Ve sněmovně prošel návrh na chráněný účet. Dlužníci se ho ale budou bát využívat

Poslanecký návrh na chráněný účet vytvořil paskvil, kdy bude dlužník závislý na benevolenci a rychlé práci exekutora – což není něco, na co se v Česku dá dvakrát spoléhat.

O absurditách, kterými se vyznačují české exekuce, by se dalo napsat mnoho dlouhých románů. Jedna z nich spočívá v tom, že když si necháváte ze zaměstnání posílat peníze na účet, nemáte přístup ani k tomu málu, čemu se říká nezabavitelné minimum. Tato částka v roce 2021 činí 7872 korun a 75 haléřů, pokud dotyčný nemá děti a manžela nebo manželku. Ne snad, že by se z nezabavitelného minima dal platit nájem a kupovat jídlo, boty a další věci potřebné pro život, ale pořád to jsou aspoň nějaké peníze. Exekutoři ale i tyto peníze zabavují kvůli přetrvávající chybě v zákoně, kterou měli zákonodárci už dávno opravit.

Tento týden poslanci konečně hlasovali o tolik potřebné změně zákona, kterou by se vytvořil chráněný účet, na nějž by exekutor nemohl a zároveň nemusel. Aby dlužníci mohli dostávat alespoň nějakou částku na účet, se kterou by mohli nakládat, platit své další závazky a podobně. Poslanci měli možnost hlasovat buď pro návrh, který předložili Kateřina Valachová (ČSSD) a Patrik Nacher (ANO), nebo pro takzvaný senátní návrh, jejž překládal poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL) spolu se senátory. Hlasy poslanců za ANO, ČSSD a Piráty zvolila nakonec sněmovna poslaneckou verzi chráněného účtu, která však může být další kapitolou románu o absurditě českých exekucí.

Jestli to povolí pan exekutor…

První úskalí návrhu Nachera a Valachové spočívá v tom, že člověk, který si bude chtít takový účet zřídit, bude povinen požádat o povolení exekutora a pak bude odkázaný na to, jak rychle exekutor jeho žádost vyřídí. Pokud by snad exekutor nebyl dost rychlý, pak daný člověk o mzdu nebo jiný příjem přijde. Od chvíle, kdy si o to požádá, musí totiž jeho zaměstnavatel nebo plátce (v případě podpory v nezaměstnanosti nebo výživného) posílat peníze na tento účet, i kdyby exekutor otálel dlouho. Bohaté zkušenosti mnoha lidí ukazují, že popohánět exekutory k tomu, aby si sami s něčím pospíšili, je často velmi těžké. Tuto žádost o povolení musí dlužník podávat pokaždé, když se změní účet, ze kterého mu přicházejí peníze, tedy třeba při změně zaměstnání nebo když si změní účet člověk, který dlužníkovi posílá alimenty. To znamená, že se dlužník kvůli tomu, že zažádá o chráněný účet, může dostat do velmi vážných problémů a jeho situace se může ještě zhoršit.

Druhá závažná vada poslaneckého návrhu, který nakonec prošel, je ta, že aby si člověk mohl zřídit chráněný účet, musí být nejprve vlastníkem již zablokovaného účtu. Jenže mnoho lidí žádný účet v bance samozřejmě nemá. K čemu by jim taky byl, když jsou v exekuci a zákony jsou tak nesmyslné, že jim exekutoři zabavují i to, co je údajně nezabavitelné? Nyní si tedy budou muset zakládat nejprve normální účet, potom čekat, až jim ho exekutor zablokuje, což může z mé vlastní zkušenosti trvat i více než rok, a teprve potom si budou moct požádat o ten chráněný. Obě zmíněné vady odradí řadu lidí od toho, aby nové možnosti využili. Třeba i proto, že jim exekuce už tak ztrpčují život, a tohle je jen další překážka, která jim brání normálně žít.

Těžko říct, čím poslanci hlasující pro poslanecký návrh přemýšleli. Podobně tomu nicméně bylo s oddlužením, kdy vznikl nástroj, který měl jakoby pomáhat se oddlužit, ale byl k ničemu. Teď tu máme další zmetek. Trochu to připomíná člověka, který nakupuje nekvalitní nástroje, protože jsou levnější, a pak se pořád diví, že s nimi nic nepostaví. Pořídí si tedy další šunt, a ono to překvapivě zase nefunguje. Kdyby pro tento nefunkční zákon hlasovali poslanci, kteří se za svou asociálnost nestydí, bylo by to pochopitelné. Ale proč sociální demokraté a Piráti, kteří se dlouhodobě tváří, že chtějí lidem v exekuci pomoct?

Autorka je redaktorka Alarmu.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies