Foto Pixabay
Přípravy na fotbalové Euro 2020, které se kvůli koronaviru neuskutečnilo loni a místo toho vyvrcholilo až tuto neděli, provázela osvětová kampaň se sloganem „Dejme domácímu násilí červenou kartu“. To, že se během sportovních slavností výrazně zvyšuje počet útoků nejen mezi fanoušky navzájem, ale přibývá také rasistických útoků i genderově podmíněného násilí, je potvrzeno vědeckými výzkumy.
Studie vědců z Lancaster University z roku 2014 ukazuje, že počet nahlášených incidentů domácího násilí během tří mistrovství světa ve fotbale stoupl v hrabství Lancashire o 26 procent, když anglický národní tým vyhrál nebo remizoval, a o 38 procent, když prohrál. Znamenalo by to, že když jejich favorit prohrál, vybili si fanoušci frustraci z prohry o to více. Podle dat násilí v souvislosti se sportovními zápasy statisticky významně stoupá exkluzivně u mužů.
Experti jev často spojují se zvýšenými emocemi, které se během sportovních zápasů objevují. Z nedávného výzkumu britských vědců z London School of Economics ale vyplývá něco trochu jiného. Fenomén zkoumali na obšírném vzorku dat: šlo o 523 546 incidentů domácího násilí nahlášených policii v Manchesteru mezi lety 2012 a 2019 společně s informacemi o 780 zápasech odehraných týmy Manchester City a Manchester United ze stejného období.
Vědci propojili výsledky zápasů s daty o tom, jak se na ně sázelo, a podle toho je rozdělili do kategorií: „překvapivá prohra“ (upset loss), „očekávaná prohra“ (predicted loss), „těsná prohra“ (close loss), „překvapivé vítězství“, „očekávané vítězství“ a „těsné vítězství“. Následně zjistili, že překvapivá prohra, která by měla fanoušky nejvíce vyvádět z míry, nezpůsobila více incidentů domácího násilí než ostatní kategorie. Zkoumali také konkrétní utkání, ve kterých šlo o hodně – například finále soutěží – a porovnávali je s běžnými zápasy. Ani to ale podle nich nemělo na násilí velký vliv.
Dalším důležitým zjištěním pak je, že útoky se nejčastěji neudály těsně po zápasech, kdy by se daly předpokládat nejvyšší emoce. Naopak nejvíce incidentů se stalo v době mezi deseti a dvanácti hodinami po začátku zápasu. Když například sportovní zápas začal ve tři hodiny odpoledne, linky neziskových organizací pomáhajících obětem domácího násilí a policejní telefony začaly zvonit kolem sedmé večer a nejvíce obsazené byly mezi jednou a třetí hodinou ráno.
Pomoci by podle studie mohla regulace prodeje alkoholu na stadionech, což už udělala Francie. Podle vědců by také míra násilí mohlo klesnout, pokud by se utkání napříště konala v pracovní dny nebo později večer. Zmírnila by se tím tendence fanoušků dlouho po zápasech vysedávat a pít.