Foto Pexels, Creative Commons, CC0 1.0
„Ověřujte si informace“, zaznívá v posledních letech veřejným prostorem jako mantra internetové gramotnosti. Slyšeli jsme ji všichni – ať už na první hodině informatiky, od IT expertů nebo v internetové diskuzi na Twitteru. Možná jste to vy, kdo tuto poučku vytrvale opakuje starším příbuzným. Nepříjemná situace však nastává, když babička následujícího dne vítězoslavným tónem prohlásí: „Ověřila jsem si to, Zeman je mrtvej.“
Výzkumníci Kevin Aslett, Zeve Sanderson, William Godel, Nathaniel Persily, Jonathan Nagler a Joshua Tucker se zabývali právě tímto problémem. Vyzvali účastníky své studie, aby si přečetli internetové články, z nichž velké množství bylo zavádějících nebo lživých a pokusili se ověřit pravdivost obsažených informací. Účastníky studie rozdělili do pěti výzkumných skupin. První skupina byla vystavena nově publikovaným článkům (uveřejněným v posledních osmačtyřiceti hodinách). U těchto článků je pravděpodobné, že případné dezinformace ještě nebyly na internetu vyvráceny.
Ukázalo se, že lidé s nižší úrovní internetové gramotnosti zadávají do vyhledávače jiný typ příkazů než lidé v tomto ohledu vzdělanější.
Druhá skupina se zabývala stejnými články, účastníci však udávali svůj názor na pravdivost či nepravdivost článku dvakrát. Nejprve ihned po přečtení, podruhé poté, co se pokusili informace ověřit. Vědci na této skupině pozorovali, jaký vliv bude mít předpokládaná neochota respondentů změnit původní stanovisko. Třetí skupina byla podrobena stejnému postupu jako druhá. Články, které hodnotila, byly však starší, publikované v posledních třech až šesti měsících. Díky tomu se zvýšila pravděpodobnost dostupnosti pravdivých informací vyvracejících tvrzení dezinformačních článků.
Čtvrtá skupina byla opět podobná té druhé. Články, jimž byli účastníci studie vystaveni, byly čerstvé a všechny měly společné téma – pandemie covidu-19. Vědci se tímto užším zaměřením pokusili určit, zda budou účastníci studie při vyvracení dezinformací úspěšnější, pokud půjde o téma, které se bytostně dotýká jejich životů. Poslední skupina byla vystavena stejným podmínkám jako ta první. Participanti však byli vyzváni, aby si do svých zařízení stáhli rozšíření prohlížeče, které umožnilo podrobně sledovat jejich internetové aktivity.
Ověřováním k dezinfu
A jaké byly výsledky? Výzkum ukázal, že důvěra v dezinformace se ve všech zkoumaných případech zvyšovala v závislosti na snaze o ověřování. Data získaná díky první skupině ukázala, že snaha ověřit lživou informaci vedla ke zvýšení pravděpodobnosti, že respondent určí článek jako pravdivý o 19 procent. Výsledky druhé skupiny ukázaly, že snaha o ověřování informací vedla 17,6 procent respondentů, kteří původně označili článek za nepravdivý, ke změně stanoviska. To naznačuje, že vyhledávání online za účelem ověření nepravdivých zpráv může falešně zvýšit důvěru v jejich pravdivost. Zkoumání třetí skupiny ukázalo, že vliv stáří daného článku je zanedbatelný. U čtvrté skupiny, která se zabývala tématem covidu-19, byla pravděpodobnost špatného odhadu pravdivosti článku nejvyšší, snaha ověřovat informace vedla k navýšení o 20 procent.
Jednou z možných příčin problému by mohly být takzvaná data voids. Jedná se o fenomén, kdy určitá vyhledávaná hesla generují velmi málo výsledků. To se stává především tehdy, pokud je zadané heslo neobvyklé, například obsahuje slova, která nejsou běžně spojována. Příkladem může být případ, kdy Google zaznamenal problematické výsledky vyhledávání po zadání spojení „Jewish baby stroller“ (židovský kočárek). Pokud by uživatel zadal pouze spojení baby stroller, získal by velké množství relevantních výsledků. Slovo jewish však v tomto kontextu není běžně vyhledáváno, Google tedy po jeho přidání nabídne uživateli jen pár výsledků, jimiž budou antisemitské memes.
Ne všichni uživatelé internetu jsou však k nebezpečí dezinformací stejně náchylní. To ukázala výzkumníkům pátá pozorovaná skupina, u níž bylo možné podrobně sledovat vyhledávání. Ukázalo se, že lidé s nižší úrovní internetové gramotnosti zadávají do vyhledávače jiný typ příkazů než lidé v tomto ohledu vzdělanější. Méně poučení uživatelé často vyhledávali přímo titulek nedůvěryhodného článku. Je pochopitelné, že pokud do vyhledávacího okna zadáte „Další zvěrstvo ministra Pelikána na nátlak USA o schvalování terorismu!“, neukáže se vám mnoho důvěryhodných výsledků. 77 procent vyhledávaných hesel obsahujících titulek dezinformačního článku vrátilo účastníkům studie alespoň jeden další nedůvěryhodný článek v rámci prvních deseti výsledků. Hesla, která titulek článku neobsahovala, poskytla čtenáři nedůvěryhodný článek jen ve 21 procentech případů.
Studie ukázala, že poučka „ověřujte si své informace“, není univerzálním řešením problému. Nejde pouze o to hledat, ale hledat dobře, což se v době nepřeberného množství informací stává stále náročnějším. V množství případů tedy dobře míněná snaha ověřit si dezinformace vede k větší pravděpodobnosti jim podlehnout.
Autorka je studentka politologie a mezinárodních vztahů.