Aleluja! Praha uzavřela 150 metrů nábřeží pro auta. Její obyvatelé by měli chtít víc

V hlavním městě je i po zdravotní krizi stále neskutečně těžké prosadit opatření, která by omezila průjezd aut a zlepšila životní prostředí.

Bývaly doby, kdy nizozemská nebo dánská městečka působila jako roztomilé anomálie, kam turisté jezdí pozorovat davy místních, kteří jezdí na kole stejně běžně, jako jinde sedají za volant. V poslední dekádě ale zahájila obrat k podpoře pěší a cyklistické dopravy i města proslulá dopravními zácpami, jako jsou například Londýn nebo Paříž. Vysoké hladiny znečištění vzduchu spolu s popularitou otevírání veřejného prostoru obyvatelům měst ve druhé půlce desátých let mnohde urychlila stále znatelnější klimatická změna.

Vnitrozemský Madrid se začal připravovat na dobu, kdy bude průměrná letní teplota ve městě jako v Las Vegas rozšiřováním pěších zón i promýšlením míst pro nové parky, zahrady a zelené střechy. Podobně systematicky postupuje Paříž a nejzelenějším městem světadílu se hodlá stát v dlouhodobém plánu Hamburk, který chce obyvatelům připravit možnost pohybovat se po většině území pěšky promyšleným systémem propojených zelených stezek. Tahounem je bezpochyby Kodaň, jejíž plány zahrnují také inovativní systém hospodaření s vodou.

Podle předsedy TOP 09 Jiřího Pospíšila může uzavření 150 metrů vozovky v jednom pruhu způsobit dopravní kolaps. Jaroslava Janderová (ODS) má za to, že jde o „fanatické prosazování zelené a sousedské, rozuměj kolektivistické ideologie“.

Podle odborníků se teplota ve městech bude zvyšovat nevyhnutelně, podobnými opatřeními ale lze dosáhnout toho, že se zvýší o něco méně. Základem je bezpochyby omezování automobilové dopravy, ke kterému teď po dvou měsících karantény přistupují i ve městech, jako jsou Milán, Řím, Budapešť nebo Athény, která doteď nebyla v podpoře cyklistiky a chození pěšky příliš aktivní. Italská města k rozšiřování pěších zón přistupují především kvůli souvislosti znečištění vzduchu a vysoké úmrtnosti na koronavirus. Že se k této vlně připojily čtvrti v Berlíně, asi nikoho nepřekvapí. Brzy se uvidí, zda zůstanou i po karanténě platná omezení vjezdu aut přijatá ve městech USA, Jižní Americe nebo Austrálii.

Praha je planeta

Praha patří k místům, která toho pro své cyklisty a pěší zatím příliš mnoho neudělala. Tento týden ale vyrukovala se sympatickým gestem. Do konce léta uzavřela 150 metrů Smetanova nábřeží v jednom jízdním směru, kde vznikla možnost udělat zahrádky. „Chceme z našeho města udělat moderní evropskou metropoli a včera jsme k tomu svedli bitvu na zastupitelstvu. To by jeden neřekl, jak těžké je posunout se přemýšlením do jednadvacátého století,“ oznámil na Facebooku radní pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě) a ozřejmil tak, jak náročné by asi bylo při současném složení zastupitelstva prosadit i o něco ambicióznější plán. „Chceme do časů, kdy moderní evropská města už dávno nechápou své ulice a bulváry jako koridory pro nekonečné proudy aut, ale jako místa, kde žijí, dýchají a prožívají své starosti a radosti lidé. Jako místa, kam se chodí na procházku, kde si třeba mohou hrát děti,“ napsal radní, kterého pochválily spolky jako Automat nebo Arnika, ale pražští zastupitelé byli uzavřením miniaturního kousku města pro auta znepokojeni natolik, že vyvolali čtyři hodiny trvající rozpravu.

„Chci pouze, aby jakékoliv opatření nešlo proti zájmům a potřebám občanů naší městské části. Je nutné, aby hlavní město řešilo především strategii celopražské dopravy a ne již více jak rok zavírat různé ulice Prahy 1 nebo v nich obracet jednosměrnost,“ vyjádřil se k opatření starosta Prahy 1 Petr Hejma (My, co tady žijeme), který s uzavřením „Smetaňáku“ nesouhlasí. Podle předsedy TOP 09 Jiřího Pospíšila může uzavření 150 metrů vozovky v jednom pruhu způsobit dopravní kolaps. Zastupitelky Jaroslava Janderová (ODS) má za to, že jde o „fanatické prosazování zelené a sousedské, rozuměj kolektivistické ideologie“. „Nepíchli jsme náhodně prstem do mapy. Na Smetanově nábřeží tvoří automobilová doprava menšinových 15 procent. V tramvajích je 33 procent lidí a chodců je zde 52 procent. A ti v našem rozhodování hráli největší roli. Od roku 2009 se zde jejich počet skoro zpětinásobil. Místo se dá snadno objet a nepředpokládáme zásadní dopravní komplikace,“ řekl radní pro dopravu Scheinherr Pražskému deníku. Z nekoncepčnosti zavedeného opatření byl totiž obviněn nejen mnohými zastupiteli, ale i diskutujícími na sociálních sítích. Některým však k nesouhlasu stačil argument tím, že po nábřeží teď nemůže projet sanitka, jiným přesvědčení, že jakékoliv zákazy jsou projevem totality.

Pro část Pražanů klimatická změna neexistuje, popřípadě se jako dostatečný důvod k omezování automobilové dopravy zkrátka nekvalifikuje. Epidemie koronaviru, která mnohá města přiměla k akci, na jejich názorech také nic nezměnila. Jak říká Vladimir 518: Praha je planeta. Podle toho, jak málo ji ovlivňuje dění v jiných městech, se často zdá, že jediná ve vesmíru. Uzavřené Smetanovo nábřeží budeme mít letos v létě jako malou ukázku toho, co se děje na ostatních planetách. A také jako připomínku, jaké strany mají volit místní, kteří by rádi, aby se Praha městům v západní Evropě přiblížila i něčím dalším, než jen objemem turistů. Stále tu totiž máme i ty, které preferují udržování skanzenu devadesátých let.

Autorka je redaktorka Alarmu.

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies