu zákona sleduje již od jejího vzniku.
Nástroje detekce na obranu státu
Černé skříňky, kterým nová verze zákona říká „nástroje detekce“, mají i nadále možnost aktivních zásahů. A byť zákon stanovuje, že nesmějí být použity k získávání odposlechů, podle Růžičky se novela vyhýbá tomu, aby něco takového vyloučila už z technického principu. Navíc není jasné, kdo zkontroluje, zda něco takového již nainstalované sondy skutečně nedělají: na případné zneužití má dohlížet „inspektor pro kybernetickou obranu“, jejž však navrhuje ministr obrany a který je přímým příslušníkem Vojenského zpravodajství. Špioni by tak měli kontrolovat sami sebe.
Pochybnosti vzbuzuje i odstavec, vlastně jedna dlouhá šroubovaná věta, která umožňuje zasahovat do práv vyplývajících z Listiny základních práv a svobod, „vyžaduje-li to veřejný zájem na zajišťování obrany státu“. To je definice, pod níž se může schovat téměř cokoli.
„Nové pravomoci Vojenského zpravodajství v návrhu jsou široké a přitom vágně definované. Zpravodajci mají mít možnost aktivně zasahovat v kyberprostoru, aniž bychom se ze zákona dozvěděli, jak takový zásah má vypadat a kam až zpravodajci vlastně mohou zajít. Podobně je to i s nejasnými formulacemi, které upravují, k jakým datům vlastně budou mít zpravodajci přístup a nakolik z nich bude možné identifikovat konkrétní osoby komunikující přes internet,“ řekl pro A2larm Jan Vobořil.
Dále podle Vobořila není vyjasněno, komu budou moci vojáci získané informace předat. Současně se totiž ve sněmovně projednává i novela zákona o policii, jež by umožnila v trestním stíhání používat coby důkaz právě i informace získané tajnými službami.
Bez diskuse kvůli koronaviru
Mezi vytrvalé kritiky zákona patří i Česká pirátská strana, která navrhla řadu odborných připomínek, z nichž však ministerstvo zapracovalo pouze minimum. K zákonu chtěla uspořádat i kulatý stůl na půdě parlamentu se zástupci poskytovatelů internetu, neziskovek i tajných služeb, ten však zhatila opatření kolem šíření nového koronaviru, jež omezila provoz parlamentu. „Stejně jako u evidence skutečných majitelů považuji schválení této novely za zneužití nouzového stavu. V současné době, kdy není z pochopitelných důvodů možné pořádat semináře s odborníky, nelze o takto kontroverzním návrhu vést skutečnou diskusi,“ uvádí v tiskové zprávě pirátský poslanec František Kopřiva.
Citlivý zákon, jehož formulace by se měly odborně diskutovat a pravomoci vyvažovat na lékárnických vahách, tak vláda projednala v situaci, kdy se na její tiskovou konferenci dostalo jen několik vybraných médií a všichni se ptají po distribuci roušek. „Vláda by se teď měla věnovat zastavení pandemie, a nikoli protlačování kontroverzních zákonů,“ říká Kopřiva.
Autor je dokumentarista a spoluautor Nebezpečné knihy.