Foto Franak Viacorka, Twitter
Současný prezident Alexandr Lukašenko opět „obhájil“ svůj (již šestý) mandát s očekávanými 80 procenty. Jeho vyzývatelka, opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská (Světlana Tichanovská), podle oficiálních předběžných výsledků obdržela 10 procent. Exit polly provedené v zahraničí a ty, které se podařilo uspořádat v samotném Bělorusku přes všechny zákazy a omezování ze strany úřadů, však ukazovaly jiné údaje. Volby probíhaly bez přítomnosti nezávislých mezinárodních pozorovatelů a místní pozorovatelé zaznamenali širokou škálu volebních podvodů. Snad nejkurióznější byl případ postarší paní, která po žebříku, jejž držel policista, lezla z okna volební místnosti s naditou igelitkou, v níž zřejmě „nebyla svačina“, jak to ironicky komentují Bělorusové na sociálních sítích.
Bělorusové dali velmi hlasitě najevo, že mají Lukašenka dost a chtějí kurz své země i své životy řídit sami.
Před volebními místnostmi se tvořily dlouhé fronty, jelikož úřady dovnitř pouštěly voliče po jednom. Údajně kvůli koronaviru, jehož existenci – připomeňme – před dvěma měsíci vláda odmítala. Na některé voliče se tudíž nedostalo. Tato skutečnost vedla ke spontánní demonstraci před běloruskou ambasádou v Moskvě, kterou rozehnala policie.
Uzavřený Minsk
Cichanouská oficiální předběžné výsledky neuznala. Šest volebních komisí v Minsku zveřejnilo v neděli výsledek, podle něhož získala o několik desítek procent víc než Lukašenko. A v neděli večer střety demonstrantů s policií dávaly tušit, že volby tentokrát neproběhnou jako obvykle, ale že reálně hrozí pád Lukašenkova režimu. Komise tak nejspíš jednaly ze strachu, že se situace otočí, a chtěly být na „správné“ straně. Stejně překvapivé však byly i oficiální výsledky z běloruské ambasády v Praze: Lukašenko 22 hlasů, Cichanouská 447. Exit poll provedený před velvyslanectvím byl: Tichanovská 91 procent, Lukašenko dvě procenta, tudíž i oficiální výsledky překvapivě korespondují.
Těsně po uzavření volebních místností v Bělorusku lidé vyšli do ulic, aby protestovali proti falšování výsledků. Úřady však byly připraveny. Do Minsku byla dopravena vojenská technika, policejní složky byly staženy z regionů, aby v hlavním městě bylo dost pořádkových sil. Vjezdy do města byly uzavřeny prakticky od odpoledne, což krásně ukazovaly Google Maps, v Minsku byly přehrazeny hlavní ulice a vládní budovy. Nejostřejší střety mezi policí a demonstranty byly právě v hlavním městě. Policie používala slzný plyn, gumové projektily, vodní děla a světelné a zvukové granáty, které, jak se později ukázalo, jsou české výroby. Po celý den špatně fungoval internet, mobilní data byla vypnuta, nefungovaly aplikace jako Messenger nebo WhatsApp a střídavě i stránky opozičních médií. Pozdě odpoledne byla situace tak špatná, že se informace zvláště do zahraničí šířily po telefonu a přes sms.
Nepokoje v regionech
Záběry střetů s policií jsou drastické. Na zemi leží zakrvácení lidé, všude je kouř a objevují se záběry, jak policisté brutálně bijí demonstranty. Nezisková organizace Vjasna potvrdila smrt jednoho člověka, jehož srazila policejní dodávka. Hovoří se o dalších dvou, kteří údajně měli podlehnout zraněním způsobeným pořádkovými silami. Pozornost vyvolalo zatčení a vyhoštění ruských novinářů z nezávislých médií, z nichž někteří byli zbiti tak, že je museli hospitalizovat. Podle dostupných informací policie už zatkla několik tisíc lidí a policejní okrsky jsou přeplněné. Oproti minulým volbám se letos protesty navíc přesunuly i do regionů – ve více než 33 městech vyšli lidé do ulic. Paradoxní byl případ jednoho města, kde na náměstí vyšlo zhruba dva tisíce demonstrantů a „přivítalo“ je pouhých šest policistů, neboť zbytek sil byl převelen do Minsku.
Mnoho lidí si klade otázku, proč se právě letos zaktivizovalo tolik Bělorusů. Na vině je celková situace v Bělorusku, které bylo silně zasaženo koronavirovou krizí. Stát přitom nechal občany na holičkách a problém popíral. Mimo to nastalo i několik dalších situací, které ukázaly, že se stát o své občany nepostará. Při nedávné havárii vodovodního potrubí v Minsku, zůstalo bez vody 800 tisíc lidí a také školy a nemocnice. Právě koronavirus ale zřejmě sehrál úlohu pověstné poslední kapky a v mnohých dříve apolitických Bělorusech probudil touhu po změně. Navíc s rozvojem internetu a nejrůznějších aplikací se informace začaly šířit společností rychleji, a stejně tak i solidarita byla viditelnější.
Přes online aplikace dokonce byly vybírány peníze na pokuty, které dostali opozičníci od státu. Nová generace Bělorusů se podle všeho více zajímá o dění kolem sebe a je i otevřenější k potřebám jiných lidí. Mnoho lidí si tedy řeklo dost a vyšlo do ulic s tím, že tentokrát si už nenechají ukrást vlastní zemi. Co protesty přinesou, je zatím těžké odhadnout, nicméně Bělorusové dali velmi hlasitě najevo, že mají Lukašenka dost a chtějí kurz své země i své životy řídit sami. A to stmeluje lidi napříč běloruskými regiony.
Autorka je politoložka a rusistka.