Quo vadis, Sverige? Reportáž ze švédského volebního víkendu v Malmö

Ve Švédsku o víkendu proběhly volby do Riksdagu, ale také do obecních a krajských zastupitelstev. Průzkumy předpovídaly těsný výsledek, což se nakonec potvrdilo.

Je sobota 10. září 2022 a Švédsko zítra čeká volební den. Kromě 349 zástupců jednokomorového Riksdagu Švédi volí i do obecních a krajských zastupitelstev. Dny ve Skandinávii začínají o něco později než v Česku. Po osmé hodině jsou ještě ulice vylidněné. Výjimku tvoří okolí klubovny Levicové strany, kde se členové i sympatizanti pomalu scházejí, aby připravili vše pro kontaktní kampaň. „Kromě klasické volební kampaně jsme s voliči v kontaktu i tak, že jim prostě voláme,“ vysvětluje mi Daniel Sestrajcic. „Na ulici často nemají čas, a to se dá po telefonu vychytat. Samozřejmě se občas stane, že to zvedne někdo, kdo nám úplně nefandí. Tak se prostě omluvíme a zavěsíme. Když narazíme na někoho, kdo nás naopak chce volit, začneme se bavit i o tom, jestli neplánuje vstoupit do strany. Takže je to i nábor,“ říká Sestrajcic s tím, že tady v Malmö je Levice hodně silná. Má tu kolem tří tisíc členů. Sám Sestrajcic byl v letech 2014 až 2018 poslancem. Znova už ale nekandiduje a věnuje se spíše organizačním věcem.

Vyprávím mu o svém ranním zážitku, kdy jsem před supermarketem potkala muže bez domova, který měl připnutý odznáček s logem jeho strany, protože podle něj se předsedkyně strany Nooshi Dadgostar o lidi jako on doopravdy zajímá. Sestrajcic není překvapený. Strana Levice je podle něj nejvhodnější stranou pro obyčejné lidi, včetně těch extrémně zranitelných. „Lidé nám věří, protože my si do politiky nejdeme dělat kariéru. Máme něco jako ‚stranickou daň‘. Když jsem byl poslancem, měl jsem menší příjem než moje manželka, která je učitelkou, protože jsem polovinu odváděl straně. Proto nám naši voliči věří, že v Riksdagu pracujeme doopravdy pro ně,“ vysvětluje. Strana je navíc oblíbená i u národnostních a etnických menšin. Nooshi Dadgostar se sice narodila ve švédském Göteborgu, její rodiče ale utekli z Íránu. „Ona je pro ně vzorem,“ říká Sestrajcic se zřetelnou pýchou v hlase.

Lidé ji mají rádi, ale diskutovat neumí

V klubovně se vedle call centra a zasedací místnosti nachází spousta volebních prospektů a jiných volebních materiálů, včetně plakátů. Na všech je vyobrazena Nooshi Dadgostar při kontaktu s voliči, nezřídka se s nimi politička objímá či jim jinak vyjadřuje blízkost. Vše doprovází heslo „Nooshi 2022“. „Ohledně volebního hesla Nooshi 2022 jsme ve straně dost rozpolcení. Na jednu stranu ano, Nooshi je hodně oblíbená. Odvedla skvělou práci – rve se za zlepšení bytové situace a Löfven odstoupil hlavně kvůli ní. Každý, kdo ji potká, ji má hned rád, umí to s lidmi. Na druhou stranu jsme strana a tu tvoří více lidí, ne jen předsedkyně. Bohužel také musím přiznat, že Nooshi je v debatách dost slabá,“ povzdychne si Sestrajcic s tím, že Dadgostar zná od jejích sedmnácti let, kdy začínala jako aktivistka. Jeho slova potvrzuje i průzkum toho, jak voliči vnímají výkony předsedů stran v televizních debatách. Dadgostar se v něm nachází až na šestém místě. Hůře si vedla už jen Annie Lööf ze Strany středu a spolupředsedkyně Zelených Märta Stenevi.

Při rozdílu jednoho mandátu bude jasno až ve chvíli, kdy se sečte poslední hlas.

