foto Pixabay
Dobrá, nebudeme chodit okolo horké kaše. Zatímco náš svět je už nějaký čas na cestě do pekel, spousta z vás, kteří jste jeho zánik monitorovali a studovali, k tomu neřeklo nic a zůstali jste jen schovaní v pozadí. Byli jste to vy, kdo měl bez váhání naběhnout na pódium a stanout v ohnisku společenského zájmu. Falešné vykrucování, které od vás zaznívá, jsou stále stejné řeči o potřebě být objektivní, o tom, jak nechcete strkat nos do politiky a že zkrátka jen zaznamenáváte fakta. Je to zabedněnost, která vás chrání před tím, abyste museli dělat těžká rozhodnutí a potkávat se s lidmi mimo vaši komfortní zónu.
Skutečnost je taková, že jste nikdy moc nechtěli vystrkovat hlavu, protože jste se báli, že vás za to vaši kolegové sejmou. Sám jako vědec vím, o čem mluvím. Není nic horšího než být zesměšňován vlastní komunitou. Ano, vím, že to může znamenat ztrátu prestiže, přiškrcení finančních toků a uzavření možností pro kariérní postup. A proto taky chápu, proč pořád zlehčujete všechno, co by mohlo upoutat pozornost, držíte se raději při zemi a neodchylujete se od stranické linie. Vím také, co si skutečně myslíte o změně klimatu a jaký z ní máte pocit. Se spoustou z vás jsem totiž osobně mluvil a vaše odpověď byla bez výjimky taková, že skutečný stav věcí je mnohem horší, než jste ochotni veřejně přiznat.
Vím také, že za vší touhle fasádou řešíte vnitřní rozpor, jestli veřejně promluvit, nebo se raději držet zpátky. A že si zoufale přejete, aby byly podniknuty kroky, po nichž věda volá. Hlavně ale znám váš strach o budoucnost vašich dětí, které se budou muset vypořádat s klimatickým chaosem, který samy nezpůsobily.
Takže co s tím? Nemusím vám asi zdůrazňovat, že propast mezi tím, co je potřeba udělat, abychom zvrátili klimatickou krizi, a tím, jaká opatření jsou reálně zaváděná, je důkazem mimořádné obtížnosti bitvy, kterou svádíme. Pokud nemáme svým potomkům odkázat vyschlý a hynoucí skleník, je potřeba vaše pomoc a podpora. Teď a tady. Čas dělat si starosti s tím, co si o vás budou myslet vaši kolegové, už je dávno pryč. V nadcházejícím světě nebude prestiž znamenat nic a váš kariérní postup v akademickém prostředí bude vašim dětem i vnoučatům zcela lhostejný.
Začněte na veřejnosti mluvit o tom, jak se věci skutečně mají. Přimějte ty, kteří to potřebují vědět, aby vám skutečně naslouchali. Přijměte veškerou kritiku a vraťte ji desetinásobně. Přestaňte být konečně tak nerozhodní a zvolte si cestu, o níž sami dobře víte, že je ta správná.
Autor je emeritním profesorem Geofyzikálních a klimatických rizik na University College London. Byl jedním z přispěvatelů do zprávy IPCC 2012 SREX o změně klimatu, extrémních jevech a přírodních katastrofách.
Z anglického originálu An open letter to all climate scientists, publikovaného na Substacku Billa McGuirea, přeložil Martin Vrba.