Berlín udělal další krok na cestě k vyvlastňování bytů

Referendum o vyvlastňování firem s více než třemi tisíci bytů v Berlíně proběhne, pokud se podaří sehnat 170 tisíc podpisů. Berlínský senát potvrdil jeho přípustnost.

Berlínský senát po patnácti měsících potvrdil přípustnost návrhu na referendum, který po nasbírání první části podpisů předložila iniciativa Deutsche Wohnen & Co. Enteignen. Ta požaduje, aby vláda spolkové země Berlín za náhradu vyvlastnila byty všech velkých soukromých firem, které vlastní v Berlíně více než tři tisíce bytových jednotek. Byty mají přejít do komunálního a družstevního vlastnictví, podle iniciativy by šlo o 11 procent berlínských bytů. Iniciativa tak chce zastavit raketový nárůst nájmů v posledních letech, spekulaci s bydlením a vytlačování obyvatel Berlína z jejich čtvrtí.

Potvrzení přípustnosti referenda je pouze otevřením další fáze sbírání podpisů. Nyní jich berlínské hnutí za právo na bydlení bude muset nasbírat 170 000. Pokud se mu to podaří včas, referendum by mohlo proběhnout v roce 2021 spolu s místními volbami. „Po skandály opředeném přezkoumávání jsme konečně o krok dále,“ komentoval to pro deník Neues Deutschland Ralf Hoffrogge. Narážel tak na více než roční přezkoumávání podpisů a právní přípustnosti referenda. Aktivisté kritizovali sociálně demokratického senátora Andrease Geisela, že celý proces zdržuje záměrně, aby tak oslabil hnutí, které se kolem referenda mobilizovalo. Nutno dodat, že sociální demokracie referendum odmítá, zatímco její koaliční partneři ze Zelených a Die Linke ho podporují.

Nejen referendum, ale i politická debata

Podle průzkumů veřejného mínění by referendum mělo těsnou šanci na vítězství. Případné vítězství v referendu, které proběhne, pokud se vybere dost hlasů, ještě samo o sobě vyvlastňování neznamená. Velké firmy jako Deutsche Wohnen nebo Akelius, kterých by se případné rozhodnutí týkalo, se budou s velkou pravděpodobností právně bránit a je otázka, jak se soudy k této situaci postaví. Už nyní probíhá spor o legální přípustnost zastropování nájemného, ke kterému se mimo jiné pod tlakem hnutí kolem referenda berlínská vláda odhodlala.

Iniciativa argumentuje odkazem na berlínskou ústavu, především na článek 28, podle kterého má „každý člověk nárok na přiměřený prostor k bydlení“ a článek 15, podle kterého je přípustné v určitých situacích soukromý majetek za náhradu vyvlastnit a převést ho do společenského vlastnictví. Právě o pojem „přiměřeného prostoru k bydlení“ se povede nejen právní, ale i politická bitva. Podle iniciativy nejsou přiměřené „příliš dlouhé cesty do práce, přesouvání dětí ze školy do školy, a zničení podpůrných společenských vazeb s příbuznými či sousedy.“

Ať už tyto politické a právní bitvy dopadnou jakkoli, je jisté, že se již nyní posouvá nečekaným způsobem celospolečenská diskuse o právu na bydlení a škodlivosti „tržního radikalismu“, jak nazývá financializaci bydlení a privatizaci berlínského bytového fondu iniciativa na svých webových stránkách.

Pozoruhodná je i volba strategie, která za pokusem o referendum stojí. Dříve se berlínská mimoparlamentní levice zaměřovala především na squatting a budování autonomních zón osvobozených od tržních mechanismů. I díky radikálnímu postupu policie nese však obsazování prázdných budov v Německu dlouhodobé úspěchy. Nová strategie se pokouší podporovat běžné nájemníky, kterých je v Berlíně nepoměrně více než třeba v Praze, bez ohledu na jejich kulturní a subkulturní zaměření. Iniciativa podporuje zakládání menších sousedských iniciativ, které se pak sdružují pod zastřešující organizaci, ale ponechávají si svůj radikálně demokratický charakter. Kromě sbírání podpisů na podporu referenda již nyní poskytují právní a osobní pomoc nájemníkům, kteří jsou pod tlakem velkých vlastníků.

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies