Z průzkumu Život během pandemie vyplývá, že na začátku dubna výrazné omezení svých výdajů plánovalo až 47 procent Čechů, během léta čísla klesla na 21 procent. Nyní se chystá omezovat svou spotřebu až 27 procent lidí a trend je zjevně stoupající. Lidé mají v plánu omezit výdaje na potraviny, spotřební zboží i služby, aby se vyrovnali s dopady protiepidemických opatření na finanční situaci svých domácností. Podle autorů průzkumu je tak zřejmé, že s rostoucími obavami ze ztráty práce i z epidemie samotné klesá poptávka. Tendence omezovat nákupy a spotřebu není tak závažná z hlediska samotných domácností, ale může vést ke zpomalení ekonomiky, které povede k dalším otřesům na trhu práce.
Podle autorů studie by se veřejná politika zaměřená na podporu poptávky měla kromě pomoci skupinám zasaženým krizí orientovat i na snižování obav z budoucnosti.
Projekt Život během pandemie, který od dubna vedou výzkumníci společnosti PAQ Research, zkoumá, jak se vyvíjí sociální chování Čechů od začátku pandemie koronaviru a jak pandemie a s ní související problémy dopadají na jejich život.
Z dat vyplývá, že pravděpodobně existuje dvojí motivace k redukci spotřeby domácností. Část lidí je jedná z obav z budoucnosti a dopadů koronavirové krize, druhá část je k redukci spotřeby donucená poklesem příjmů a absencí úspor. To je vidět na faktu, že mezi dubnem a srpnem svou spotřebu omezila až polovina domácností, které byly těžce zasaženy, jejich příjem se propadl o více než třicet procent a zároveň neměly velké úspory.
Polovina těchto domácností také nestíhala splácet závazky, případně se obávaly, že směřují k zadlužení. Kromě toho z dat vyplynulo, že v prvních měsících epidemie svou spotřebu redukovali i lidé z domácností, které ještě ekonomicky zasaženy nebyly. Jejich počet bude pravděpodobně stoupat i nyní. Podle autorů studie by se veřejná politika zaměřená na podporu poptávky měla kromě pomoci skupinám zasaženým krizí orientovat i na snižování obav z budoucnosti.
Další ukazatel je méně varovný. Počet domácností, které nezvládají splácet své půjčky či uvažují o sjednání nových, je o něco nižší než na jaře. Autoři nicméně dodávají, že počet těchto lidí je po celou dobu, od 1. dubna dodnes, víceméně stabilní, což se může podle nich promítnout do nárůstu exekucí. Podle posledních čísel zhruba čtrnáct procent domácností stále zvažuje půjčky od banky či úvěrové společnosti nebo má problémy se splácením závazků.
Z výzkumu na reprezentativním vzorku obyvatel, v němž probíhá dotazování každé dva až tři týdny, také vyplývá, že mezi těmi, které epidemie ekonomicky takřka nezasáhla, se počet lidí, kteří nestíhají platit splátky či zvažují půjčku, pohybuje jen mezi šesti až osmi procenty. Domácnosti měly tyto problémy i před epidemií, ta ale jejich počet mohla rozšířit o několik procentních bodů. Může se to týkat i tři sta tisíc domácností, které využily odkladu úvěrů a hypoték díky jarními moratoriu, ale v listopadu je musí znovu začít splácet.