Foto Christine Zenino, Creative Commons, CC BY 2.0
Chladné počasí, kvůli kterému se Čechům nechce na procházky, i když už jsou některá opatření proti pandemii covidu zrušená, je na jiných místech Evropy skutečnou ekonomickou katastrofou. Francouzští vinaři museli na svých vinicích zapálit tisíce ohňů, aby aspoň trochu zvýšili teplotu a ochránili tak po nadprůměrně teplém období na konci března vinnou révu. I tak však některé vinice hlásí drtivé ztráty. Zemědělská katastrofa v oblastech Bordeaux a Champagne však zároveň ukazuje na složitost klimatických jevů na Zemi a nepředvídatelnost dopadů, které s sebou nese globální oteplování. Chladné počasí s netradičně silným sněžením je totiž pravděpodobně způsobené táním arktického mořského ledu v důsledku klimatické krize.
„Změny klimatu se ne vždy projevují způsobem odhadnutelným na první pohled. Je snadné extrapolovat modely, které ukazují, že se zimy oteplují, a předpovídat budoucnost v Evropě prakticky bez sněhu, ale naše nejnovější studie ukazuje, že je to příliš zjednodušující,“ komentoval studii pro web Phys její spoluautor, profesor Alun Hubbard z Centra pro plynné hydráty, životní prostředí a klima (CAGE) z Norské arktické univerzity.
Studie vedená Dr. Hannou Bailey z univerzity v Oulu ve Finsku konkrétněji zjistila, že dlouhodobý úbytek arktického mořského ledu od konce sedmdesátých let měl přímou souvislost s jednou konkrétní povětrnostní událostí. Šlo o takzvanou bestii z východu, tedy velmi chladné počasí spojené s masivním únorovým sněžením, které v roce 2018 doslova zastavilo život na velké části evropského kontinentu a způsobilo ztráty ve výši asi třicet miliard korun denně. Vědci zjistili, že atmosférická pára putující na jih od Arktidy měla jedinečný geochemický otisk. Díky němu prokázali, že jejím zdrojem byla teplá povrchová voda z Barentsova moře, části Severního ledového oceánu mezi Norskem, Ruskem a Špicberky. Z tohoto zdroje pak vzniklo až 88 procent čerstvého sněhu, který napadl v Evropě.
„Zjistili jsme, že mořský led je něco jako víko oceánu. A s jeho dlouhodobým ubýváním po celé Arktidě vidíme, že během zimy vstupuje do atmosféry rostoucí množství vlhkosti, což přímo ovlivňuje počasí na jihu, kde způsobuje extrémně silné sněžení. Může se to zdát nepřirozené, ale příroda je složitá a to, co se stane v Arktidě, v Arktidě nezůstane,“ vysvětluje na webu Phys doktorka Bailey.
Při analýze dlouhodobých trendů od roku 1979 vědci zjistili, že na každý čtvereční metr zimního mořského ledu ztraceného v Barentsově moři se dostalo do Evropy v důsledku odpařování a vzniklé vlhkosti sedmdesát kilogramů sněhu. Jejich zjištění naznačují, že během příštích šedesáti let se předpokládaný další úbytek ledu v Barentsově moři stane pravděpodobně významným zdrojem zvýšených zimních srážek v Evropě, ať už to bude déšť nebo sníh. „Tato studie ilustruje, že prudké změny, kterých jsme dnes svědky po celé Arktidě, skutečně ovlivňují celou planetu,“ říká profesor Hubbard.