O kousek dál, v blízkosti náměstí Gustava Adolfse, se kolem desáté ráno začíná Malmö pomalu probouzet. Na malém plácku se vedle prodejců ovoce a zeleniny pomalu scházejí zástupci všech kandidujících stran, aby odstartovali poslední den kontaktní kampaně. U sociálních demokratů vládne dobrá nálada. Složení jejich týmu je nejpestřejší. Lehce tu převládají ženy, generačně je to hodně vyrovnané. Po jedenácté hodině přichází i sociálnědemokratický lídr kandidátky pro oblast Skåne Henrik Fritzon, jenž je zároveň stranickým odborníkem v oblasti zdravotnictví. Skåne, jehož hlavním městem je Malmö, podle něj nejvíce trápí přetížený zdravotnický systém. „Náš hlavní volební slib je zkrátit čekací dobu a ujistit občany, že každý dostane zdravotní péči, jakmile ji bude potřebovat. Tomuto problému se léta věnujeme a věříme, že voliči naši práci vidí a ocení. Přilákali jsme do zdravotnictví tady ve Skåne více než dva ticíce lékařů a lékařek. Jenže stále to není dost,“ vysvětluje. Ve Švédsku existuje program, který by měl pacientům zaručit, že se jim dostane pomoci do 90 dnů od stanovení diagnózy. Více než 45 tisíc lidí ale čeká příliš dlouho, což je pro jejich zdraví nebezpečné.

Ohledně výsledků voleb do krajského a obecního zastupitelstva je Fritzon optimistou. „Připravili jsme ambiciózní plán, který jsme voličům představili ve 13 bodech. Vedle už zmiňované zdravotní péče plánujeme vytvořit i dalších 35 tisíc pracovních míst. Pracujícím lidem musíme ukázat, že nám na nich záleží, a dát jim lepší podmínky v podobě vyšších platů,“ dodává a ukazuje mi jeho zkrácenou verzi programu, kterou rozdává voličům společně s růžemi – symbolem sociální demokracie.

Optimismus sdílejí i jeho straničtí kolegové. Ač obecně panuje shoda na tom, že výsledek bude těsný, všichni věří, že brzy budou sociální demokraté slavit vítězství. Když jsem se Nihada Pasice, městského zastupitele v Malmö, zeptala, jestli věří v opětovné uvedení Magdaleny Andersson do funkce premiérky, neváhal s odpovědí ani vteřinu. „Jsem přesvědčený, že Magda se opět stane premiérkou. Stejně jako v roce 2018 nebude jednoduché sjednat podporu, ale jsem přesvědčený, že ona to zvládne. Samozřejmě bude záležet na každém mandátu. Pro nás je moc důležité, kolik se dostane Zelených, které moc potřebujeme.“

Strana zelených současnou vládu Magdaleny Andersson podporuje, zároveň je ale nejmenší parlamentní stranou a její budoucnost dlouho nevypadala růžově. V průzkumech se prakticky celé čtyři roky pohybuje kolem čtyř procent, což je hranice pro vstup do Riksdagu. Osazenstvo jejich volebního stánku je bezpochyby věkově nejmladší, tvoří ho výhradně mladí lidé kolem dvaceti let. Christian, kandidát do krajského zastupitelstva, připouští, že pro Zelené je důležitý každý hlas. „Děláme, co můžeme. Teď je důležité hlavně, abychom ještě zapracovali a získali všechny hlasy, co získat můžeme. Věříme, že naši stranu Švédsko potřebuje.“ Tím naráží hlavně na problémy životního prostředí. Magdalena Andersson podle něj odvádí skvělou práci na poli sociální politiky, kterou jeho strana schvaluje, ohledně environmentálních problémů už ale sociální demokracie pokulhává. „Tam prostě máme lepší program my. A právě proto se navzájem potřebujeme,“ usměje se.

Velkým překvapením voleb jsou už teď Švédští demokraté. Dříve strana platila za outsidery, v srpnu ale předběhli Umírněné a dostali se v průzkumech na druhé místo. Jejich lídr Jimmie Åkesson byl navíc v debatách velice úspěšný, což straně hraje do karet. Kandidát do Riksdagu Patrick Angelin si rostoucí popularitu strany vysvětluje tak, že Švédové jsou z dění v posledních letech unavení a touží po změně. „Švédští demokraté, kteří jsou v Riksdagu od roku 2010, nikdy nebyli součástí vlády. Víme, že třeba Levice, Zelení nebo sociální demokracie s námi spolupracovat nechce, ale to je jejich problém. Oni padají, a my stoupáme. Umírnění v minulosti také nechtěli, ale současná situace jim ukázala, že nemají jinou možnost, jestli chtějí Švédsko ještě zachránit,“ říká Angelin sebevědomě.

