Foto Facebook Terezy Smažinkové
Výjimečný stav si žádá svoje. Evropská unie v pandemii nefunguje, ale na Městskou policii Praha je pořád spolehnutí. Na čtyři mladé zpovykance u rybníka v pražských Řepích najelo o víkendu hned šest strážníků. Jeden z nich pak v zápalu boje proti zákeřné nemoci zmlátil jednoho kluka a jeho sestře dal výchovného facana, až spadla. Holt stres. Když se vedení městské policie samo zhrozilo, kam až by výjimečné opatření mohlo vést, a strážníka, který těžce nezvládl situaci a praštil devatenáctiletou holku (krom toho, že jí tykal), vyhodilo, okamžitě vznikla petice žádající mírnější postih pro strážníka a jeho návrat do řad městské policie.
Pochopení pro strážníkovy ujeté nervy, které se projevily mlácením teenagerky, projevilo velké množství lidí a podpisy na petici rychle přibývají. Text petice volá po soucitu s padesátiletým otcem čtyř dětí, který nezvládl v práci stresovou situaci, a přitom v minulosti hlavnímu městu dobře sloužil, za což byl i odměněn. To by mohlo zabrat na útlocitnější z nás, kteří solidarizují se všemi nezaměstnanými. Jenže sám vyhozený strážník ničeho nelituje a holce by ji nejspíš fláknul znovu. Pro Aktuálně.cz to řekl dost jasně, „A to jsem se měl na to vys*at? Na svou práci? Měl jsem tam být s rukama v kapsách, ať si po mně skáčou?“ objasnil deníku pohled tvrdého policisty, který za žádných okolností nesnese odpor nějaké mládeže. Bez ohledu na předpisy. Čest jeho profese měla být přitom ohrožena v situaci, kdy šest strážníků přijelo ke dvěma klukům a dvěma holkám, kteří se vyhřívali u rybníka a nedodržovali povinný rozestup. Tohle má být pro pražského strážníka „stresová situace“?
Nouzový stav je pro agresivní příslušníky vhodnou výmluvou, ale případů porušení policejních pravomocí je i v běžných časech dost – i když se často tváříme, že něco podobného se u nás dělo naposledy na Národní třídě v listopadu 1989.
Nemá cenu si dělat iluze ani o motivech těch, kdo se připojili ke zmíněné petici – „jednu jí fláknout“ by si přálo hodně za jiných okolností spořádaných spoluobčanů. Policie a strážníci by v očích těchto lidí měli nejen dbát na dodržování zákonů a městských vyhlášek, ale taky ukázňovat všechny „jiné“ a rovnat do latě podezřelé živly. Za všechny dejme slovo Petru Kaniovi z Aliance národních sil, který se vyjádřil na Facebooku Alarmu pod zprávou o napadení dvou lidí strážníkem Laštovkou: „Pět feťáků u rybníka. Místo toho, aby uposlechli upozornění policie, tak jeden zmetek provokoval strážníka a jednu dostal, pak tam přiběhla ta mladá fetka z Antify ve fialovejch kalhotech a začla strážníka napadat. Jen do ní strčil a ona si sedla na zadek. To, že vyhodili strážníka, je voda na mlýn pro tyto drzé šmejdy a budou si dovolovat čím dál tím víc. Oni si myslí, že s policistou se mohou vybavovat jako s kámošem v hospodě.“
Stres je prevít
I bojovníci za bílé a křesťanské Čechy konečně našli svoji pozici v koronavirové pandemii. Poté co se ukázalo, že nemají tváří v tvář krizi čím přispět – koronavirus totiž při vší snaze nešel hodit ani na uprchlíky, ani na Romy –, teď můžou horovat pro ještě větší přísnost a oslavovat zvýšené represe. Opatření vlády posilující represivní složky státu vzbuzují sympatie u lidí, kteří by podobný pořádek viděli nejraději pořád. Upuštění páry směrem k provokatérům všeho druhu považují za žádoucí součást policejní práce. Nouzový stav je pro agresivní příslušníky v řadách sboru vhodnou výmluvou, ale případů zjevného porušení policejních pravomocí je i v běžných časech víc než dost – i když se často tváříme, že něco podobného se u nás dělo naposledy na Národní třídě v listopadu 1989. Squatteři, technaři, lidé bez domova, ale i „jen“ dredaři by o profesionalitě české policie mohli vyprávět. Není to tak dávno, kdy policie hlídkující v rámci boje proti terorismu ve smíšené hlídce s příslušníkem armády zmlátila na Florenci kluka s dredy. Důvodem byl nejspíš stres z terorismu, oficiálně to nakonec byl „zanedbaný zevnějšek“.
Vyhozený strážník Laštovka přitom v minulosti vykazoval svéráznou politickou aktivitu. Fotograf Tomáš Němec zveřejnil část komunikace, kterou ho bývalý strážník nevyžádaně zásoboval v roce 2016 a ve které mu sděloval svoje názory na bývalého prezidenta Václava Havla. „A kdyby jste byl sečtělý, tak byste se dočetl, jaký to byl kurevník, zloděj a vychcanej kriminálník, že oproti jiným vězňům měl celu jen pro sebe, že dostával cigarety a vůbec měl spoustu výhod,“ měl se vyjádřit v mailu tehdy ještě strážník Laštovka.
Své názory na svět pak promítá i do popisu zmíněného incidentu. „Nedovolím nějaké dívce, která si myslí, že spasí svět, aby mě ohrožovala.“ Co mohl Laštovka tušit o dívčiných úmyslech ve věci spásy světa? Jednoduše vůbec nic – jen se mu ta holka nějak nezdála.
Autor je redaktor Alarmu.