Foto Pxfuel (CC0)
Nezisková organizace Save the Children ve spolupráci s výzkumníky ze Svobodné univerzity v Bruselu v září letošního roku představila studii Born into the Climate Crisis, upozorňující na vývoj klimatických změn a jejich dopad na lidská práva dětí po celém světě. Studie pracující s klimatickými daty a demografickými statistikami ukazuje, jak budou následující generace vystaveny klimatickými extrémům včetně sucha, veder a požárů. Klimatické extrémy už dnes zásadně ovlivňují práva dětí v zemích s nízkými a středními příjmy. Už dnes děti nejmladší generace v rozvojových zemích zažívají situace, kdy kvůli teplu nemohou jít do školy nebo čelí nedostatku vody. O přírodních katastrofách a hladomorech jako důsledcích změn klimatu ani nemluvě.
Klimatické extrémy už dnes zásadně ovlivňují práva dětí v zemích s nízkými a středními příjmy.
„Klimatická krize má zásadní dopady na současnou a budoucí generaci dětí. Polovina zemí s největšími příjmy je zodpovědná za 86 procent globálních emisí CO2. Největší tíhu ztrát a škod na zdraví a lidském kapitálu, půdě, kulturním dědictví a biologické rozmanitosti však nesou lidé ze zemí s nízkými a středními příjmy. Pokud nedojde k drastické změně a snížení emisí a omezení oteplování nad 1,5 °C, budou děti ze zemí s nízkými a středními příjmy zatíženy těmi nejnebezpečnějšími dopady klimatické krize,“ uvádí studie.
Hlavní klimatický výzkumník z belgické univerzity profesor Wim Thiery pro The Brussels Times vysvětlil, že i přes politické sliby o snížení dopadů klimatu, budou dnes narozené děti čelit v průměru sedmkrát větším vlnám horka, 2,6krát většímu suchu, 2,8krát častějším povodním řek, třikrát častějším neúrodám v zemědělství a dvojnásobnému počtu požárů ve srovnání se svými prarodiči narozenými v minulém století. „Mnoho životně důležitých funkcí planety kvůli koncentraci skleníkových plynů, ohřívání oceánů a úbytku ledu dosáhlo kritických úrovní, což vede k nebývalému nárůstu extrémních událostí souvisejících se změnou klimatu,“ píší tvůrci studie. Krize spojené se změnou klimatu a nečinností vlád vysokopříjmových zemí přitom povedou k mezigenerační krizi dětských práv.
Nesplnění příslibů vlád dojednaných na mezinárodních summitech bude mít vážné následky. Udržování oteplení pod úrovní 1,5 °C v porovnání s předindustriální úrovní by podle studie skoro o polovinu snížilo počet vln veder, bylo by o 39 procent méně sucha a povodní řek, pravděpodobnost neúrody by se snížila o 28 procent a výskyt požárů o desetinu. Přes sto milionů lidí v rozvojových zemích přivedou klimatické změny do chudoby a více než dvojnásobek lidí bude v budoucnosti odkázán na humanitární pomoc. Nejde přitom jen o hospodářskou situaci a zemědělství – klimatická krize má dopad i na bezpečnost a snižuje schopnost lidí vyrovnat se s lokálními konflikty.
V posledních letech vidíme po celém světě proti klimatické krizi protestovat hnutí, jako je Fridays for Future. Zároveň se objevují žaloby na vlády za porušení základních práv občanů nebo neplnění snižování emisí. Ke konci dubna 2021 podal spolek Klimatická žaloba ČR obdobnou žalobu na české státní orgány. Podle ní jsou čeští občané ohroženi nečinností státu v předcházení změně klimatu.