Propuštěný sekuriťák získal práci zpět. Sbírka mu pomůže řešit dluhy

Minulý čtvrtek přišel Roman Fabian o práci u agentury Securitas, která hlídá budovy společnosti ČEZ, protože donesl kávu aktivistovi hnutí Extinction Rebellion.

„Cítil jsem se jako zpráskaný pes, ale nelituju toho,“ vzpomíná Roman Fabian na nečekané propuštění z práce poté, co jako sekuriťák donesl aktivistovi Extinction Rebellion Arnemu Springorumovi kávu z automatu, když v zimě protestoval před budovou ČEZ. Podle vyjádření společnosti Securitas byli všichni pracovníci ráno před protestem poučeni o tom, že nemají s aktivisty komunikovat, a agentura, pro kterou Fabian pracoval jen na dohodu o provedení práce, jej tak mohla okamžitě propustit za porušení kázně. Náhradní pozici v Albertu Fabian nepřijal, protože podle svých slov „nechtěl hlídat lidi, jestli nevzali koláček“. Těsně před Vánocemi se tak ocitl bez práce.

„Pořád si myslím, že jsem na Měsíci,“ hodnotí Fabian zpětně celou eskapádu, na jejímž konci má peníze, které mu mohou pomoci řešit dluhovou past, a také získal zpět práci.

Jeho příběh má však po pár dnech nakonec nečekaně šťastný konec. V úterý, den po zveřejnění příběhu na Alarmu, Fabianovi společnost Securitas nabídla práci ostrahy ve Střešovické nemocnici, kde bude mít dokonce o pět korun na hodinu víc. Budou mu sice chybět někteří kolegové, se kterými se přátelil při ostraze budov ČEZ, je ale rád, že má zase práci. Navíc aktivisté, se kterými se za krátkou dobu spřátelil, pro něj uspořádali solidární finanční sbírku. Za necelé tři dny se na dvou účtech sešlo přes šedesát tisíc korun, které po dohodě aktivistů s Romanem Fabianem budou ve spolupráci s experty z Člověka v tísni použity na umoření části dluhů, které se Fabianovi za život sešly a kvůli nákladům, které si účtují exekutoři, ještě narostly.

„Kdybyste se chtěli zvětšit, přijďte za mnou do fitka,“ láká na závěr setkání s aktivisty Extinction Rebellion v hospodě na Žižkově Roman Fabian všechny zúčastněné, kteří jsou prý na jeho vkus příliš hubení. Fabian od mládí sportoval, dělal box, který se učil u legendárního žižkovského boxera Stanislava Tišera, ale v posledních letech přestal mít chuť se prát, byť jen v ringu. Proto se začal věnovat posilování a dosáhl v něm několika úspěchů. V roce 2017 dokonce vyhrál mistrovství světa veteránů v powerliftingu. Svoji sportovní aktivitu vnímá jako významnou i pro romskou komunitu. Jako Rom několikrát hrdě reprezentoval Českou republiku. „Do Anglie bych nešel, vyrostl jsem tady,“ říká.

K jeho zásadám patří nekouřit, moc nepít a nebrat drogy. „Nikdy jsem na tom nic neviděl. Co je dobrýho na tom být tři dny vzhůru a dělat blbosti? V tom mám jasno od šestnácti,“ vysvětluje. Kvůli své výbušné povaze se ale za mlada několikrát nevyhnul konfliktům se zákonem, i když to nikdy nebylo tak vážné, aby skončil ve vězení. Přesto cítí se všemi outsidery. „Já je chápu, ve třinácti jsem přišel o tátu, vím jaký to je. Pak mě nepustili do učení, protože jsem zmlátil člena lidových milicí, který kamarádovi rozbil v parku kytaru. Od patnácti pracuju,“ říká Fabian. „Já to znám jen z televize, Greenpeace a tak, ale tito lidé za něco bojují a toho si vážím,“ vysvětluje svůj postoj k ekoaktivistům a znovu zdůrazňuje, že donést někomu v takové situaci kávu je pro něj samozřejmost. „Já jsem v rozpacích, udělal bych přece pro vás toho mnohem víc i za nic,“ reaguje Fabian, když mu aktivisté při setkání oznamují, že se ve sbírce pro něj vybralo přes šedesát tisíc korun. „Pořád si myslím, že jsem na Měsíci,“ hodnotí Fabian zpětně celou eskapádu, na jejímž konci má peníze, které mu mohou pomoci řešit dluhovou past, a také získal zpět práci.

Autor je redaktor Alarmu.

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies