Foto Marco Verch (CC 2.0)
Evropská komise dlouhodobě řeší téma minimálních mezd v členských zemích. Ideálně by měly být ve všech zemích alespoň podobné poměry mezi životními náklady a minimální mzdou – a především by minimální mzda v celé EU měla umožňovat důstojný život. Právě českým pracovníkům s nejnižšími příjmy by změna mohla významně pomoci. Naposledy předložila komise 28. října návrh směrnice, která by měla státy přimět k zajištění adekvátní minimální mzdy.
Jako měřítko adekvátnosti se nejčastěji používá Kaitzův index. Ten vztahuje hodnotu minimální mzdy ke všem mzdám v dané zemi. Minimální mzda je podle něj adekvátní, pokud činí alespoň padesát procent průměrné hrubé mzdy a šedesát procent mediánu mezd v zemi. Mzdový medián bývá nižší než průměr a více vypovídá o výdělcích většiny lidí, protože je odolný vůči extrémním hodnotám, takže se na něm tolik neprojevuje malé procento lidí s enormními výdělky.
V Česku se naposledy zvýšila minimální mzda v lednu letošního roku na 87,30 korun za hodinu a 14 600 korun za měsíc při čtyřicetihodinové týdenní pracovní době. Průměrná hrubá mzda je aktuálně 34 271 korun a medián 29 123 korun. Minimální mzda tedy nesplňuje ani jedno z kriterií. Česká republika v tom není ani zdaleka sama. Například v roce 2019 by kritéria splnily jen čtyři země z těch, které mají pevně stanovenou minimální mzdu: Bulharsko, Slovinsko, Francie a Portugalsko. Ve srovnání s ostatními zeměmi nicméně Česko tato kritéria dlouhodobě splňuje téměř nejméně ze všech. Z dat organizace OECD, která v roce 2019 srovnala všechny země EU podle toho, jak jejich minimální mzda odpovídá průměru a mediánu, vyšlo Česko jako druhé nejhorší po Irsku.