Foto Frankie Fouganthin, Wikimedia CC BY-SA 4.0
Švédská premiérka Magdalena Andersson se v průzkumech těší relativně vysoké podpoře a zatím to vypadá, že v září vyhraje volby. I přesto se ale může stát, že tři měsíce před volbami podá rezignaci. Jejímu ministrovi vnitra a obrany Morganu Johanssonovi hrozí vyslovení nedůvěry. O všem může rozhodnout hlas Amineh Kakabaveh, velké odpůrkyně vstupu do NATO.
Premiérka pokusy pravice o svržení Johanssona označila za nezodpovědné.
Ač je Magdalena Andersson v úřadu teprve půl roku, hrozí jí už druhá parlamentní krize. První zažila hned po svém nástupu do funkce, kdy po sedmi hodinách rezignovala. Tehdy ale šlo o ústavní zvyklost. Koaliční partner, jímž byli Zelení, nesouhlasil s návrhem rozpočtu. „Existuje ústavní zvyklost, že by vláda měla podat demisi, když jedna strana koalice odstoupí. Nechci být v čele vlády, jejíž legitimita bude zpochybňována,“ uvedla Andersson a brzy poté se jí podařilo získat důvěru Riksdagu a znova stanout v čele Švédska.
Tentokrát to ale nemusí jít tak hladce. Magdalena Andersson vyhrožuje rezignací, pokud středopravicová opozice vyhraje hlasování o nedůvěře jejího ministra vnitra a spravedlnosti Morgana Johanssona. Hlasování vyvolala pravicově populistická strana Švédských demokratů, jimž přislíbila podporu Umírněná strana, Liberálové a Křesťanští demokraté.
Teď? Nebezpečné a nezodpovědné
Důvodem, proč Švédští demokraté chtějí Johanssonovi vyjádřit nedůvěru, je kriminalita gangů – v drtivé většině jde pak hlavně o ty muslimské. Dlouhodobé problémy, které vyvrcholily kolem Velikonoc, se Johansson snažil řešit například tím, že zpřísnil podmínky pro udělení pobytu nebo zajistil více obranných prostředků pro policejní jednotky. To ale Švédským demokratům nestačí. Podle nich ministr situaci nezvládl a požadují, aby přijal odpovědnost a rezignoval.
Premiérka pokusy pravice o svržení Johanssona označila za nezodpovědné. „Jsou tři měsíce před parlamentními volbami a v našem blízkém sousedství probíhá válka. Vytvářet situace plné politického zmatku a nejistoty je zcela nezodpovědné. Ve Švédsku si nemůžeme dovolit politické hry. Je to opravdu nebezpečné,“ prohlásila ve čtvrtek na tiskové konferenci. Sama Andersson si je ale vědoma toho, že násilné gangy jsou jedním z největších problémů současného Švédska, a v květnu představila vládní plán, který by měl problémy minimalizovat a předcházet jim.
V prvním případě se Andersson nakonec podařilo získat důvěru i díky nezávislé poslankyni Amineh Kakabaveh (Kakabaveh byla do Riksdagu původně zvolena za Levici, ze strany ale po sporech s vedením odešla, pozn. red.), která v prosinci minulého roku zvolení historicky první premiérky vítala s nadšením. „Pokud mají ženy právo volit, ale nikdy nejsou zvoleny do nejvyšších postů, demokracie není kompletní. V jejím jmenování je něco symbolického,“ okomentovala tehdy nástup Magdaleny Andersson do čela vlády.
Dnes už to patrně vidí jinak. Amineh Kakabaveh je původem z Kurdistánu a patří mezi nejhlasitější kritiky vstupu Švédska do NATO. Důvodem je i strach, aby Švédsko neobětovalo kurdskou menšinu Turecku, které přijetí Švédska a Finska zatím blokuje právě kvůli kurdským organizacím. A protože za ministrem a premiérkou stojí kromě Levice a Zelených i Centristé, bude právě její hlas rozhodující. Aktuální rozložení sil totiž vychází přesně 174:174, a právě nezávislá Kakabaveh je rozhodujícím hlasem.
Sama Kakabaveh se o tom, na čí stranu se v úterý přikloní, ještě nevyjádřila. Zároveň prohlásila, že pro vládní krizi není vhodná doba, rovněž ale zatím nevyloučila podporu návrhu Švédských demokratů. Kdyby podpořila pravicovou koalici, dost by tím ztížila vyjednávání o vstupu do NATO. Nutno ale podotknout, že Umírněná strana, která v koalici tvoří nejsilnější hlas, je dlouhodobým podporovatelem vstupu do Severoatlantické aliance. Momentálně Kakabaveh jedná s vládní sociální demokracií o otázkách vývozů zbraní a o kurdské otázce na švédském území. To, jak se nakonec nezávislá poslankyně rozhodne, se Švédsko dozví v úterý.
Autorka je spolupracovnice redakce.