Grafika Science Photo Library
Internetovým vyhledávačům již dlouhé týdny vévodí výsledky, které odkazují na čínské dezinformace o původu nemoci covid-19. Přestože se tomuto problému obšírně věnoval projekt Sinopsis i jiná média (web China Digital Times či BBC), nepodložené informace šířené s pomocí čínských státních médií dále kolují po internetu. Tyto výsledky se po zadání klíčových slov zobrazují na prvních příčkách před relevantními zdroji. Nejedná se pouze o problém anglickojazyčného vyhledávání, potýkají se s ním i české vyhledávače. Čínské straně pomáhají v šíření dezinformací nejen algoritmy upřednostňující nově publikované informace s větším množstvím zhlédnutí, ale i nedostatek relevantních informací k některým klíčovým slovům a tématům.
Vyšetřujte USA, ne Čínu!
Nejvýraznějším příkladem tohoto jevu je vyhledávání klíčového slova Fort Detrick, tedy názvu americké vojenské základny, která se dle čínských konspiračních teorií měla zabývat výzkumem koronavirů a z níž měl virus uniknout ještě dříve, než se začal šířit na čínském území. Vyhledávače odkazují na čínská média v anglickém jazyce, z nichž informace přebírají jiné weby a šíří je dále i sociální sítě. Čínské zdroje v těchto zprávách shodně odkazují na „temnou“ minulost vojenské základny v Marylandu a tvrdí, že americká armáda zde s koronavirem dělala pokusy. Zprávy se snaží vyvrátit obecně přijímaný konsenzu, jenž je založen na důkazech uznávaných širokým mezinárodním společenstvím a podle nějž se virus poprvé objevil v Číně. Články mimo jiné shodně prohlašují, že základna Fort Detrick by se měla otevřít mezinárodnímu vyšetřování, což údajně požaduje patnáct milionů Číňanů (jiné zdroje uvádí dvacet milionů), kteří za tímto účelem sepsali a podepsali petici. Zároveň poukazují na údajně časté případy porušování bezpečnostních opatření ve výzkumných centrech na vojenských základnách na americkém území i v zahraničí, při nichž mohlo dojít k úniku nejen viru způsobujícího onemocnění covid-19, ale i jiných původců nemocí či zdraví nebezpečných látek.
Zatímco západní média si nemohou dovolit psát neustále o tomtéž, čínská státní média nemají problém vydávat velké množství zpráv opakujících dokola ty samé informace.
Takovéto snahy čínské vlády jsou nejen pokusem o zakrytí vlastní viny na rozšíření nemoci covid-19, k němuž došlo důsledkem popírání existence nové nakažlivé choroby, ale patrně také reakcí na prohlášení některých západních politiků i médií. Na počátku byla pandemie často označovaná jako čínská chřipka, v důsledku čehož se rapidně zhoršilo veřejné mínění o Číně i Číňanech. Zároveň se objevily dezinformace, že byl virus záměrně vypuštěn čínskou vládou. V době sílícího čínského nacionalismu nemohla Komunistická strana Číny odpovědět jinak než protiútokem.
Nyní sedm nejvýznamnějších západních vyhledávačů (Google, Bing, Ask, Yahoo, AOL, DuckDuckGo a Excite) při zadání klíčového slova Fort Detrick zobrazuje na předních pozicích problematické výsledky odkazující na stránky s nepodloženými čínskými dezinformacemi. Problém se nevyhýbá ani serveru YouTube, který na prvním místě nabízí ke zhlédnutí hned tři videa podporující čínský narativ o původu covidu-19. I český vyhledávač Seznam odkazuje k výsledkům přebírajícím čínské zprávy ze státních médií šířících propagandu, na rozdíl od zahraničních vyhledávačů však většinu stránek s tímto obsahem označuje jako problematické. Největší světové vyhledávače odkazují přímo ke zprávám z anglickojazyčných čínských webů, jakými jsou například čínská tisková agentura Nová Čína (Sin-chua), zpravodajský server Global Times, News.cn či CGTN. V češtině se problematický obsah vyskytuje na notorických dezinformačních stránkách jako Sputnik News či AC 24.
Jak k šíření dezinformací dochází?
Šíření čínské propagandy napomáhají algoritmy, které upřednostňují výsledky s vyšším počtem přečtení a zároveň i výsledky publikované v nedávné době. Tyto parametry tak nahrávají čínským médiím šířícím propagandu a v liberálním prostředí se proti nim velmi obtížně bojuje. Zatímco západní média si nemohou dovolit psát neustále o tomtéž, čínská státní média nemají problém vydávat velké množství zpráv opakujících dokola ty samé informace. Čínské zprávy tak přečíslí ty západní nejen svým množstvím, ale i díky tomu, že jsou stále nově publikovány.
Dalším faktorem, kterého čínská propaganda při šíření svých zpráv využívá, je nedostatek či přímo absence informací k určitým tématům, tzv. data void. Pokud k určitému tématu, v tomto případě k vojenské základně Fort Detrick, neexistuje dostatek relevantních zdrojů a zároveň jde o téma často vyhledávané, je pro čínskou propagandu snadné buď přečíslit relevantní informace svým narativem nebo přiřadit k danému termínu zcela nový obsah.
Čína své nepodložené teorie šíří i přes západní sociální sítě, jejichž používání je na jejím území zakázané. Od května tak twitterové účty, které provozuje čínská vláda a které často mají i miliony sledujících, rozeslaly či sdílely téměř tisíc příspěvků o Fort Detrick. Většina těchto účtů je ovšem pravděpodobně falešných. Již v roce 2019 bylo zrušeno tisíc falešných účtů, které byly součástí sítě botů přeposílajících obsah čínské propagandy, a dalších 200 tisíc bylo pozastaveno. Skrze falešné účty na sociálních sítích se též šíří citace neexistujících lidí, jako například jistého švýcarského biologa kritizujícího WHO.
Navzdory tomu, jak vehementně se Čína snaží šířit dezinformace o původu nového koronaviru, faktem zůstává, že Čína v době prvních výskytů onemocnění na svém území o novém onemocnění nejen neinformovala své občany ani mezinárodní společenství, ale navíc jakékoli informace přísně cenzurovala a za jejich šíření zatýkala. Čínští politici zpočátku popírali existenci nemoci covid-19, a znemožnili tak včasné řešení současného problému. Nemoc se tak mohla nekontrolovaně šířit dlouhé týdny nejen po čínském území, ale i za jeho hranice.
Autorka je sinoložka.