Sebevědomí nechybí ani u již zmíněných Umírněných, kteří stojí hned vedle. Pro obě strany je typická modrá barva, takže na první pohled se ani nepozná, že jde o dvě různé strany, ač se obě řadí k pravici. Umírnění jsou největší opoziční stranou v Riksdagu, jejich předseda Ulf Kristersson platí za vůdce opozice. Premiéra měla strana naposledy po volbách v roce 2010, a tak by se po dvanácti letech rádi vrátili zpátky do vlády. Konzervativní Umírnění toho chtějí dosáhnout i za pomoci nacionálně zaměřených Švédských demokratů.

Sympatizantka Umírněné strany Anja víceméně potvrzuje slova Patricka Angelina. Podle ní bude novým švédským premiérem Ulf Kristersson. „Věříme, že zvládneme sociální demokraty porazit. Ulf Kristersson si v debatách vedl velmi dobře, daleko lépe než Magdalena Andersson. Voličům slibujeme, že pro ně máme lepší alternativu, než jakou nabízí levicová koalice. Máme řešení na vysokou kriminalitu i zvyšující se ceny energií. Chceme se zasadit o větší využití nukleárních elektráren, na čemž se shodujeme se Švédskými demokraty.“

Podle průzkumů ale nebude Umírněným podpora Švédských demokratů a Křesťanských demokratů na většinu stačit. Co pro sociální demokracii znamenají Zelení, tím jsou pro Umírněné liberálové. I oni potřebují každý hlas, neboť se jejich preference pohybují na hraně nutné pro vstup do Riksdagu. „Ulf Kristersson se díky nám stane premiérem. Magdalena Andersson už Švédsko zničila dost.  Situace je tak vyhrocená, že se spousta lidí, kteří předtím volit nešli, zvedne a k volbám půjdou. To hraje do karet spíše nám,“ říká mi u stánku liberálů Joel. V jeho hlase je ale cítit mírný skepticismus. „Uvidíme zítra,“ dodává s povzdechem.

Centristé na rozcestí

Poslední z velkých stran jsou centristé. Ti dříve byli tradičním partnerem Umírněných, od doby, co v jejich čele stanula Annie Lööf, ale drží se sociálními demokraty a kloní se víc nalevo. Lööf si je s Andersson velmi blízká, premiérka ji vzala například na nedávnou zahraniční návštěvu USA. Ačkoliv však předsedkyně Strany středu má v podpoře levicové koalice jasno, strana je rozpolcená. Podle jejich lídra v obecních volbách Antona Sauer by strana měla počkat, jak dopadnou volby, a až potom slíbit podporu jedné z koalic. „Necháme rozhodnout voliče,“ pokrčil rameny.

Členové mládežnické organizace centristů ale postoj Sauera nesdílejí. Členové Anthony a Anja postávají o kousek dál, nedaleko městské radnice, kam má dnes přijet předseda Švédských demokratů Jimmie Åkesson. Antony s Anjou přišli vyjádřit nesouhlas s jeho politikou a na místě lákají mladé lidi, kterých přišlo poměrně dost, k členství u Mladých centristů. „Co se týče ekonomiky, jsme spíše napravo, ale od té doby, co se Umírnění rozhodli paktovat se Švédskými demokraty, nemáme na výběr. Nelíbí se mi jejich rasistické postoje a rozhodně nechci, aby s nimi centristé spolupracovali. Magdalena Andersson je nám bezpochyby názorově bližší,“ odpovídá Anthony na otázku, koho by centristé měli podpořit.

Mladí centristé však nejsou jedinou organizací, která dnes přišla vystoupit proti Jimmiemu Åkesonovi. O kousek dál s transparenty „Jimmie fuck off“, „Sjednocené Skåne proti rasistům“ a „Uprchlíci jsou tu vítáni“ stojí členové Mladé levice. Většina z nich ještě nemá volební právo, jde převážně o aktivní středoškoláky. „Jsme tu, abychom ukázali, že s postoji Åkessona a jeho strany nesouhlasíme. Znepokojuje nás stoupající vliv Švédských demokratů, kvůli kterému se stupňuje i míra rasismu ve společnosti. Ze zítřejších voleb jsme dost nervózní, je to vážně padesát na padesát. Buď vyhraje Magdalena Andersson, nebo to bude konec pro solidární Švédsko,“ prozrazuje Alexandra, která je členkou teprve rok. Na Levici se jí líbí, že je podle ní hodně otevřená i trans lidem.

