Srbské jaro ve znamení protestů, nepokojů a povodní. Je možná radikální změna?

Mezi Srby roste všeobecná frustrace. Opozice s koalicí se zatím vzájemně obviňují z podněcování násilí. Jaká je pozice prezidenta Aleksandara Vučiće?

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell nedávno na dotaz novináře, co si myslí o situaci v Bělgorodě, odpověděl, že o situaci v Bělehradě nic neví. Později se opravil a řekl, že nic neví o situaci v Bělgorodě. To se jistě může stát komukoliv – názvy obou měst ostatně znamenají totéž. Novináře každopádně zajímalo, co vysoký unijní představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku míní o bojích v bělgorodské oblasti v Rusku, nedaleko hranic s Ukrajinou. Aniž by to ale Borrell věděl, i v Bělehradě se v té době odehrávaly zásadní události.

Protesty v Bělehradě i v Kosovu

Byl začátek června a v Srbsku si připomínali měsíc od dvou tragických útoků, při kterých zemřelo 17 lidí, většinou dětí. Při tom prvním střílel třináctiletý chlapec na základní škole v Bělehradě: zabil osm spolužáků, jednoho dospělého a smrtelně zranil jednu spolužačku – ta zemřela o několik dní později. Jen dva dny po této události, která naprosto otřásla srbskou společností, střílel jedenadvacetiletý muž nedaleko Bělehradu a zabil dalších sedm lidí. Srbská vláda v reakci na to zavedla přísnější zákony upravující držení zbraní a slíbila posílení policejních sborů. Pár dní po tragédiích rezignoval na svou funkci ministr školství Branko Ružić. Od té doby lidé v Bělehradě vyšli v desítkách tisíc několikrát do ulic při protestu „Srbsko proti násilí“. První manifestace byla klidná a tichá. Postupně se ale stávaly demonstrace hlasitějšími a viditelnějšími.

Vučić si svou pozici nejspíš udrží. A to přesto, že zatím neplánuje demonstrantům ustoupit ani v nejmenším.

Co protestující chtějí? Jak název napovídá, požadují konec násilí v médiích a ve veřejném prostoru. Volají po odstoupení ministra vnitra. A stále častěji se v davech ozývá vzkaz i pro samotného prezidenta Aleksandara Vučiće: „Odejdi, Vučići!“ Protesty neustávají – na poslední červnový víkend opozice svolala už osmou demonstraci. Mezitím roste napětí i na severu Kosova. I tam protestují Srbové – tentokrát ti kosovští, kteří odmítají albánské starosty v převážně srbských obcích. Jejich demonstrace přerostla v násilnosti a střety s policií, a dokonce i vojáky mise NATO KFOR. Bylo zraněno asi 80 lidí. NATO v reakci posílilo misi o několik set vojáků a na nějakou chvíli se zdálo, že se situace zase uklidní. To se však nestalo.

Minulý týden srbská policie zadržela, údajně na svém území, tři policisty z Kosova. Později jim soud v Srbsku nařídil vazbu. Kosovo to považuje za únos a vláda po události zakázala vjezd autům se srbskou poznávací značkou na své území. Kosovský premiér Albin Kurti označil zadržení policistů za akt agrese. Srbský prezident Vučić to odmítl. Napětí na severu Kosova sledují i západní státy a organizace, které apelují na zklidnění situace a deeskalaci.

Aby toho nebylo málo, Srbsko zasáhly záplavy a ve více než padesáti obcích kvůli tomu vyhlásili mimořádný stav. Lidé v zasažených obcích si stěžují, že vláda nedělá dost. A co víc, kabinet kritizuje i sám prezident Vučić, podle kterého situaci ministři neřeší dostatečně důsledně. A co se týče protestů v Bělehradě, ty Vučićovi prý zvedly podporu veřejnosti – tedy podle výzkumů, které si nechal Vučić vypracovat. Opozice tvrdí, že Vučić lže a že nenaslouchá lidu, který je nespokojený. Mluví se o předčasných volbách – premiérka Ana Brnabićová už nabídla, že rezignuje. Zdůvodnila to tím, že půjde raději ona, než aby šel Vučić. Prezident ale tuhle možnost zatím nezvažuje a dále se snaží marginalizovat protesty a jejich skutečnou sílu.

Vučić to přežije

Jak se ale Vučićovi daří řešit napětí na severu Kosova? Téma práv kosovských Srbů je citlivé pro celou společnost. Rezonuje dokonce i mezi demonstranty v Bělehradě a dalších městech, kteří otevřeně podpořili Srby v Kosovu. Západ se v otázce Kosova překvapivě v současnosti staví spíš na stranu Bělehradu – respektive tlačí více na Prištinu, aby s nepokoji a napětím něco dělala. Kosovští Srbové se v dubnu odmítli účastnit komunálních voleb – v těch proto zvítězili politici z albánských stran, kteří měli usednout do křesel starostů i ve většinově srbských obcích. To ale vyvolalo nepokoje, při kterých bylo zraněno osm desítek lidí.

Evropská unie i Washington apelují na vládu Kosova, aby udělala krok ke smíření a uspořádala nové volby. „EU a USA téměř výhradně hledají odpovědnost za eskalaci v Prištině,“ myslí si Florian Bieber, vedoucí Centra pro jihovýchodní evropská studia na univerzitě v rakouském Grazu. Kosovský premiér Kurti se podle něj dopustil strategických chyb a je mnohem méně ochotný ke kompromisům než jeho předchůdci, ale americký a evropský postoj vůči Bělehradu je až příliš nekritický. Cílem Bruselu a Washingtonu je podle Biebera dostat Srbsko z ruské sféry vlivu.

Zadržení kosovských policistů by ale mohlo tuto částečnou náklonnost Západu vůči Vučićovi zhatit. Je si toho zřejmě vědom i Vučićův mnoholetý partner Viktor Orbán, který srbského prezidenta při návštěvě Bělehradu poprosil, aby policisty z Kosova propustil. Nepřátelé Srbska totiž podle Orbána jen čekají na příležitost, jak Vučićovi ublížit.

Vzhledem k tomu, s čím vším se srbská vláda a hlavně Aleksandar Vučić potýkají, nabízí se otázka, jestli to prezident politicky přežije. Analytička Jana Juzová z think tanku Europeum předpokládá, že Vučić v dohledné době z vedení Srbska nezmizí, což řekla Českému rozhlasu. Rozhodl se opustit křeslo šéfa strany SNS a teď kritizuje vlastní vládu. Jeho strana tak možná masové demonstrace odnese ztrátou preferencí, ale Vučić si svou pozici nejspíš udrží. A to přesto, že zatím neplánuje demonstrantům ustoupit ani v nejmenším.

Autorka je redaktorka Českého rozhlasu.

Čtěte dále