Sociální a ekologické organizace představily Novou dohodu pro Česko

Nová dohoda navrhuje sociálně-ekologickou transformaci, která nás má připravit na realitu klimatických změn. Na tiskové konferenci ji představila platforma Re-set, která vyzývá veřejnost k dialogu.

Nová dohoda: program sociálně-ekologické transformace pro Českou republiku“ je projektem reagujícím na klimatickou krizi, kterou chápe jako výchozí bod pro celkovou společenskou transformaci. Opouští proto čistě ekologickou perspektivu a dohodu nově staví na třech pilířích: péči, práci a přírodě. Klimatická krize je totiž krizí komplexní, a tomu musí podle tří mluvčích Nové dohody odpovídat také její řešení. Specialista odborového hnutí Bohuslav Čáp, který je mluvčím pracovní části, k tomu na tiskové konferenci uvedl, že „společenský a politický kolaps může nastat dříve než ten ekologický“. Společenskou dimenzi Dohody akcentovala také bývalá ombudsmanka a mluvčí sekce věnované péči, Anna Šabatová: „Jedná se o společnou krizi, a proto musíme hledat společné řešení. Jsme na křižovatce a čekají nás velké výzvy, ale současně jsme uprostřed paradigmatických změn.“ Šabatová také upozornila na obrovskou setrvačnost, s níž společenské změny působí.

Ohrožené základy společnosti

Nová dohoda má být komplexním návrhem. Její autorky a autoři chtějí veřejnost zapojit do diskusi o podobě naší budoucnosti. Dohoda se v jednotlivých kapitolách věnuje transformaci energetiky, těžkého průmyslu nebo dopravy, ale také zmíněné otázce ocenění péče, coby základu společnosti, smysluplné práci, dostupnému bydlení nebo ekonomické demokracii.

Stále lze ještě změnit způsob našeho uvažování a dohodnout se na takové podobě společnosti, v níž by lidé prosperovali společně s ostatními formami života, více pečovali o sebe navzájem i o krajinu.

Nezbytnost tohoto komplexního řešení rozvinul spoluzakladatel Fridays for Future Česká republika a mluvčí části věnované přírodě, Petr Doubravský: „Ekologická krize ohrožuje základy, na kterých náš život stojí. Krize jsou propojeny a prohlubují se navzájem, kdy třeba klimatická krize prohlubuje nerovnosti ve společnosti. Odpovědnost za krizi přitom nese někdo jiný, než kdo nese reálné důsledky.“ Podle Doubravského leží kořeny problému v ekonomickém systému, v němž krátkodobé zisky zastírají dlouhodobé dopady, a který dokázal rozložit společenskou soudržnost i ekologickou rovnováhu.

Mluvčí a vystupující expertky a experti jednotlivých oblastí poukazovali na neudržitelnost současného stavu. Například ekonomický systém stojí na neviditelné a špatně ohodnocené péči. Podle socioložky Evy Hejzlarové připadá podle střízlivého odhadu na jednu hodinu placené práce jedna hodina té neplacené, věnované péči. Politoložka Kateřina Smejkalová zdůraznila, že existuje dlouhodobá nerovnováha mezi bezprostředně přínosnými a špatně ohodnocenými profesemi a těmi, které naopak oceňuje trh. Současně reálné mzdy pracujících stagnují, nebo klesají, zatímco paralelně roste podíl „bullshit jobs.“

Můžeme žít v lepší zemi

K ekonomickým nákladům transformace ekonom Jan Bittner mimo jiné uvedl, že si je dovolit můžeme už proto, že ekonomické náklady klimatické krize jsou zkrátka nevyčíslitelné. Neudržitelný je tedy pouze současný stav, nikoli jeho změna.

V tiskové zprávě platforma Re-set uvedla, že z těchto podmínek se zrodila Výzva, která volá po otevření diskuse nad nutností společenské transformace směrem k větší spravedlnosti a udržitelnosti. Upozorňuje na potřebu změnit směr co nejdříve a dohodnout se na takové podobě fungování společnosti, aby z ní prospíval celek. Výzvu dle tiskové zprávy podpořily přední sociální (Jako doma, Nesehnutí, Platforma pro sociální bydlení), ekologické (Greenpeace, Hnutí Duha, NaZemi) a jedna odborová organizace (ALICE).

Platforma v tiskové zprávě poukazuje na skutečnost, že planeta se přehřívá, a proto se stále častěji potýkáme s extrémním počasím: suchem, povodněmi nebo nedávnými tornády. Kůrovec ničí oslabené lesy a pestrou krajinu nahradily rozsáhlé monokultury. Stále lze ještě změnit způsob našeho uvažování a dohodnout se na takové podobě společnosti, v níž by lidé prosperovali společně s ostatními formami života, více pečovali o sebe navzájem i o krajinu. „Proto musí být klimatická transformace pevně spjata se sociálním pokrokem a prohloubením demokracie ve všech sférách naší společnosti. Eko-sociální transformace odpovídá na problémy životního prostředí sociálním pokrokem,“ uvedl Bob Čáp. Můžeme žít v zemi poháněné čistě obnovitelnou energií a přechod k ní zorganizovat tak, aby byla spravedlivá a její náklady nenesli hlavně ti, jichž se dotkne nejvíce, uvádí platforma Re-set. Celý projekt je výsledkem více než ročních diskusí a práce více než stovky aktérů, aktérek a organizací.

K výzvě samotné se může připojit každý, k dispozici je také celé znění Nové dohody. Tisková konference a představení Dohody mají být prvním krokem v plánovaných debatách a nastolování jednotlivých témat ve veřejném prostoru.

Čtěte dále