Náměstí před radnicí se začíná pomalu plnit příznivci i odpůrci Švédských demokratů. Mezi příznivci lze najít všechny věkové skupiny od nejmladších voličů až po seniory, kteří zde lehce převládají. Před druhou hodinou Åkesson z pódia zdraví Malmö a jeho fanoušci ho vítají hlasitým potleskem. „Švédští demokraté zastávají konzervativní hodnoty a to se mi na nich líbí. Hlavně jim záleží na Švédsku, které chtějí zachovat silné, jednotné a hlavně švédské. Potřebujeme snížit kriminalitu a vylepšit školství,“ vysvětluje mi Jenny, proč dneska přišla a zítra plánuje volit Švédské demokraty. Když se jí zeptám na to, jaký názor má na současnou premiérku a její vládu, celá zrudne. „Magdalena Andersson je hotová katastrofa. Ona a její strana Švédsko zničily. Sice se setkává se světovými lídry, ale o to, co se děje u nás, se nezajímá. Budu sice volit Švédské demokraty, ale doufám, že vyhrají Umírnění a Ulf Kristersson se stane premiérem. Teď má daleko větší šanci, než měl v roce 2014.“ Stejný postoj má i její manžel. „Ona má na billboardu otázku ‚Jaké Švédsko si vyberete vy?‘ No tak já jí to řeknu: to její určitě ne.“ Celá akce je hlídána policejními hlídkami, a přestože se tu setkávají příznivci s odpůrci, ke konfliktům nedochází.

Krátce po skončení akce se v Malmö spustí liják, který neustane téměř celý den. Ani hustý déšť ale nepřeruší kontaktní kampaň. Strany mají pro tento případ připravené velké deštníky – na rozdíl ode mě. Když kandidát Zelených Kami Timothy Petersen vidí, že se nemám kam schovat, okamžitě mi nabídne místo pod svým deštníkem. Společně se shodujeme, že zítřejší volby jsou vlastně takovým referendem, jestli se Švédsko vydá napravo, nebo nalevo. On sám je z výsledku velice nervózní. Vadí mu, že se málo mluví o klimatické krizi. „Cítím, že ve volbách se rozhoduje o dvou důležitých věcech. Zaprvé o lidskosti a o tom, jak chceme přistupovat k nejzranitelnějším obyvatelům Švédska. Potom tu jsou otázky řešení kriminality, kvality školství a tak různě, ale třeba životní prostředí je dost upozaděné. Přitom jeho stav souvisí i se sociální politikou. Lidé potřebují cítit bezpečí, ale to nejde, pokud nebudeme řešit klimatickou krizi.“

Běžte volit a nevolte rasisty

Politika promlouvá do každodenního života i daleko od stranických kiosků. Jeden z místních loppisů (bazarů – pozn. red.) má přes celou výlohu nápis „Nevolte rasisty“ a stejný vzkaz čeká návštěvníky i uvnitř obchodu.

Cestou na zpátky znova potkávám Nihada Palasice. Sociální demokrat má z kontaktní kampaně dobrý pocit. Odznáčky s podobiznou Magdaleny Andersson na stánku zmizely do pěti minut. „Lidé po nich šíleli, ani jeden nám nezbyl,“ říká hrdě. Argumentuju tím, že kampaň je podobně jako u Levice hodně postavená na osobě Magdaleny Andersson a připomíná téměř prezidentskou volbu, což nemusí být úplně k užitku. „Někteří lidé nás volí vyloženě kvůli Magdaleně. Samozřejmě, že jsou jim blízké i naše postoje, ale Magda přitáhla i ty, které naše strana v minulosti třeba zklamala,“ odpovídá po chvilce zamyšlení. Jeho slova se mi potvrdí po chvilce, kdy se bavím o zítřejších volbách s důchodkyní Helene. „Když loni Stefan Löfven rezignoval, nechtěla jsem už znova volit sociální demokracii, ale Magdalena Andersson mě přesvědčila. Není v úřadě ani rok, ale stihla pro Švédsko udělat skvělou práci. Věřím jí, že to zvládne. Ulf Kristersson s podporou Švédských demokratů by byli pohromou.“

