Foto Youtube, Národní filmový archiv
Vláda spustila „kampaň národní hrdosti“. Ubezpečuje občany, že v krematoriu je místo pro každého. Aby slibu dostála, rozhodla se snížit emisní limity krematorií a zastavit dovoz mrtvých ze zahraničí. Co vypadá jako bezmála šibeniční humor, je realitou českého „boje“ proti epidemii koronaviru.
Za všechno můžou Vánoce
Již několik měsíců se Česká republika pod vedením Andreje Babiše drží na předních pozicích v počtu nově nakažených, nemocných a mrtvých. Už půl roku není českou strategií zachraňovat životy, ale nepřetěžovat nemocnice. Výsledkem jsou kolabující nemocnice, kde každý čtvrtý zdravotník prodělal koronavirus. Zdravotní sestry slouží třeba i dvacet dvanáctihodinových směn měsíčně. Sanitky převážejí nemocné po republice, protože v malých nemocnicích došla místa na jednotkách intenzivní péče. Lékaři se musí rozhodovat, koho nechají zemřít v podstatě bez pomoci. Ostravské krematorium převáží mrtvé kamionem do jiných krematorií ke zpopelnění. V Praze a Brně zatím stojí dvě prázdné polní nemocnice, ve kterých nikdy nikdo léčit nebude, protože chybějí lékaři. Vláda má štěstí, že bojujeme „jen“ s nemocí, a nikoli ve válce, protože za podobný postup s podobnými výsledky by stál Andrej Babiš se svým týmem již dávno před vojenským soudem.
Blatný navrhl, že bude situaci na horách řešit s krizovým štábem. Hamáček mu odpověděl, že neví jak. Mít svou vládu Pat a Mat, vypadala by nějak takto.
Na Staroměstském náměstí se před nedávnem konala demonstrace, na níž zmatení účastníci požadovali ještě více nemocných a mrtvých. Vystoupil na ní také exprezident Václav Klaus, snad aby připomněl, že prvním slabomyslným mužem na postu prezidenta byl on a po klimatologii se stal nově diletantem také v oborech epidemiologie a imunologie.
Podzimní druhá vlna epidemie nás zavalila, protože Babiš nechtěl ohrozit výsledky své strany v krajských volbách. Aniž bychom druhou vlnu zastavili či zvládli, uvolnila vláda v prosinci opatření a otevřely se obchody. Ministr zdravotnictví Blatný novoroční rekordní nárůst počtu nakažených a hospitalizovaných lakonicky okomentoval tak, že za to mohou vánoční návštěvy. Byl to přitom on s Babišem, kdo posunuli přechod do nejvyššího, pátého stupně na 27. prosinec, aby lidé měli prostor se o svátcích navštěvovat a šířit nemoc mezi ohrožené skupiny obyvatel. Povedlo se. O týden později jsme dosáhli nových rekordů v počtu nově nakažených, hospitalizovaných a mrtvých.
Vláda Pata a Mata
Ministři spolu komunikují přes sociální sítě a média. Blatný navrhl, že bude situaci na horách řešit s krizovým štábem. Hamáček mu odpověděl, že neví jak. Mít svou vládu Pat a Mat, vypadala by nějak takto. Poslední půlrok v Česku má nejblíže k seriálu MTV Jackass, v němž protagonisté například lezli po laně nad výběhem krokodýlů s kusem masa visícím ze slipů nebo se mlátili tyčemi do varlat. Nicméně ve srovnání s Babišovou vládou se jednalo o poměrně intelektuální záležitost a hlavně bylo jasné, co kdo dělá a proč. Především však protagonisté svými kousky ohrožovali zásadně jen sami sebe, nebrali si jako rukojmí celou zemi a neumíraly kvůli nim tisíce lidí. Není Jackass jako jackass.
Od utopického světa nás nedělí kilometry dálnic a naleštěné fasády domů, ale obyčejná lidskost a jistota, že není vyšší hodnoty než zdraví a životy lidí. Proto 22. prosince popřála finská premiérka Sanna Marin obyvatelům své země krásné Vánoce s tím, že tentokrát budou svátky jiné. Vyzvala je, aby zůstali doma jen se svými nejbližšími a ostatním zavolali nebo se s nimi spojili on-line. Situace je vážná, ale světlejší dny se blíží, pravila premiérka v den, kdy bylo v její zemi zaznamenáno tři sta nových nakažených.
V tentýž den měla Česká republika (s dvojnásobným počtem obyvatel) osm tisíc nových případů. Premiér a ministr zdravotnictví rozhodli a druhý den také prosadili, že se opatření zpřísní až po svátcích, aby se lidé mohli o Vánocích potkat. Dnes jsou Finové na stejných číslech jako před Vánoci. V Česku zatím kolabují nemocnice a krematoria. Ve Finsku zemřelo za celou epidemii necelých šest set lidí, zatímco v Česku více než 13 tisíc. Když finská premiérka tvrdí, že záleží na každém obyvateli její země, není nutné pochybovat o tom, že to myslí vážně. Babiš nemusí říkat nic a nikdo nepochybuje o tom, že mu nezáleží vůbec na nikom. Kolabující krematoria jsou toho důkazem.
Autor je spolupracovník redakce.