Foto Draceane, Wikimedia Commons, Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported license.
Server Kverulant.org nedávno popsal převedení dvou pozemků získaných Římskokatolickou církví v restituci o celkové výměře 31 072 metrů čtverečních v Praze-Hostivaři v sousedství lokality Trojmezí, mezi obchodním centrem VIVO Hostivař a přírodní památkou Meandry Botiče, na nadaci Arietinum zřízenou Dominikem Dukou. Ta následně pozemky převedla na developerskou společnost Central Group výměnou za bytové a nebytové jednotky. Ve veřejné debatě a médiích kauza nadále žije tak, jak ji zarámoval Kverulant.org – tedy jako otázka, zda dochází k vyvádění nemovitostí z majetku církve.
V neprospěch životního prostředí i místních obyvatel
Je tu ale ještě environmentální a etický rozměr, z pohledu veřejného zájmu důležitější. Jak upozornil předseda Výboru pro životní prostředí a infrastrukturu Městské části Praha 10 Milan Maršálek, to, jestli zde Central Group bude moci postavit byty, závisí na výsledku změny územního plánu č. 2896, která spěje k veřejnému projednání. Zmíněné pozemky jsou totiž v platném územním plánu uvedeny jako plochy obchodní a blíže Botiči pak jako plochy sportu, takže zástavbu bytovými domy neumožňují. V tomto území je totiž dlouhodobě plánována vybavenost pro obyvatele z okolních obytných zástaveb.
Pořídíte levné pozemky, které si pak necháte změnou územního plánu zhodnotit, a tím si významně snížíte náklady. Není to nelegální postup, ale veřejný zájem při tom trpí.
Přehledně je stav i záměr developera vidět v podkladové studii pro změnu územního plánu. Představitelé Prahy 15 požadovali v minulém volebním období změnu zastavit a území využít pro vytvoření městského parku se zázemím při zachování plochy pro sport pro obyvatele z okolí, nynější vedení městské části požaduje rozsah změny alespoň zásadně zredukovat. Praha 10, která má území na své hranici, v rámci připomínkování plánu péče přírodní památky uvádí, že rozsáhlá zástavba v údolní nivě negativně ovlivní blízké chráněné území Meandry Botiče, a požaduje proto omezit další výstavbu v lokalitě. Obyvatelé z okolí se vůči změně vymezili v petici. Již v minulosti proběhly pokusy změnou územního plánu umožnit zástavbu celého Trojmezí, které ale díky velkému občanskému vzepětí a petici s 16 tisíci podpisů skončily neúspěchem.
Jak na změně územního plánu vydělat?
V roce 2013 vstoupil v účinnost Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Římskokatolická církev zde získala v restituci pozemky luk, dle závazného územního plánu využitelné pro výstavbu obchodů a služeb, pro sportoviště a zeleň. V daném území to s ohledem na potřeby lidí i přírody dává smysl, čemuž měl také odpovídat odhad cen vracených nemovitostí. Slušný vlastník by územní plán respektoval – patrně by se pokusil najít zájemce o výstavbu obchodních ploch a zbytek prodal městské části nebo sportovním klubům.
Již v roce 2013 však vlastník sousedních pozemků v ploše určené sportu, developerská firma Central Group, inicioval změnu územního plánu ze sportovních a obchodních ploch na řádově výnosnější bydlení. A již tehdy do ní byly zahrnuty i oba pozemky, které církev v restituci získala a které Central Group potřebuje k dopravnímu napojení bytové výstavby na svých pozemcích. Jedná se tedy o typickou spekulaci se změnou územního plánu – pořídíte levné pozemky, které si pak necháte změnou územního plánu zhodnotit, a tím si významně snížíte náklady. Nejedná se o nelegální postup, ale veřejný zájem při tom trpí, a nejinak je tomu i zde.
Když církev v letošním roce převáděla pozemky na nadaci a ta potom na Central Group, bylo naprosto jasné, že jde o dílek do skládačky spekulace se změnou územního plánu, již mnohokrát veřejně kritizované praktiky. Církev se těžko může tvářit překvapeně, že je rezidenční developer nekoupil proto, aby na nich zřídil sportoviště pro veřejnost, a tvrdit, že na prosazování změny územního plánu nenese alespoň částečný podíl.
Kážeme vodu a pijeme víno
V kontextu snahy o profit ze změny nešetrné k životnímu prostředí i místní komunitě je zvláštní číst stanovisko Rady Iustitia et Pax České biskupské konference IUPAX: Mysleme na etický rozměr městského plánování z roku 2015, které se věnuje potřebnosti jasných a participativně vzniklých pravidel. Píše se zde například: „Firmy se jednoduše chovají tak, jak jim to společnost dovolí. Kde existují jasná a vymahatelná pravidla, která obsahují ohled vůči slabším, životnímu prostředí, komunitě a kontinuitě kulturního dědictví, tam je firmy respektují. Kde neexistují, stává se příliš slušné chování konkurenční nevýhodou a ohleduplnější firmy jsou z trhu vytlačeny těmi agresivnějšími. Rakouská, bavorská či vlámská města (záměrně uvádíme jako příklad země, kde právo a kultura rozhodování vychází z křesťanských tradic – jako u nás) pravidla mají a developeři je musí respektovat.“
V tomto případě jde o to, jak kvůli zvednutí ceny pozemků změnit pravidla k obrazu svému. Představitelé římskokatolické církve tak kážou vodu a přinejmenším v tomto konkrétním případě pijí víno. Poučí se a zohlední v dalších případech při nakládání se svými nemovitostmi veřejný zájem? Vzhledem k tomu, kolik pozemků církev ještě má, na tom nemálo záleží.
Autor vyučuje územní plánování na Fakultě architektury ČVUT.
Pozemky, které dostala církev v restituci a byly převedeny na developera, vyznačeny červeně (zdroj dat ČÚZK):
Vyznačení rozsahu změny Změny ÚP č. 2896 (zdroj dat Otevřená data IPR Praha – změny územního plánu, přírodní parky z geoportálu hl. m. Prahy a ortofoto a katastrální mapa ČÚZK):