Vidina Švédských demokratů jako nových členů vlády straší i Marcuse. „K volbám rozhodně půjdu, ale ještě nejsem plně rozhodnutý. Chtěl jsem původně volit Zelené, ale když se na druhé místo dostali Švédští demokraté, zvažuji, že podpořím spíše Sociální demokracii. Je teď nemožné předpovídat, jak to dopadne, protože je podle mě stejně pravděpodobné, že v čele vlády usedne Andersson i Kristersson. Osobně si myslím, že až půjdou lidé v neděli k volbám, tak si uvědomí, že Magdalena Andersson je skvělá státnice, která se umí za Švédsko postavit, jak teď ukázala s cenami energií.“ Tím Marcus naráží na situaci, kdy premiérka v EU prosazovala vládní návrh na oddělení ceny elektřiny od ceny plynu, díky čemuž se má zlevnit cena plynu v jižním Švédsku.

Jeden hlas rozhodne o všem

Volební místnosti se otevírají 11. září v osm hodin ráno. Tedy aspoň fyzicky. Švédové, kteří žijí v zahraničí, mají možnost volit korespondenčně. Naopak v obecních a komunálních volbách mohou volit i občané, kteří ve Švédsku dlouhodobě pobývají. Magdalena Andersson Švédům připomíná, že mají jít volit, hned v ranním instagramovém příspěvku. Připomíná ale i to, že 11. září je dnem teroristického útoku v USA roku 2001. A o dva roky později v tento den byl vykonán atentát na sociálně demokratickou ministryni zahraničí Annu Lindth, jejíž památku byli ráno členové strany uctít.

Před radnicí vlají švédské vlajky symbolizující volební den. Jako první před volební místností potkávám Anju. Opět hustě prší, to ji ovšem nezabránilo být jednou z prvních. Ani se jí nemusím ptát, koho volila. Na svetru má připnutou placku s podobiznou současné premiérky. „Volím Magdalenu Andersson, Ulf Kristersson jako premiér by znamenal konec Švédska: Můj manžel je Nor a vždy jsem mu záviděla, že měli premiérku Gro Harlem Brundtland. Teď máme my svojí Gro, ale ještě lepší.“ Ani mě nenechá doříct otázku, zda věří, že Magdalena Andersson dnes vyhraje. „No jasně, že jo. Jsem o tom přesvědčená,“ přerušuje mě v půlce věty. Andersson vítězství věští i poslední zveřejněný volební průzkum agentury Demoskop, i když velice těsné. Podle něj by levicová koalice získala 175 mandátů, což je nejtěsnější většina, kterou mohou mít, a skutečně tak bude záležet na každém získaném hlasu. Sociální demokracie jasně vede u žen,mužů naopak vedou Švédští demokraté.

„Jak se dostaneme do volební místnosti?“ ozve se za mnou v momentě, když už jsem na odchodu. Otec a syn Andreas a Andreas se rovněž vydali k volbám jako jedni z prvních. V případě Andrease staršího jde o první volby po letech. „Já volím už několik let Umírněné, ale otec jde k volbám po dlouhé době,“ sdělí mi Andreas mladší a podívá se na otce. „Když já už se nemůžu dívat na to, jak ta ženská Švédsko ničí. Jen se na to podívejte,“ zabručí Andreas starší.

Ač jsem nečekala, že v den voleb se ještě setkám s kontaktní kampaní, členové Levice před kostelem sv. Jana rozdávající kolemjdoucím kávu mě vyvedou z omylu. „Spousta lidí je ještě nerozhodnutých a my chceme posbírat všechny hlasy, které můžeme,“ vysvětlují mi. Z komunálních voleb nervózní nejsou, ohledně sněmovních ale už optimismus mizí. Podle posledních průzkumů Levice oslabila, což ztěžuje situaci celé koalici. Kousek od nich někdo napsal křídou na chodník výzvu „Běžte dneska volit“. Samotný pisatel nelobbuje za žádnou konkrétní stranu, pouze vyzývá lidi k volbám. Volební účast je přitom ve Švédsku tradičně vysoká – posledních voleb v roce 2018 se účastnilo přes 87 procent.

