Jair Bolsonaro. Foto Marcos Corrêa, PR, Flickr, CC BY 2.0
Za dva týdny v Brazílii proběhne první kolo prezidentských voleb a podle průzkumů veřejného mínění už je nějakou dobu v podstatě jisté, že se v nich uskuteční jeden ze dvou scénářů. Buď se v závěrečném souboji utkají současný prezident Jair Bolsonaro a levicový exprezident Luiz Inácio Lula da Silva, nebo se Lulovi podaří zvítězit hned v prvním kole.
Druhá varianta je sice méně pravděpodobná, ale podle statistiků ji nelze vyloučit. Naopak téměř nepřipadá v úvahu, že by se do druhého kola podařilo probojovat některému z devíti dalších prezidentských kandidátů. Nejsilnější z nich, zkušený levicový politik Ciro Gomes, se v průzkumech pohybuje pod hranicí deseti procent a zdá se, že mu zásadně nepomohl ani slušný výkon v první předvolební debatě.
Letošní volby tedy podle očekávání zůstávají především kláním mezi Lulou a Bolsonarem, ve kterém se druhý jmenovaný pokouší za pomoci stále vyostřenější rétoriky dohnat soupeřův náskok a zároveň si po Trumpově vzoru připravuje půdu pro zpochybnění výsledků voleb. Panují proto obavy z povolebního násilí, do něhož by se teoreticky mohli zapojit i příslušníci ozbrojených složek.
Návrat k prosperitě
Volební strategie obou hlavních soupeřů je diametrálně odlišná. Lula da Silva, který byl prezidentem v době největší brazilské hospodářské prosperity v letech 2003 až 2011, sází v kampani především na nostalgii po lepších časech. Zdůrazňuje tak nemalé úspěchy v sociální oblasti nebo v boji proti odlesňování Amazonie a kritizuje Bolsonara za to, že toto dědictví demontuje.
Panují obavy, že by mohli po volbách ozbrojení Bolsonarovi příznivci rozpoutat krveprolití v ulicích nebo napadnout Kongres, jako se o to 6. ledna pokusili podporovatelé amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Zároveň se však zdržuje příliš ostrých nebo osobně laděných vyjádření a slibuje návrat k „normální“, konsensuálnější politice. V souladu s tímto posunem do středu se Lula obklopil někdejšími soupeři z demokratické levice i pravice. Kupříkladu Lulovým kandidátem na viceprezidenta se stal bývalý guvernér státu São Paulo Geraldo Alckmin, který byl přitom jeho hlavním soupeřem z voleb v roce 2006.
Lula si také získal podporu své bývalé ministryně životního prostředí Mariny Silvy, která se s ním rozešla v roce 2008 a od té doby se v boji o prezidentský úřad několikrát postavila kandidátům jeho Strany pracujících (PT). Celkem exprezidenta podporuje devět větších politických stran a dá se předpokládat, že by si byl po volbách schopen zajistit ještě podstatně širší koalici stejně jako v době svých prvních dvou funkčních období.
Bolsonaro má oproti tomu za sebou pouze tři významnější strany a velká část politického spektra už od něj delší dobu dává ruce pryč. To se opět potvrdilo 7. září během vojenské přehlídky ku příležitosti dvoustého výročí brazilské nezávislosti, které se nezúčastnili šéfové obou komor Kongresu.
Souboj dobra se zlem
Odpor politických stran sice představuje problém pro praktické vládnutí, ne však pro Bolsonarovu předvolební kampaň, která je v první řadě založená na negativních emocích, očerňování soupeře a takřka apokalyptických vizích. Dosavadní prezident se stejně jako v průběhu celého svého mandátu staví do role bojovníka proti temným silám a letošní volby neváhá popisovat jako „souboj mezi dobrem a zlem“.
Bolsonaro je v tomto vyhroceném dualistickém pojetí obhájcem věřících křesťanů (zvláště jemu dlouho nakloněných evangelikálů), tradičních rodinných hodnot a samozřejmě i veřejného pořádku, který mají třeba i násilím chránit všemocné bezpečnostní složky. Prezident ve veřejných vystoupeních svého oponenta rutinně obviňuje z plánů na legalizaci drog nebo potratů a varuje před nastolením komunistické diktatury.
„Děkuji Bohu za poslání, které mi svěřil, abych se stal prezidentem republiky. Čelíme zlu. Proti nám stojí ďábel, který chce v naší Brazílii nastolit komunismus. Člověk, který byl světovou jedničkou v oblasti korupce. Člověk, který naší zemi nezanechal nic dobrého,“ hřímal kupříkladu Bolsonaro 13. září v projevu ke svým příznivcům ve městě Sorocaba.