Sociální demokraté se dneska už do kontaktní kampaně nepouští. Naopak objíždějí kiosky rozeseté po Malmö a odváží všechny materiály do sídla strany, které sídlí v ulici nesoucí jméno bývalého premiéra Olofa Palmeho. Stejně jako včera ani v den D neopouští sociální demokraty optimismus. „Rozhodně vyhrajeme. Ve Skåne určitě, na celostátní úrovni to bude těsné, ale Magda vyhraje. Je to úžasná premiérka,“ říká rázně jeden ze členů strany.

Telefonicky se mi ještě podařilo spojit se studentkou Anastasiou pobývající ve městě Umeå. Švédské občanství zatím nemá, takže může volit pouze v obecních a krajských volbách. „Jsou to moje první švédské volby a první svobodné volby vůbec.“ Anastasia totiž pochází z Ruska. Výsledek si netroufá odhadovat. „Spousta mých kamarádů volila Levici. Jsou to totiž skoro všechno imigranti, takže imigrační politika je pro nás nejdůležitější faktor.“

Těsně před uzavřením volebních místností potkávám Sama, svého prvního respondenta, který volil centristy. „Nevyhrají, to vím. Skončí někde uprostřed. Oni na rozdíl od sociálních demokratů, Umírněných a Švédských demokratů nemají ve svých řadách populisty. To se pak vyhrávají volby těžko,“ pokrčí rezignovaně rameny.

Volební den končí bez výsledku

Volební místnosti se uzavírají ve 20 hodin. Pár minut před oficiálním uzavřením už jsou venku první exit polly. Ty věští vítězství sociální demokracii, Švédští demokraté obsadili druhé místo. Zároveň ale předpovídají velmi těsný výsledek. Levicová koalice tvořená sociálními demokraty, centristy, Levicí a Zelenými má 50, 6 procenta, což je v přepočtu na mandáty 176 křesel z celkových 349. Většinu tedy má díky dvěma křeslům a všechno může být ještě úplně jinak. Ve volebním štábu sociální demokracie v Malmö atmosféra houstne.

Před jedenáctou večer, kdy je sečteno přes 60 procent hlasů, se do vedení dostává pravicová koalice. Pořád jde ale jen o rozdíl jednoho mandátu. Stejný výsledek se drží až do jedné ráno, kdy novináři začínají pomalu opouštět volební štáby a media místo výsledku hlásí, že jasno bude ve středu. Výsledek je totiž tak těsný, že ho pravděpodobně rozhodnou hlasy od Švédů ze zahraničí a taky takzvaní förtidsrösta, tedy voliči, kteří hlasovali dříve. Ve volbách roku 2018 právě tyto hlasy rozhodly o třech mandátech, což je při tak těsném výsledku opravdu důležité. Právě tyto hlasy se budou sčítat ve středu.

Jedno je ale jisté už teď. Švédští demokraté měli důvod k oslavě již včera – stala se z nich druhá nejsilnější švédská strana. Do Riksdagu se také dostaly obě „trpasličí“ strany, tedy liberálové a Zelení, kteří se v průzkumech pohybovali kolem 4 procent.

Po jedné ráno stávající premiérka poděkuje všem, kteří volili sociální demokracii. Oproti minulým volbám si strana polepšila o osm křesel a 2,2 procenta. Paradoxně to ale může být hořké vítězství, jestliže oslabí levicová koalice. Premiérka zatím nechce dělat žádné závěry, ví, že výsledek dnes nebude. „Jsem hrdá na to, že jsem Švédka a sdílím naši zemi se všemi Švédy, kteří také tvrdě pracují a kteří také chtějí, aby se každému v naší zemi dařilo dobře. Chci žít ve společnosti, kde si navzájem důvěřujeme a respektujeme se,“ uzavírá dnešní den.

Volební den ve Švédsku končí. Výsledek ale bude až ve středu, možná ve čtvrtek, protože korespondenčních hlasů se sešlo mnoho. V pondělí ráno švédskými médií koluje slovo „valdramat“, tedy volební drama. Švédský The Local upozorňuje, že žádná ze stran by se ještě neměla radovat. Při rozdílu jednoho mandátu bude jasno až ve chvíli, kdy se sečte poslední hlas.

Autorka je spolupracovnice redakce.

Čtěte dále