Nejsilnější zbraň: korupce
Zatímco apokalyptická rétorika o boji se zlem osloví nejspíše jedině Bolsonarovo ne až tak početné „tvrdé jádro“, obvinění z korupce jsou bezpochyby jeho nejsilnější zbraní v kampani. Lula byl sice po evidentně zpolitizovaném procesu očištěn od obvinění přímo proti jeho osobě, dlouhá vláda Strany pracujících je však v očích významné části Brazilců stále spojena s řadou dalších korupčních skandálů, což v posledních volbách výrazně napomohlo vítězství politického „outsidera“ Bolsonara.
Po čtyřech letech vlády extrémně polarizujícího prezidenta tato vzpomínka značně vybledla, Jair Bolsonaro a jeho tým se nicméně v kampani snaží korupční historii Strany pracujících vehementně připomínat. „Jeho vláda se vyznačovala kleptokracií, byla to vláda založená na krádeži. A tato krádež měla Lulovi zajistit podporu v parlamentu,“ upozornil současný prezident v první předvolební televizní debatě na skandál s nákupem hlasů poslanců z roku 2005. „Vaše vláda byla tou nejzkorumpovanější vládou v historii Brazílie.“
Lula na obvinění z korupce odpovídá zpravidla připomínkou úspěchů, kterých se mu za osm let v čele státu podařilo dosáhnout. „Za našeho působení jsme vytvořili dvacet milionů pracovních míst a současný prezident toto dědictví ničí,“ reagoval v televizní debatě. „Ničí ho, protože se ze všeho nejraději chvástá. Rád si vymýšlí neexistující čísla a myslí si, že tomu lidé věří. Země, kterou jsem za sebou zanechal, lidem chybí. Protože to byla země s vysokou zaměstnaností, jejíž obyvatelé měli právo žít se vztyčenou hlavou.“
Příprava na porážku
V tuto chvíli se zdá, že vzpomínka na lepší časy funguje u brazilských voličů sužovaných vysokou nezaměstnaností a inflací lépe než připomínka korupčních skandálů. Vyplývá to alespoň z průzkumů, ve kterých Lula stabilně vítězí v obou kolech – v tom druhém podle agregátoru deníku Estadão v průměru o 13 procent.
Bolsonaro si je soupeřova náskoku samozřejmě vědom, a proto se už několik měsíců intenzivně připravuje na možnou prohru tím, že po Trumpově vzoru bije na poplach před údajnou hrozbou volebního podvodu a pokouší se zpochybnit brazilský elektronický hlasovací systém. Prezidentova nařčení nejsou nová – už před čtyřmi lety tvrdil, že mu bylo ukradeno vítězství v prvním kole. Nikdy pro to ale nepředložil žádné důkazy a policejní vyšetřování, které v této věci inicioval, skončilo fiaskem.
Brazilský elektronický systém hlasování, jehož zavedení mimochodem Bolsonaro na počátcích své politické kariéry požadoval, je podle domácích expertů i zahraničních institucí mimořádně bezpečný a nikdy se do něj nepodařilo nikomu nabourat. Prezident přesto pokračuje v jeho zpochybňování a není jasné, jestli bude ochoten případnou prohru uznat, nebo se naopak pokusí volební výsledek nějakým způsobem zvrátit.
Obavy z násilí
V souvislosti s možným nepřijetím porážky se občas objevují odkazy na Bolsonarovy blízké vztahy s armádou. Prezident do své vlády jmenoval rekordní počet bývalých nebo současných vojáků a za kandidáta na viceprezidenta si pro první i druhé volební období vybral generála ve výslužbě. Hrozba opakování vojenského převratu z roku 1964, který Bolsonaro neváhá obhajovat třeba ani při setkání s dětmi, je ale mizivá. Brazilské vojenské síly prošly od pádu diktatury velkými změnami a pro přímou vojenskou intervenci na rozdíl od studené války zcela chybí podpora ze zahraničí.
Mnohem pravděpodobnější tak je, že Brazílii po volbách čeká další eskalace politického násilí, které už v tuto chvíli dosahuje bezprecedentní míry. V poslední době došlo hned ke dvěma případům, kdy Bolsonarovi podporovatelé napadli a zavraždili Lulovy voliče – v jednom případě střelnou zbraní. Prezident od nástupu k moci vydal sérii dekretů, která v tradičně restriktivní Brazílii usnadnila ke střelným zbraním přístup, a přestože část z nich mezitím Kongres nebo soudy zrušily, počet legálně držených zbraní vzrostl mezi lety 2018 a 2021 o 300 procent.
Panují obavy, že by mohli po volbách ozbrojení Bolsonarovi příznivci rozpoutat krveprolití v ulicích nebo napadnout Kongres, jako se o to 6. ledna pokusili podporovatelé amerického prezidenta Donalda Trumpa. V Brazílii by přitom mezi nimi mohli být i příslušníci policie či polovojenských milicí, kteří mají k Bolsonarovi často ještě blíže než vojáci.
Autor je publicista.